Obrazem: Den, kdy se Prahy zmocnila smrt. Před 76 lety zpustošil město nálet

Obrazem: Den, kdy se Prahy zmocnila smrt. Před 76 lety zpustošil město nálet
Dalšími fotografiemi si připomeňme nálet na Prahu ze 14. února 1945.
Praha po bombardování 25. března 1945.
...
Praha po bombardování.
Foto: Kolorizace snímku: Dan Poláček / Zdrojová černobílá fotografie: Archiv Jiřího Rajlicha
Do konce největšího válečného konfliktu v dějinách lidstva zbývalo pouhých čtyřiačtyřicet dní. Přesto Pražany 25. března 1945 ještě čekaly tragické okamžiky. Třináct minut před polednem se na nebi zjevily první ze čtyř stovek amerických bombardérů, které na hlavní město nacisty rozervaného Československa ten den zaútočily. Pumy dopadaly zejména na průmyslovou oblast v severovýchodní části.

Bomby ničily továrny, zabíjely. Podle historika VHÚ Jiřího Rajlicha svrhli spojenci 753 kusů těžkých 1000liberních (téměř půltunových) bomb na tovární komplexy v Libni a Vysočanech, jmenovitě třeba na libeňské závody ČKD, které vyráběly německé stíhače tanků Jagdpanzer 38 Hetzer, anebo na vysočanské Aero, jež pro Němce produkovalo dvoumotorové letouny Siebel Si 204D. 

Pár minut po poledni zaútočili spojenci i na letiště Kbely, kam svrhli 53 851 kusů 20liberních bomb. Posledním cílem bylo letiště v Letňanech, na které mířilo 20 670 kusů 20liberních bomb.

Dohromady americké bombardéry Liberator a Flying Fortress svrhly na Prahu a její okolí přes jeden milion tun pum. Zničeno či poškozeno bylo téměř 1600 domů. A to pouze v obytných čtvrtích, které tehdy náležely k Praze.

"Další pumy působily zkázu i v tehdy ještě mimopražských Letňanech, Kbelích, Čakovicích, Satalicích, Kyjích, ve Vinoři, Ďáblicích, Horních Počernicích, dále ve Chvalech, Radonicích, Svémyslicích a v řadě dalších lokalit," vyjmenovává Rajlich. Celkem tak bylo různou měrou poškozeno či zcela zničeno kolem 3360 domů.

Počet obětí byl otřesný. Podle výzkumů z posledních let zahynulo 562 lidí, dalších více než tisíc bylo zraněno. Mezi nejtragičtější nálety přesto nepatří. Praha byla v posledních měsících druhé světové války bombardována americkým letectvem třikrát. "První, víceméně nahodilý odhoz pum na elektrárnu v Holešovicích 15. listopadu 1944 měl jen epizodní charakter," popisuje Rajlich.

To druhý nálet, ze 14. února 1945, byl úplně o něčem jiném. Těžce postiženy byly převážně obytné čtvrti jako Nové Město, Vinohrady, Nusle, Podolí, Vršovice, Vyšehrad, Radlice či Smíchov. Co do počtu obětí civilistů to byl nejtragičtější den v historii města. Zahynulo 701 lidí. Zraněno pak bylo téměř 1200. Například se dělo i to, že v roce 1971 objevili dělníci ve sklepě domu na Vinohradské třídě třiadvacet těl do té doby nezvěstných lidí, kteří se udusili v zasypaném krytu.

Byl to den plný hrůzy a obětí, zapsala si učitelka do deníku

Hrůza těžko představitelná. Jak je ostatně cítit z deníku čtyřiapadesátileté učitelky Marie Dutnarové, která tehdy žila u Rašínova nábřeží. Přesně v těch místech, přes něž se v únoru 1945 prohnal kobercový nálet.

"Zazní sirény, vyhlédla jsem z okna pokoje a spatřila nad Smíchovem letadlo spojené s černou zaoblenou čárou padajících pum. Třesk a ohlušující rána zazní nám nad hlavou. Ve zlomku vteřiny letíme za strašného řinkotu skla dolů ze schodů do krytu, očekávajíce brzo-li se nám zřítí dům na hlavu. Div divoucí, vydržel."

"Když odhoukaly sirény konec náletu, odvážili jsme se ven. Trnuli jsme hrůzou. Vůkol všude hořelo, kameny dlažby rozházeny jako smetí a vůkol zelo plno kráterů, které si trhavé pumy v zemi vyryly. Lid zděšen, pobíhal sem a tam, strážníci to nemohli zdolat, tedy uzavřeli celý okrsek."

"Shořely a zasaženy byly Emauzy, Faustův dům, bio Slovany, Německá dětská nemocnice, Všeobecná nemocnice, Vojenská nemocnice vedle sv. Ignáce, kryt na Karlově náměstí, půl Moráně, nábřeží, Palackého most, porodnice… Též Vinohrady a Pankrác se staly jevištěm hrůzy a smrti. A to vše kvůli těm proklatým Němcům, kteří se ve své pýše a nadutosti nechtějí podat nepřátelské přesile."

"Byl to den plný hrůzy a obětí. Kolik set lidí přišlo o život a spousta dalších o všechno a nezůstalo jim nic, než to, co měli na sobě. Děkovali jsme Bohu za přímo zázračné zachránění v ohnisku toho nejhoršího běsnění. Dej Bůh, aby už byla učiněna přítrž tomu strašnému krveprolívání."

Čtyřiačtyřicet dní. Tolik zbývá do konce největšího válečného konfliktu v dějinách lidstva. V tu chvíli Marie Dutnarová ještě netuší, že za šest týdnů Praha zažije krvavou bitvu Pražského povstání. A další útoky z nebe, tentokrát německé Luftwaffe.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 37 minutami

Fotbalisté Norwiche se po roce vracejí do Premier League

Fotbalisté Norwiche se po roční pauze vracejí do nejvyšší anglické soutěže. "Kanárci" sice ve 42. kole druhé ligy podlehli po dlouhém oslabení Bournemouthu 1:3, postup už ale měli zajištěný před utkáním díky remízám třetí Swansea s posledním Wycombem (2:2) a čtvrtého Brentfordu s Millwallem (0:0). Norwich je z jejich dosahu a má osmibodový náskok na druhý Watford. K zajištění prvního místa mu v posledních čtyřech duelech stačí uhrát pět bodů.

Norwich před dvěma lety postoupil do Premier League jako vítěz, ale mezi elitou skončil beznadějně poslední. K návratu mu pomohl zejména finský kanonýr Teemu Pukki, který je s 25 trefami mezi střelci druhý.

Do Premier League přímo postoupí nejlepší dva týmy, další čtyři se utkají o zbývající volné místo.

Zdroj: ČTK
Další zprávy