Stará tělocvična ve Stonařově je budova jako žádná jiná v okolí. Dřevostavba se zašlou červenou střechou, která shlíží na tisícihlavý městys z kopce pokrytého loukami, připomíná spíše horskou chatu než tělocvičnu základní školy.
Dnes už je v dost špatném stavu - některá okna jsou rozbitá, zdi obepínají červenobílé pásky, cedule varují před vstupem. I přes svůj historický zevnějšek sloužila tělocvična svému účelu rovných 70 let, až do roku 2020.
Místo zná dobře z dětských let leckterý obyvatel Stonařova a okolí. "Pamatuji si, že tam byla občas taková zima, že jsme se místo cvičení jen krčili u kamen," vzpomíná jeden třicátník, který na svém domě právě opravuje střechu.
Výjimečnost místa nyní stvrdilo i ministerstvo kultury. Na popud petice, kterou podepsalo přes tři sta lidí, památkáři v listopadu prohlásili tělocvičnu kulturní památkou. Jde podle nich o unikátně zachovalý pozůstatek své doby. Budova vznikla v roce 1940 původně jako ubytovna mladých mužů a chlapců z Hitlerjugend, mládežnické organizace nacistů, kteří zde přespávali při svých zemědělských službách.
Místní na dotaz, zda by podle nich stavba měla být památkou, jen krčí rameny. "Jedno vám říct můžu, pan starosta si to rozhodně nemyslí," říká žena z jednoho z domů blízko tělocvičny.
Křivda je slabé slovo, říká starosta
Podle zákona se musí o památku postarat její vlastník. Ačkoli leží na pozemcích soukromých vlastníků, je budova v držení Stonařova jako objekt občanské vybavenosti.
Postoj vedení i zastupitelstva k bývalé tělocvičně je přitom už léta neměnný - budovu chtějí zbourat a na jejím místě postavit rodinné domy. Jako s oblastí určenou pro rozvoj obce s prostorem počítá i územní plán. S památkovou ochranou obec nepočítala a na rekonstrukci nevyhradila finance. Nyní ji ale musí zachovat.
"Již v roce 2000 byl objekt územním plánem určen k demolici. Totéž bylo potvrzeno i novým plánem z roku 2019. Při tvorbě a schvalování územního plánu mohou do procesu vstupovat dotčené orgány státní správy včetně památkářů. Nebyl vznesen požadavek na ochranu objektu, nebyl vznesen odpor proti plánované demolici objektu," podotýká starosta Ivan Šulc.
"Již za minulého vedení obce byly dány vlastníkům pozemků pod stavbou i v jejím okolí garance, že ve chvíli, kdy si obec vyřeší problém s tělocvičnou, bude stavba z jejich pozemků odstraněna," dodává starosta s tím, že i vlastníci pozemku proti rozhodnutí památkářů protestují. "Křivda je slabé slovo," dodává.
Městys nyní čeká jednání s právníky a majiteli pozemků. "O dalším postupu zatím není rozhodnuto, stále diskutujeme, co bude pro obec efektivnější a méně nákladné," uvádí Šulc. A doplňuje, že městys už tak čekají v příštích letech náročné projekty, jako je rekonstrukce bývalé měšťanské školy.
Objekt připomíná německý jazykový ostrov
O tom, co by mělo na místě vzniknout, mají představu iniciátoři zmíněné petice. Stavba sice vznikla za nepříznivých okolností, může ale nést poselství o historii obce, míní. Podle místního patriota Ladislava Plavce by mohla v objektu vzniknout expozice historických fotografií Stonařova, informoval nedávno Český rozhlas.
Plavec také odmítá starostovo tvrzení, že by byla budova skrze územní plán určená k demolici. "Územní plán řeší plochy a ne demolice budov," říká. A dodává, že autoři petice už obci víckrát nabídli materiální i brigádnickou pomoct při opravách, odezva ale nepřišla.
I památkáři mají za to, že budova zachycuje unikátní etapu v historii městečka. "Objekt připomínající existenci někdejšího německého jazykového ostrova se dochoval jako jedna z mála obdobných typových staveb ubytoven, které se dříve relativně hojně vyskytovaly, navíc zůstal dochován v mimořádně autentickém stavu včetně řady detailů," píší v odůvodnění.
Ilona Ampapová z telčského pracoviště Národního památkového ústavu dodala, že není ničím výjimečným, že se památkami stávají objekty spojené s totalitními režimy. "Dnes řada těchto staveb a areálů plní roli plnohodnotných památníků, které jsou součástí společné historie," uvádí.
Muž opravující střechu, který nesděluje své jméno, se obává, že obec peníze na opravu nenajde a budova bude dál chátrat. Poukazuje třeba na osud bývalé poštovní stanice známé jako "sedmnáctka". "Před pár lety ji prohlásili za památku a nic se tam nestalo, pořád se to rozpadá," podotýká. Zda bude osud tělocvičny stejný, ukážou příští měsíce.
