Mezi země, které povinnou kastraci při úřední změně pohlaví vyžadují, donedávna patřilo i Slovensko. Před třemi lety se to však tamní ministerstvo zdravotnictví rozhodlo změnit a od letošního dubna si už Slováci mohou vybrat. Buď mohou podstoupit chirurgický zákrok, nebo hormonální léčbu kombinovanou s roční zkouškou života ve "vybraném" pohlaví.
České ministerstvo zdravotnictví se k podobnému kroku nechystá. "Tento problém neřešíme. Jde především o věc občanského zákoníku a dalších právních předpisů," říká mluvčí Ondřej Jakob. Věcí se však zabývá ministerstvo spravedlnosti. Stále však není jasné, zdali bude chtít zákon změnit. "O dalším postupu jsme dosud nerozhodli," vysvětluje mluvčí Vladimír Řepka.
Ačkoliv stávající praxi kritizuje Evropský soud pro lidská práva, český Ústavní soud na konci března odmítl zrušit části zákonů, podle kterých je podmínkou úřední změny pohlaví kastrace. Někteří poslanci výboru pro sociální politiku se proto pokusí zákon změnit.
Stávající přístup státu je totiž podle poslankyně STAN Pavly Pivoňka Vaňkové nepřípustný. "Tento proces je nehumánní a zásadně zraňuje důstojnost člověka. Pokud tuto praxi nedokážou změnit soudci, je správný čas na to, aby to udělali zákonodárci. Proto se tímto tématem náš klub vážně zabývá," říká Pivoňka Vaňková.
Snadnější cestu k úřední změně pohlaví transgender osob chce i pirátská poslankyně Klára Kocmanová, která se podílí na tvorbě návrhu na úpravu zákona. "Rádi bychom, aby ke změně došlo co nejdříve. Už v minulém volebním období jsme konec povinných kastrací prosazovali. Ale musíme si přiznat, že nyní řešíme souběh hned několika krizí najednou. Proto to nejspíš nepůjde tak rychle, jak bychom chtěli," vysvětluje.
Ani poslanec Matěj Ondřej Havel (TOP 09) s březnovým verdiktem Ústavního soudu nesouhlasí. "Toto rozhodnutí je nešťastné a zásadně ho ovlivnila nepružnost zákona," podotýká.
Operace může být riziková
Přestože je podle transgender učitelky Petri Mališů, která je členkou organizace Transparent, pomáhající zlepšovat situaci transgender lidí, úřední změna pohlaví důležitá, sama proces za stávajících podmínek podstoupit nechce. "Vnímám to jako zbytečný zásah do těla. Ne každá trans osoba má problém se svými genitáliemi. Pocity vychází i ze sociální role," vysvětluje.
Kastraci navíc provází zdravotní rizika. Podle plastického chirurga Lukáše Frajera se jedná zejména o klasické chirurgické komplikace, jako jsou krvácení, rozpady rány, infekce či poranění okolních orgánů. "Tímto druhem zákroku projde v Česku přibližně 160 transgender pacientů ročně. Zákroky mohou být poměrně povedené, ale zrekonstruovaný orgán pochopitelně nikdy nebude funkční," popisuje.
Ne však všichni poslanci ze sociálního výboru považují stávající praxi za špatnou. V postoji Ústavního soudu nevidí problém například lidovci Aleš Dufek a Jiří Carbol. Podobný názor zastává i Lucie Šafránková z SPD. "S tímto rozhodnutím se ztotožňuji. Je logické, že v zákoně je úřední změna pohlaví podmíněna i jeho změnou faktickou a že jsou uznávaná jediná dvě existující pohlaví, tedy mužské a ženské," tvrdí Šafránková.
Úsudek soudu respektuje i Romana Bělohlávková (za KDU-ČSL), podle které by se však o tématu transgenderu mělo ve veřejném prostoru více mluvit. "Všechny osoby, kterých se tato problematika týká, potřebují kvalitní a dlouhodobou psychologickou péči. Míra duševních potíží i dokonaných sebevražd u trans osob je opravdu vysoká," konstatuje.
To potvrzuje i loňský výzkum Národního úřadu pro duševní zdraví, který prokázal, že až u poloviny transgender lidí využívajících terapeutické služby vypozorovali psychologové sebevražedné chování. Za vyšším rizikem mentálních problémů stojí hlavně trauma, sociální izolace a osamělost.
Odborník z národního ústavu Michal Pitoňák vysvětluje, že pro transgender osobu je klíčové zejména přijetí. "Jestliže žije ve společnosti, která její identitu neakceptuje, vzniká takzvaný menšinový stres. Ten zesiluje i vliv stávajících podmínek úřední tranzice, které může řada z nich považovat za urážlivé," říká Pitoňák.
Nesprávná data v dokladech přináší komplikace
Údaj v občanském průkazu, který neodpovídá identitě a vzhledu jeho držitele, může v každodenním životě působit řadu problémů. Pohlaví uvedené v dokladech rozhoduje například o tom, na jaké oddělení může zdravotník pacienta umístit či jakým způsobem ho budou oslovovat pracovníci na úřadech.
"Transgender osobu mohou zraňovat i maličkosti jako generované oslovení v e-mailech a dopisech. Lidé často slýchají i to, že nebudou oslovování podle preferovaného pohlaví, dokud to nemají uvedeno v občanském průkazu," dodává Mališů.
Samotný proces změny pohlaví trvá minimálně dva roky a skládá se z několika fází. V první musí zájemce podstoupit diagnostický proces, během kterého dlouhodobě dochází k sexuologovi. "Jestliže vás lékař vyhodnotí jako dostatečně trans, předepíše vám hormony," vysvětluje Mališů.
Po roce hormonální terapie a žití v identifikované roli může transgender osoba předstoupit před komisi, která rozhodne o tom, zda jí bude povolena operace. Zažádat o změnu jména a rodného čísla může jedinec až po absolvování zákroku.
