Brno - Česká republika sice protizákonně bránila dovozu německého odpadu do českých spaloven, o desítky milionů korun kvůli tomu ale státní rozpočet nepřijde. Nejvyšší soud totiž po třech letech soudních tahanic s definitivní platností udělal tečku za spory o dovoz odpadu do spaloven. Soud odmítl žalobu společnosti Coalsack Holdings z Britských panenských ostrovů, která chtěla po státu za zmařený obchod s německým odpadem náhradu ve výši 58,6 milionů korun.
Firma Coalsack Holdings chtěla peníze po státu jako právní nástupkyně společnosti Termizo provozující spalovnu v Liberci. Do této spalovny mělo na základě smlouvy s německou společností Münchner Recycling GmbH zamířit v letech 2005 až 2007 18 tisíc tun německého odpadu – ten měl být využit k výrobě tepla a elektřiny. Za jednu tunu odpadu, který se měl do Liberce z Německa dostat, byla stanovena úhrada ve výši 50 eur.
Ministerstvo životního prostředí (MŽP) ale dovoz odpadu z Německa do spaloven zakázalo. Podle MŽP totiž nešlo o využití odpadu k energetickým účelům, ale o nepovolenou likvidaci. Ministrem, který rozhodnutí o zákazu dovozu odpadu do spaloven podepsal, byl v roce 2005 Libor Ambrozek.
V roce 2008 ale Nejvyšší správní soud na základě žaloby firmy Münchner Recycling GmbH (a také spalovny Termizo jako vedlejšího účastníka řízení) rozhodl, že ministerstvo postupovalo protizákonně, když dovoz odpadu nepovolilo. Pro firmy ale takové rozhodnutí přišlo pozdě. Situace na trhu s odpady se v Německu v té době prudce změnila, v německém pohraničí bylo postaveno několik nových spaloven a vozit odpad do Česka se přestalo vyplácet. Spalovna Termizo už proto žádný odpad z Německa nedovezla.
Společnost Coalsack Holdings se ale s formálním potvrzením toho, že úřady při zákazu dovozu chybovaly, nespokojila a zažalovala kvůli náhradě škody způsobené nesprávným postupem českých úřadů a soudů Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Škodu firma vyčíslila na 58,6 milionu, právě o tolik peněz měla společnost přijít kvůli zmařeným obchodům.
Obvodní soud pro Prahu 10 i Městský soud v Praze žalobu firmy odmítly s tím, že společnost neprokázala, že by jí vznikla konkrétní škoda.
Společnost Coalsack Holdings se proto obrátila na Nejvyšší soud. Podle právního zástupce společnosti Jiřího Velíška bylo porušeno právo na spravedlivý proces, v celé kauze padlo několik nezákonných rozhodnutí, které znemožnily obchod s odpady.
Senát Nejvyššího soudu vedený soudcem Pavlem Simonem ale rozhodl, že firma nárok na desítky milionů korun přes nezákonné rozhodnutí ministerstva nemá. Soudci totiž rozhodli, že spalovna Termizo sice uzavřela dohodu s německým dodavatelem odpadu, ale jinak v celém povolovacím řízení nevystupovala. "Měla pouze na povolení přepravy odpadu ekonomický zájem, nebyla ale účastníkem řízení," uvedli soudci.
Situace u společnosti Termizo je podle Nejvyššího soudu podobná jako v případě firmy FU QUAN, která se před dvěma roky domáhala 60 milionového odškodnění od státu za nezákonné stíhání jednatele společnosti. Společnost FU QUAN podobně jako Coalsack Holdings u odpadů argumentovala tím, že přišla kvůli stíhání o část obchodů, nemohla platit ani některé faktury. Podle soudců v obou případech ale firmy nemají nárok na náhradu škody. "Nepřiznání náhrady škody v těchto případech neodporuje Listině základních práv a svobod," rozhodli soudci.
