"Přípravy na zimní sezonu jsou u nás v plném proudu," lákal Skiareál Ještěd před polovinou října lyžaře obrázkem hromadou umělého sněhu. Za nešetrný přístup v době energetické a klimatické krize za to schytal kritiku nejen na sociálních sítích, ale také od místních zastupitelů.
Kritičtí jsou i experti. "V první řadě jde o energetickou náročnost - použitá technologie může za den spotřebovat stejné množství energie jako průměrná česká domácnost v průběhu celého roku," říká energetický analytik Oldřich Sklenář z Asociace pro mezinárodní otázky.
"V době, kdy se řeší energetické úspory napříč všemi odvětvími, protože aktuální převis poptávky nad výrobními kapacitami přispívá k vysokým cenám elektřiny, jde minimálně o projev určité nesolidarity ze strany provozovatele skiareálu," dodává.
Ředitel Skiareálu Ještěd Jakub Hanuš se brání tím, že i bazény nebo haly dále využívají energii i v době krize na vytápění svých prostor. "Sníh vyrábíme do zásoby. Pro nás je to nezbytná věc, abychom mohli zahájit zimní sezonu, která nás živí," řekl v DVTV.
Dodal, že energii skiareál spotřebovává zvláště v noci, kdy ji ostatní nevyužívají. Také upozornil, že si prostředky na zasněžování hradí skiareál sám z vlastních zdrojů a nepobírá žádné dotace. "Jsme součástí nadnárodního holdingu a nedosáhneme tak na zastropované ceny energií pro malé a střední velkoodběratele."
Ekologové rovněž upozorňují, že odběr vody z horských řek pro účely umělého zasněžování může mít negativní dopad na životní prostředí. "Už jen zpomalení koloběhu vody a její koncentrace na povrchu znamená, že se jí rychlým odtokem a odpařováním ztratí více, než je obvyklé," píše například ve své studii z roku 2016 Jiří Flousek ze Správy Krkonošského národního parku.
Cituje výzkumy z Alp a Atlasu, jejichž autoři došli k závěru, že třetina vody přeměněné v technický sníh se z území vytrácí, například sublimací ve vyšších polohách, odparem ze zasněžovacích nádrží nebo odvátím krystalků ledu po vyrobení technického sněhu.
Nejvíce problematické je nadměrné čerpání vody právě v období podzimu. Podle hydrologa Tomáše Hrdinky z Výzkumného vodohospodářského ústavu T. G. Masaryka mají od srpna do listopadu vodní toky nejnižší průtoky, během podzimních měsíců se navíc sucho kombinuje s počínajícími velkými mrazy.
Obvykle je v řece dost vody na to, aby zamrzla jen hladina a ryby, škeble, raci a další vodní fauna se drželi u dna v kapalné vodě. "Jakmile se ale odebere větší množství vody, v například čtyři metry širokém toku zbude několik centimetrů vody a následuje několik ledových dnů po sobě, tak se může stát, že celý tok vymrzne," popisuje Hrdinka. To se pak může stát osudným vodním živočichům, kteří se nedokážou zahrabat do bahna či dnového sedimentu, jako jsou například ryby.
Tímto se zabývali mezi lety 2017 a 2020 i čeští vědci v Krkonoších. "Za dobu pozorování se výjimečně stalo, že některé toky vlivem kumulovaných odběrů vody lyžařskými areály na začátku sezony poklesly pod minimální zůstatkový průtok. Ekologický vliv z hlediska odběrů tedy existuje, i když není zásadní," podotýká Hrdinka.
Výjimka pro sjezdovky
Kontrola toho, zda vlekaři nepřekračují povolenou úroveň odběru, ovšem není jednoduchá. Na rozdíl od jiných velkých odběratelů vody mají provozovatelé lyžařských areálů v rámci vodního zákona výjimku a za čerpání vody z toků nemusí platit.
Většinou tak nemají nainstalované vodoměry, které by odběry kontrolovaly a zaznamenávaly. "Je to pozůstatek z doby, kdy lyžařské areály fungovaly pouze v období přírodní sněhové pokrývky a příliš se uměle nezasněžovalo. Cílem bylo podpořit rozvoj zimních sportů," popisuje hydrolog Hrdinka.
Umělý sníh a rostliny
Problémy může způsobit umělý sníh také horským rostlinám, které na sjezdovkách běžně rostou. Protože na jaře odtává pomaleji než přirozený sníh, zkracuje jim vegetační dobu. Semena v nich pak nestihnou uzrát nebo se rostliny se už nedokážou vyvinout tak, aby se rozmnožily. Zpravidla nejde o ohrožené druhy rostlin, které jsou vázány především na přírodní rezervace, kde je lyžování zakázáno.
Česká inspekce životního prostředí tak dodržování pravidel hlídá jen namátkovými kontrolami. Při nich přitom odhaluje přestupky pravidelně. Podle hydrologa kontroloři v roce 2018 zjistili překročené množství v povolených odběrech až v jedné třetině případů.
Pravidla porušovala například společnost Sněžník při zasněžování sjezdovky na Dolní Moravě vodou z řeky Moravy. "Byla tak ohrožena životaschopnost živočichů a vodních organismů vyskytujících se na daném území. V areálu Sněžník navíc provozovatel nedodržel termín, od kdy měl povoleno vodu z řeky odebírat. Povolení měl od prosince, ale při naší kontrole v listopadu už v areálu Sněžník pracovala dvě sněžná děla," uvedl tehdy Lukáš Trávníček, ředitel královéhradecké České inspekce životního prostředí.
A letos v lednu inspekce například pokutovala za nelegální odebírání vody pro zasněžování sjezdovky v Osvětimanech společnost O.L.G.A., v níž je společníkem hradní kancléř Vratislav Mynář.
Dnes už by podle hydrologa Tomáše Hrdinky měli provozovatelé solidárně platit za vodu stejně jako ostatní velcí odběratelé. "Pokud by se za odběry platilo, více by se s vodou nakládalo jako se vzácným statkem. Umělého sněhu by se tedy nedávalo na sjezdovku metr a půl, ale stačilo by třeba šedesát centimetrů," míní.
