Hesla jako "Konec vlády jedné strany", "Svobodné volby" či "Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí" zaznívaly během sametové revoluce na demonstracích v několika českých městech. Odpověď na to, zda se je daří v Česku prosazovat i více než tři desítky let od listopadu 1989, dává pravidelně zveřejňovaná zpráva americké neziskové organizace Freedom House. Ta již padesát let porovnává úroveň občanských svobod a politických práv v zemích po celém světě.

V letošní zprávě získalo Česko 92 bodů ze sta možných. A náleží tak mezi 84 zemí světa, které Freedom House řadí mezi svobodné. Maximální počet bodů získaly tři skandinávské země - Švédsko, Finsko a Norsko. Naopak nejhůře se z tohoto pohledu daří Sýrii a Jižnímu Súdánu s jediným bodem.

Česko si stojí velmi dobře i v rámci Evropy, a to nejen když se srovnává s ostatními postkomunistickými státy. "Česko je parlamentní demokracií, v níž jsou obecně respektována politická práva a občanské svobody," konstatují autoři studie. 

V celkovém počtu bodů Česko dokonce poráží i některé zavedené západní demokracie, jako jsou Francie, Itálie či Španělsko. Zmínění Francouzi sice získali o pár bodů více než Češi v politických právech, ale zaostali v hodnocení občanských svobod.

Podle ředitele Asociace pro mezinárodní otázky Víta Dostála stojí za dobrým hodnocením Česka především dobře nastavený ústavní systém. "Existence Senátu v podobě, v jaké ho máme my, je rozhodně dobrá věc. Architekti naší ústavy rozhodně vytvořili tyto pojistky lépe než v jiných zemích střední a východní Evropy," říká Dostál. 

Z bývalých postkomunistických států si lépe než Česko vedou v žebříčku Freedom House jenom dva - Slovinsko a Estonsko. Naopak Maďarsko pod vedením premiéra Viktora Orbána spadlo v posledních letech ze skupiny svobodných zemí mezi ty, které jsou svobodné jen částečně. 

I v Česku dochází u části společnosti ke změnám v myšlení, před jejímiž následky experti varují. "Žijeme sice v demokracii a svobodě, ale přibývá lidí, kteří věří v ufony, vesmírné energie a placatou zeměkouli," komentuje vývoj v posledních letech Mikuláš Kroupa, ředitel neziskové organizace Post Bellum. "Roste počet občanů, co by svobodu vyměnili za životní jistoty a hledají vůdce. V Rusku a Číně je již objevili," dodává. 

Obě tyto země řadí Freedom House mezi nesvobodné, Rusko získalo v celkovém indexu 16 bodů, Čína pouhých devět.

Freedom House sleduje stav demokracie ve světě už padesát let. V roce 1973 bylo ze 148 zemí světa pouze 30 procent svobodných. V roce 1989, kdy došlo k pádu komunistického bloku, byla svobodná více než třetina zemí. Nyní patří do nejlepší skupiny 43 procent států, to je 84 zemí a teritorií ze 195 sledovaných. 

V posledních letech se ale situace z globálního pohledu nevyvíjí směrem k větší svobodě. "Agresivní válka Moskvy vedla na Ukrajině k ničivým zvěrstvům v oblasti lidských práv. Nové státní převraty a další pokusy o oslabení reprezentativní vlády destabilizovaly Burkinu Faso, Tunisko, Peru a Brazílii," popisuje Freedom House.