Praha - Srovnání vybraných názorů mladých lidí mezi lety 1990 a 2015 ukazuje, že mnohem více mladých déle studuje, déle bydlí u rodičů a zakládání rodiny a plnohodnotné zaměstnání odkládají do vyššího věku.
"Celkově vzato v porovnání s obdobím před čtvrtstoletím došlo k významnému oddálení manželství a zakládání rodiny, často v zájmu budování individuální kariéry," uvádí studie Češi 1990–2015, kterou představili sociologové společně s firmou KPMG.
Data ukazují, že 48 procent mužů do třiceti bydlí u rodičů. U žen je to zhruba třetina. Podle sociologa Daniela Prokopa z výzkumné agentury Median je trend prodlužování odchodu od rodičů patrný, ale nepřipisoval by ho jen "mamánkovství". "Myslím, že na tom má velký podíl ekonomický aspekt - náklady na bydlení stoupají, mladí oddalují sňatky, až téměř do třiceti let studují vysoké školy," souhlasí s autory studie.
Méně práce, více zábavy
Mladí se nechtějí hned po škole uvázat v nějaké firmě, častěji pracují na částečné úvazky a využívají nárazových brigád, než aby se nechali zaměstnat na plný úvazek a museli každý den na standardní pracovní dobu do práce. To může souviset s tím, že více lidí pracuje v terciárním sektoru, kde vykonávají mnohem flexibilnější práce, než je klasický zaměstnanecký úvazek.
"Jsou také mnohem větší individualisté a kromě zaměstnání kladou velký důraz také na zábavu," míní Prokop.
"Výrazně se také rozšířila skupina takzvaných singles, tedy lidí mezi 25 a 40 lety, kteří se dobrovolně nebo pod vlivem okolností rozhodli žít sami, bez partnera," uvádí studie. U žen stoupla z jednoho procenta v roce 1995 na devět v roce 2013. U mužů ze tří procent na dvanáct.
Tolerancí k nevěře mladí legitimizují vlastní chování
Ukázalo se také, že mladí jsou tolerantnější ke krátkodobé nevěře než většina společnosti. Tolerovat ji je ochotno 44 procent mladých oproti 37 procentům ve zbytku populace. "Mladí jsou v tématech, jako je volnost vztahů, partnerské soužití, sexuální menšiny, obecně mnohem liberálnější," míní Prokop.
Navíc podle něj častěji střídají partnery a i na základě vlastních zkušenosti mají pak v průzkumech tendence takové chování schvalovat a legitimizovat. "A také jsou pod mnohem větším tlakem mediálních obrazů, které jejich názory ovlivňují," uvádí Prokop.
Studie také zmiňuje, že mladí lidé rozhodně nejsou eurooptimisté. Mladí lidé se od zbytku Evropy stále odlišují v politické orientaci. Češi a Češky do 25 let se vymykají celospolečenskému trendu a výrazně více se hlásí k pravici (29 %) než k levici (15 %). Velmi málo je zajímají strany na extrémních koncích politického spektra.