Brno - Justice už sice má v rukou hlavní podezřelé v případu jednoho z nejkrutějších trýznění dětí poslední doby, avšak tím, kdo připustil, aby rodiče v Brně skoro zabili svého syna, se zatím úřady nezabývaly.
Podezření míří na více institucí. Chybu mohla udělat škola, lékař, policie či sociální pracovníci. Podle lidí blízkých případu však sociální pracovníci v tomto případě na vině nejsou.
"Kolegové ze sociálky nepochybili. Že se jim tyrany nepodařilo odhalit, byla spíš smůla, " řekl Aktuálně.cz vedoucí odboru sociálních věcí jedné z brněnských radnic, který kauzu skutečně detailně zná.
Právě on a jeho podřízení totiž loni v dubnu proti rodičům zasáhli.
Zatím je vše tajné
Případ byl odhalen, když mělo dítě za sebou už několik měsíců útrap. Bylo to krátce poté, co se rodiče-tyrani se svými dětmi přestěhovali na novou adresu.
V tomto místě se také redakci Aktuálně.cz podařilo najít svědky případu, jedním z nich je výše citovaný úředník.
Adresy i jména posledních lidí, kteří se do kauzy zapojili, má redakce k dispozici, s ohledem na soukromí chlapce i dalších dětí ve škole je nezveřejňujeme.
Předchozí odpovědní úředníci, policisté či učitelé, jsou zatím anonymní i pro redakci. Tají je jak vyšetřovatelé, tak kolegové, kteří chlapce zachránili.
FAKTA
- Otec a matka začali svého syna intenzivně týrat poté, co v září 2009 začal chodit do první třídy.
- Policejní vyšetřovatelka Michaela Kučerová tvrdí, že chlapec byl hyperaktivní a rodiče ho nedokázali zvládnout.
- Týrání trvalo nejméně půl roku a není zatím jasné, co ve věci udělala škola, sociální pracovníci a policie v místě, kde tehdy rodina bydlela.
- V dubnu 2010 se rodina přestěhovala na jinou adresu a chlapec změnil školu. Krátce poté upozornila škola radnici, úřady dítě rodičům odebraly a případ začala šetřit policie.
- Ředitelka školy a vedoucí sociálního odboru teď pro Aktuálně.cz potvrdili, že tehdy nechybělo mnoho, aby chlapec následkem týrání zemřel.
Já to neřešila, říká vyšetřovatelka
O vině úřadů se tak stále mluví pouze v obecné rovině.
"Nebyli to sociální pracovníci na předchozí adrese. Byl to někdo jiný, kdo neměl dost schopností to odpovídajícím způsobem vyhodnotit," říká svědek z radnice.
Zda je tedy podle něho na vině škola, lékař nebo policie, však odmítá upřesnit. "Myslím, že vše podstatné bude jasné u soudu. Do té doby do toho nechci více zasahovat," uvedl.
Konkrétní odpovědností institucí a osob se policie dosud nezabývala. V dubnu 2010 obvinila rodiče z týrání, případ postupně vyšetřila, státní zástupce podal obžalobu a minulý týden začalo hlavní líčení před soudem.
"Mým úkolem bylo, usvědčit pachatele a přinést soudu důkazy," říká policejní vyšetřovatelka případu Michaela Kučerová.
Zkušená policistka se domácímu násilí věnuje 18 let. Přesto odmítá hodnotit, jestli někdo něco zanedbal. "Na adresu orgánů péče o dítě neříkám ani ano, ani ne."
Kdo se bojí odpovědnosti?
Jenže mlčení o případu, který už projednává soud, není úplně běžné a nepřehledné jsou také okolnosti, za kterých se informace o této kauze dostaly na veřejnost.
Hlavní líčení začalo u Městského soudu v Brně v pondělí 24. ledna bez zájmu novinářů a veřejnosti.
Nikdo totiž o případu do té doby nevěděl, protože policie o něm informovala na tiskové konferenci až o den později.
Dětský psycholog a odborník na krizové situace v rodinách Petr Sakař přitom potvrdil, že kauza brněnského chlapce je mimořádná.
"Týraných dětí jsou tisíce," uvedl Petr Sakař. "Způsob a intenzita týrání, však tento případ od ostatních odlišuje."
Psycholog Krizového centra pro děti a dospívající v Brně tvrdí, že část lidí, kteří měli s případem něco společného, pravděpodobně udělala chybu a teď se obává následků.
"Myslím, že se bojí přihlásit k odpovědnosti, avšak nechci nikoho soudit. Tohle je velmi náročná práce a chybu může udělat každý," řekl psycholog Sakař.
Chlapec dnes žije v jednom ze zařízení pro děti bez rodičů. Fyzicky je zcela zdravý. O jeho dalším osudu rozhodnou úřady a soud, odborníci se však shodují, že největší šance pro návrat do normálního života by měl v nové rodině, která by ho přijala do pěstounské péče.