Lidé, které tornádo zasáhlo, nejlépe hodnotili pomoc dobrovolníků, neziskovek a nadací. Vyplývá to z výzkumu Hodnocení dopadů koordinované pomoci v obcích zasažených tornádem, s jehož výsledky se Aktuálně.cz seznámilo.
Lidé oceňovali především okamžitou dobrovolnickou pomoc ihned po tragédii. Hůř byla podle výzkumu hodnocena pomoc při odklízení, opravách nebo rekonstrukci, s čímž dobrovolníci také pomáhali. "Jednalo se buď o neodborně provedené rekonstrukční práce, nebo o situace, kdy dobrovolníci udělali proaktivně práci, která nebyla potřeba, či byla přímo kontraproduktivní," píší výzkumníci. Ne vždy tomu tak ale bylo. Velmi dobrou zkušenost s odborníky z řad dobrovolníků má například Lucie z jedné ze zasažených obcí.
"Čupli jsme si na zem, objali se a kolem to zatím všechno lítalo. Nedokážu říct, jak dlouho to trvalo," vzpomíná na tornádo. Po přírodní pohromě byl domov její rodiny tak poničen, že musel k zemi. Rodina tak musela postavit nový dům. Nedařilo se jim ale sehnat nikoho, kdo by jej naprojektoval, po odbornících byla tehdy obrovská poptávka. Projektanta ale nakonec sehnala zdarma z řad dobrovolníků.
Naopak hůře hodnotili lidé zasažení tragédií pojišťovny. "Poskytnutá finanční pomoc pojišťovnami byla hodnocena velmi negativně ve všech zkoumaných aspektech," uvádí výzkumníci. Za nedostatečnou pomoc od nich označilo 17 procent lidí. Jak se ale uvádí v průzkumu, může to být i nedostatečným pojištěním domácností či tím, že ceny stavebních materiálů stoupaly a lidem tak na ně nevystačily peníze.
Nejhůře z celého výzkumu dopadly obce. Někteří lidé nelibě nesli údajně špatně rozdělenou finanční pomoc, případně to, že obce peníze svým obyvatelům vůbec neposkytly. Vadila i údajně nedostatečná pomoc při odklízení či opravách.
Lucie, která v jedné ze zasažených obcí žije, se i přesto domnívá, že obec neměla možnost úplně se připravit na takovou událost, jakou bylo tornádo. "Nechci říct, že to obec nezvládla. Ano, některé věci se mohly dělat jinak, ale po bitvě je každý generál," říká. Vadilo jí například, že místní úřad prý nebyl schopen týden odpojit plyn, aby mohla nechat zdemolovat zničený dům.
Obec, kde žena bydlí, oproti jiným obcím nepřerozdělovala peníze z transparentního účtu mezi své obyvatele. Údajně proto, že byl více zasažen obecní majetek. I to ženě vadí.
Z pohledu psychické pomoci po tragédii byly velmi dobře hodnoceny neziskové organizace, které na místě působily. Lidé ocenili i jejich finanční podporu. Přispívaly i nadace. Nejvíce zasažených, celkem 33 procent, dostalo peníze od nadace Via. Z Donia peníze přišly 17 procentům obyvatel. Třetím největším zdrojem financí byla nadace Karel Komárek Family Foundation, od které peníze dostalo 15 procent lidí.
Stejně jako u obcí obyvatelé nejhůře vnímali pomoc s odklízením. Tu naopak údajně nejlépe zvládl stát, například armáda. Například z výzkumu v Moravské Nové Vsi vyplynulo, že si pomoc armády místní chválili. "Pomáhali, i když neměli rozkaz, v podstatě pomáhali nelegálně," píše se v hodnocení.
S odklízením či nouzovým ubytováním pak lidem vypomáhali i jejich blízcí. Rodina či přátelé podpořili okolo 90 procent zasažených domácností. To byl i příklad Mirka z jedné ze zasažených obcí. "Když jsme vyšli před barák ven, zjistili jsme, že celá ulice je jedna velká suť. Nejdřív jsem si říkal, že máme asi špatně postavený dům, ale když jsem viděl tu spoušť okolo, tak mi došlo, že se přes nás přehnalo asi něco hodně velkého," vzpomíná na tragédii. S odklízením rozbořeného domu mu pomáhali kolegové i rodina. Nouzový přístřešek jim poskytl jeho bratr.
Pomoc nabídli i přátelé. "Mně se tu třeba objevil spolužák ze střední školy, se kterým jsem se dvacet let neviděl, najednou stál mezi dveřmi i s kamarády, a že mi přišli pomoct. To bylo úplně úžasné," říká muž.
