Osm dětí ze sta podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) v současné době není registrovaných u praktického lékaře, ve Středočeském kraji to je dokonce přes 17 procent dětí. U necelých 182 tisíc dětí v Česku totiž v poslední době žádný lékař nevykázal takzvanou kapitační platbu, kterou mu za registrované dítě platí zdravotní pojišťovna. Mezi navrhovaná řešení patří využití potenciálu stávajících ordinací, lékařů z dětských oddělení v nemocnicích, lékaře na mateřské, ale i změny ve vzdělávání lékařů, zaznělo v úterý na kulatém stole na téma Vývoj dostupnosti primární péče za účastí zástupců ministerstva zdravotnictví, zdravotních pojišťoven a praktických lékařů.

Dětských praktiků je podle dat ÚZIS kolem 2000, starají se přibližně o dva miliony dětí, z nichž čtvrtina je mladších čtyř let. Asi 90 tisíc starších dětí už je registrováno u praktického lékaře pro dospělé. Situace je v regionech různá, na Moravě obecně lepší, ale v Karlovarském kraji nemá dětského lékaře přes 13 procent dětí a ve Středočeském kraji více než 17 procent dětí.

Za posledních pět let zaniklo přes 300 ordinací. Nových ordinací zároveň vzniká méně, než zaniká. Více než 65 let bylo loni navíc téměř třetině dětských praktických lékařů. "Zhruba 900 úvazků s vysokou pravděpodobností v následujících pěti až osmi letech odejde," uvedl ředitel ÚZIS Ladislav Dušek.

Podle předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Ilony Hülleové je v současné době zhruba 15 procent lékařů nad 70 let a jen 14 procent pod 40 let, takže prostá věková obnova nestačí. Naprostá většina pracujících v oboru jsou navíc ženy, které kvůli mateřství často práci přeruší nebo omezí.