Týrání seniorů v Česku. Odhalí se jen 15 procent případů

Veronika Rodriguez Veronika Rodriguez
16. 6. 2015 10:10
Důvodem je skutečnost, že řada činů se odehrává za zdmi ústavů, do kterých nikdo nevidí. Senioři se odtud často nikam nedovolají, tvrdí pracovníci organizace Život 90.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Thinkstock

Praha - Zacházeli s námi jako s věcmi, vzpomíná na pobyt v ústavní péči Jaroslav Červenka z Prahy.

V jídle prý nebyla skoro žádná zelenina, všude na chodbě páchla moč. Pavilon byl navíc trvale zavřený, takže klienti nemohli na čerstvý vzduch. Sprchovat se směli jen jednou týdně. „Nikdo nám ani nevysvětlil, jaké léky musíme polykat a proč,“ popisuje muž osm otřesných měsíců v lázních Letiny u Plzně.

Příběh, který řešil i veřejný ochránce práv, přitom není zdaleka ojedinělý. Podle odborníků se s týráním potýká až pětina seniorské populace. Nejsložitější situace je právě v ústavech. Odtud se totiž senioři nikam nedovolají.

Senioři se ozývají častěji

„Většina případů se na světlo nedostane. Podle odborných odhadů se provalí sotva patnáct procent z nich. Důvodem je právě skutečnost, že se řada činů odehrává za zdmi ústavů, do kterých nikdo nevidí,“ vysvětluje šéf seniorské organizace Život 90 Jan Lorman.

Přesto se podle něj situace zlepšuje. Svědčí o tom statistika, kterou nyní organizace představila: na krizovou telefonní linku, kterou Život 90 zřizuje, se v první půlce letošního roku dovolalo dokonce 204 seniorů. To je o čtyřicet procent víc než za stejné období loňského roku. Všichni měli problém s týráním.

„Lidé mají odvahu volat stále častěji," potvrzuje sociální pracovnice linky Gabriela Knápková. Téměř v polovině případů se senioři ozvali kvůli psychickému týrání, v jedné pětině případů šlo o kombinaci psychického a fyzického týrání. U dalších lidí vyšlo najevo zanedbávání péče. Organizace Život 90 proto nyní provoz krizové linky posiluje.

V ústavu proti své vůli

Pokud se lidé na linku dovolají, odborníci jim zprostředkují kontakt se sociálním úřadem, právní poradnou nebo psychologem. „V dalších případech můžeme oddělit seniora od agresora, tedy přestěhovat ho,“ doplňuje Jan Lorman.

Pomoci lze přitom i takovým seniorům, kteří se v ústavu ocitli proti své vůli - například na přání rodinných příslušníků. „I na to máme právní mechanismy,“ potvrzuje právnička Ligy lidských práv Barbora Rittichová.

Problematikou už se ale začali zabývat také zákonodárci. Seniorky a senioři, kteří se stali obětí trestných činů - tedy i týrání či zneužívání -, by měli získat v budoucnu větší legislativní ochranu. Měli by nově patřit mezi zvlášť zranitelné osoby - podobně jako děti.

Za násilí na seniorovi vyšší trest

„Pokud se to podaří, ze seniorů se stane specifická kategorie. Soudy potom budou muset přistupovat k pachatelům, kteří spáchali trestný čin vůči seniorům, automaticky přísněji,“ popsal nedávno představu zákonodárců soudce Tomáš Durdík.

Česko by se přitom mohlo inspirovat dvěma různými modely – slovenským a francouzským. Na Slovensku se k vyššímu trestu u deliktů spáchaných na seniorech sahá v každém případě, ve Francii je seniorský věk jenom jedním z hodnocených kritérií. "Přísnější trest soudy udělují jen u vybraných trestných činů, senior musí být navíc ještě nějak handicapován – například tím, že není mobilní," řekl Durdík.

