Praha - Po dlouhých letech dohadování bude jasno o tom, co na Pražském hradě patří římskokatolické církvi a co prezidentské kanceláři. Pražský arcibiskup Dominik Duka se v pátek sejde na Hradě s prezidentem Milošem Zemanem, aby svým podpisem stvrdili dohodu o majetkovém vyrovnání.
Pro katolíky to znamená, že získají svatojiřský klášter a přilehlou budovu Nového probošství, které jim komunisté před dvaašedesáti lety vzali a převedli do rukou prezidentské kanceláře. Ve hře bylo přitom původně vydání dalších devíti budov v hradním areálu, které církvi dříve patřily - Mladotova domu, Starého probošství nebo šesti domů ve Vikářské a jednoho domku u Zlaté uličky.
Římskokatolická církev se ale nároků na ně dohodou vzdává. Kancelář prezidenta republiky už dřív žádosti o jejich navrácení smetla ze stolu s tím, že by změna vlastníka ohrozila bezpečnost hlavy státu. Do rukou církve tak přechází pouze budovy Nového probošství a Jiřského kláštera ve východní části komplexu, v prostoru za svatovítskou katedrálou.
Zvenčí budovy sice působí zachovale, dá ale práci, než se vnitřní prostory uvedou do přijatelného stavu.
„Až dosud jsem nevěděl, že v areálu Pražského hradu jsou dvě budovy, jejichž obvodové zdivo je poměrně zachovalé, ale vnitřek vypadá jako po bombardování. Nu a proč bychom měli církvi bránit, aby tyto budovy opravila a pak je používala ke svým kulturním účelům, ať jsou to muzea, galerie, koncertní síně nebo cokoli jiného, co si sama církev vybere?“ prohlásil před dvěma roky po obhlídce Hradu prezident.
Právě Zemanem zmíněné účely má v plánu i církev. Do pěti let chce památku za vlastní náklady opravit a zřídit v ní sbírku umění spjatého s chrámem svatého Víta. Dům Nového probošství bude zase sloužit například jako církevní soud nebo zázemí pro akce v katedrále. Přilehlá svatojiřská bazilika z 10. století, v níž jsou umístěny hroby Přemyslovců, ale zůstane v rukou státu.
Základem pátečního podpisu je memorandum, které vzniklo už loni v červenci. Hlasitě se proti němu ozýval například kardinál Miloslav Vlk. Jeho podmínky označil za protizákonné, protiústavní a hrubě porušující demokratické principy.
Tahanice mezi státem a církví o budovy v areálu Hradu probíhají v podstatě už od roku 1992, kdy Náboženská matice podala proti Kanceláři prezidenta určovací žalobu o vlastnictví katedrály svatého Víta a dalších budov. Letité soudní spory utnul až zákon o navrácení majetku církvím, který jasně uvedl, že se na chrám restituce nevztahují.
