Praha - Být ředitelem školy už pro mnohé učitele není vrchol kariéry. Přestože počet konkurzů na tuto pozici narostl oproti minulému roku dvojnásobně, na padesát procent z nich se přihlásí jen jeden uchazeč. Anebo nikdo. Uvádí to data České školní inspekce.
"Počet klesá dramaticky. Nehlásí se možná proto, že si myslí, že jsou dopředu známé výsledky výběrového řízení," myslí si ministr školství Robert Plaga (za ANO). Naráží tak na možné manipulace výběrových komisí, kterými se ve středu zabýval školský výbor na návrh jeho předsedy Václava Klause mladšího a členky Věry Procházkové (ANO). Oba podporují celkovou změnu systému výběru ředitelů škol.
Podle Procházkové jsou s komisemi problémy. "Myslím si, že jsou složeny více ze zřizovatelských pozic a že tam chybí odborníci," říká. Ředitele základní či střední školy jmenuje a odvolává právě zřizovatel, tedy zejména obce a kraje. Často se stává, že vyberou uchazeče, kterého komise nedoporučuje, míní poslankyně.
Ministerstvo školství by podle obou iniciátorů mělo vyhlášku o konkurzním řízení nejen prověřit, ale také změnit. Rozhodnutí komise o schopnostech uchazečů by podle nich měla být pro zřizovatele závazná, dosud mají pouze doporučující charakter. "Řízení se nerespektuje," ospravedlňuje návrh Procházková.
Systém je postavený správně, tvrdí Baxa
S takovým postupem nesouhlasí jiní členové výboru. Podle Martina Baxy (ODS) komise problémem nejsou. Jak říká, systém je v principu postavený správně. "Byl jsem primátorem Plzně v době, kdy se konkurzy vyhlašovaly, komise jsme vždycky sestavovali tak, aby spektrum názorů bylo co nejširší," oponuje Baxa.
I Petr Gazdík (STAN), který se zasadil o stávající znění školského zákona, se domnívá, že je v komisi vždy několik členů, které zřizovatel nemůže ovlivnit. "Jeden je zástupce školní inspekce, druhý odborník ze školy," vyjmenovává. Jak dále uvádí, vysoký počet konkurzů je dán pouze tím, že se v roce 2012 zavedla novela školského zákona a šestileté volební období tak končí mnoha ředitelům.
Zároveň zdůrazňuje další problém - vlivný ředitel dokáže ovlivnit okolí tak, že se do konkurzu nikdo nepřihlásí. "Pokud je komise objektivní, nemůže konstatovat, že není schopný. Rada je povinná jmenovat člověka, i když je s ním nespokojená," dodává Gazdík. Také podle inspekce nízký počet uchazečů efektivitu řízení snižuje.
Berme ohled na zřizovatele školy
Současná situace by nicméně podle Gazdíka i Baxy neměla vést ke změně konkurzní vyhlášky. Zřizovatelé totiž nesou zodpovědnost za to, co se ve školách děje a jak se vyučuje. "Proto by měli mít stále právo na finální rozhodnutí ve výběru ředitele školy," vysvětluje Baxa.
Česká školní inspekce uvádí, že 94 procent výsledků výběrových komisí zřizovatelé podpořili. Ve třech procentech případů ředitel jmenoval zájemce, kterého komise neoznačila jako nejvhodnějšího. Ve zbylých případech zřizovatel nejmenoval ani jednoho z uchazečů.
Že je však možné systém zlepšit, si myslí ministr školství Plaga. "Nejsem zastáncem toho úplně přetvořit strukturu konkurzní vyhlášky. Volil bych spíš úpravu," říká s tím, že závaznost je důležitá, je ale třeba brát ohled i na zřizovatele.
"Pojďme se bavit o variantě, která řeší obě strany mince," dodává Plaga.