To ale není všechno. Senioři by také měli dostávat informace o svém případu ve srozumitelnější podobě a měli by mít možnost vypovídat v upravených místnostech oddělených od pachatele a jeho advokáta. Měli by mít také státem garantovanou bezplatnou pomoc zmocněnce v trestním řízení.

 

Právě se děje

před 23 minutami

Stát ani po letech neví, jak Česku pomohly investiční pobídky, kritizuje Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ)

Stát ani po letech neví, jak Česku pomohly investiční pobídky, kritizuje Nejvyšší Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) uvedl v pondělí zveřejněné zprávě, že od roku 2000 do roku 2019 příjemci pobídek vyčerpali přes 75 miliard korun, většinou v podobě slevy na dani z příjmů. Kontroloři také konstatovali, že ministerstvo průmyslu a obchodu nesleduje dodatečné náklady státu, které pobídky provázejí. Ministerstvo se k věci zatím nevyjádřilo.

Od roku 2000, kdy byl schválen speciální zákon o poskytování investičních pobídek, do září 2020 přislíbilo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) 955 pobídek. Ty měly mimo jiné pomoci snížit nezaměstnanost. Počet pobídek však v posledních letech navzdory klesající nezaměstnanosti rostl, a to až do konce roku 2018, zjistil NKÚ.

Většina státní podpory mířila do zpracovatelského průmyslu, a to na investice bez povinnosti vytvářet vyšší přidanou hodnotu. "Do tohoto odvětví plynulo 96 procent pobídek přislíbených MPO od roku 2012 do září 2020," zjistili kontroloři.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Na severu Minneapolisu někdo střílel na příslušníky národní gardy. Novináři si stěžují na policejní násilí

Na severu amerického Minneapolisu někdo v noci na neděli střílel na dvojici příslušníků národní gardy. Ti na místě hlídkovali v návaznosti na policejní zásah proti 20letému černochovi. 

Incident se odehrál asi osm kilometrů od předměstí Brooklyn Center, kde předchozí neděli policejní kontrola na silnici skončila smrtí Daunteho Wrighta. Na gardisty někdo střílel z projíždějícího vozu krátce po čtvrté hodině ranní (11:00 středoevropského času). Jeden z mužů byl hospitalizován kvůli zranění způsobenému rozbitým sklem, druhý podle vyjádření národní gardy státu Minnesota utrpěl jen "povrchové" rány.

Po nepokojích vyvolaných zásahem proti Wrightovi se o víkendu objevovaly zprávy o agresivním jednání bezpečnostních složek vůči novinářům, kteří protesty pokrývali. Na použití pepřového spreje nebo bezdůvodnou vazbu si stěžovali pracovníci agentury AFP, televize CNN i deníku The New York Times (NYT). Guvernér státu Minnesota Tim Walz v neděli označil zásahy proti novinářům za nepřijatelné.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Střelci z FedEx v Indianapolis vloni zabavili brokovnici, pak si koupil dvě pušky

Mladík, který v noci na pátek zabíjel v areálu kurýrní firmy FedEx v americkém Indianapolisu, si dvě poloautomatické pušky použité při útoku pořídil legálně. Brandon Hole tak učinil několik měsíců poté, co mu byla zabavena brokovnice kvůli obavě jeho matky o jeho duševní zdraví, oznámila podle amerických médií policie. Agentura AP v neděli napsala, že ve státě Indiana platí zákon zavedený ve snaze nákupům zbraní za takovýchto okolností zabránit.

Policie popsala zbraně použité při krveprolití ze čtvrteční noci jako "útočné pušky". Hole, kterému bylo 19 let, s nimi v logistickém centru u letiště v Indianapolisu zabil osm lidí. Následně bývalý zaměstnanec firmy FedEx spáchal sebevraždu.

Zbraň mu byla zabavena na základě státního zákona z roku 2005, který umožňuje úřadům odebírat lidem zbraně v případě signálů ohledně jejich možných sklonů k násilí. Město prověřuje, jestli v tomto případě nedošlo k zanedbání ve vymáhání zbraňového zákona. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy