Horečka, dušnost, ztráta chuti nebo čichu. To jsou nejčastější příznaky nákazy koronavirem, které trápí i pacienty s mírným průběhem nemoci covid-19. Přestože se během několika dnů či týdnů vyléčí, řada z nich si stěžuje na zhoršený zdravotní stav i několik měsíců po uzdravení.
Dílčí výsledky výzkumu lékařů z Fakultní nemocnice Hradec Králové na konci léta ukazovaly, že téměř polovina pacientů, kteří se potýkali jen s mírným průběhem nemoci a léčili se doma, udávali ještě tři měsíce po prodělané infekci respirační potíže, nejčastěji se jim hůře dýchalo, kašlali, byli unavení nebo pociťovali bolest na hrudníku.
Následky po boji s covidem-19 i po takové době ukazovalo i vyšetření plic. Polovina pacientů měla lehce porušené funkce dýchacího orgánu, nejčastěji měly jejich plíce sníženou schopnost přenosu kyslíku. U pětiny pacientů vyšetření na na konci léta odhalilo zbytkové postižení plicní tkáně.
Lékaře tyto výsledky svým způsobem překvapily. "Covid-19 měli v nejmírnější podobě, takže jsme nečekali, že bychom jim našli nějaké změny na plicích," řekl přednosta plicní kliniky v hradecké nemocnici Vladimír Koblížek.
Změny struktury a funkce plic pak ovlivňují i běžný život lidí, což se projevuje zejména při zátěži. "Máme tam například holčinu, která hrála tenis a teď pomalu nemůže vyjít schody. Tito lidé ztrácí schopnost dýchat při zátěži," popsal Koblížek.
Někteří lidé si přitom podle lékařů mysleli, že horší kondici mají zejména kvůli tomu, že marodili, nesportovali, čímž se jim zhoršila fyzička. Podrobné vyšetření těchto lidí však odhalilo, že za tím stojí zejména poškození plic.
Covid-19 s chřipkou srovnat lze, ale s tou prasečí
Přednosta kliniky Koblížek proto zpochybňoval mezi lidmi časté přirovnávání covidu-19 k chřipce. "Když máte obyčejnou chřipku nebo virózu, tak ta je lokalizovaná v oblasti krku, možná mandlí a nosu. Tady se zdá, že minimálně u části pacientů koronavirus postihuje plíce. Navíc když dostanete chřipku, tak po dvou měsících vůbec nevíte, že jste ji měli," vysvětloval Koblížek.
"Přirovnání ke chřipce dává smysl, jen pokud to budete srovnávat s hnusnou agresivní chřipkou, jako byla před lety například ta prasečí. Nebo pokud by chřipku dostali indiáni, kteří se s ní dosud nesetkali. Ale pro nás chřipka jako taková je nemoc, kterou můžeme léčit léky, což však u koronaviru zatím neplatí," vysvětlil Koblížek.
Neznámou zatím zůstává to, jak dlouho se z následků covidu-19 budou těla pacientů vzpamatovávat. První část výzkumu hradecké nemocnice pochází z doby, kdy byli lidé od nákazy tři měsíce. Lékaři je dále sledují a zkoumají, o kolik se jejich stav zlepšil.
Koronavirus se podepíše také na srdci
Podobně však netrpí pouze plíce. Několik měsíců stará studie nemocnice v německém Frankfurtu nad Mohanem odhalila dlouhodobé následky také u srdcí pacientů. A opět se to netýká jen pacientů, kteří se museli léčit v nemocnici, ale i těch, u nichž průběh nemoci nebyl tak zásadní, aby nemohli zůstat v domácím léčení.
Lidé, kteří si prošli nákazou koronavirem, měli dva měsíce poté větší pravděpodobnost srdečních obtíží, 78 pacientů ze sta mělo strukturální změny na srdci, u 76 mělo poranění typicky zjišťované po infarktu. Ze stovky zkoumaných lidí se přitom léčily dvě třetiny doma, z převážné většiny šlo o poměrně mladé a zdravé pacienty, kteří si nebyli vědomí, že by někdy měli problémy se srdcem.
Ani němečtí lékaři z této studie však nevěděli, jestli následky budou trvalé, nebo se s nimi dokáže lidské tělo časem vypořádat. Jisté však je, že koronavirus zatěžuje i srdce. "Skutečnost, že u 78 procent 'uzdravených' pacientů můžeme doložit pokračující postižení srdce, znamená, že srdce je u většiny pacientů zasaženo, i když se nemoc covid-19 neprojevuje klasickými srdečními příznaky, jako je bolest hrudníku," řekla podle serveru Statnews.com frankfurtská kardioložka Valentina Puntmannová.
