Frýdlant nad Ostravicí - Zcela mimořádný nález ostatků kriticky ohroženého medvěda hnědého v Beskydech mohl zřejmě skončit bez povšimnutí někde zakopán.
Aniž by o tom dostala zprávu státní ochrana přírody, která roky usiluje o návrat medvěda do Beskyd.
„Když policie vyloučila, že by mohlo jít o části lidského těla, ztratila o nález zájem," sdělil Aktuálně.cz myslivec Martin Hlaváč, který byl svědkem, když policie přijela rozkládající se zbytky medvěda ohledat.
"Jediný policista, který tam nakonec zůstal, říkal, že by se to mělo zakopat nebo odvézt někam pryč," popsal Martin Hlaváč situaci několik hodin poté, kdy náhodý chodec objevil v pytli nedaleko Frýdlantu nad Ostravicí zbytky medvědího těla..
„Musel jsem upozornit, že jde o silně ohrožené zvíře, a že by nález jistě zajímal Správu chráněné krajinné oblasti Beskydy. Jde totiž asi o první prokázaný případ, kdy medvěda zabil pytlák," uvedl Martin Hlaváč.
Policie: Nezkušený kolega asi něco plácnul
Mluvčí policie ve Frýdku-Místku Ivan Žurovec odmítl, že by policie cokoliv v této věci zanedbala. „Je možné, že nějaký nezkušený policista z obvodního oddělení mohl na místě něco takového plácnout, ale udělali jsme vše, co bylo potřeba," řekl mluvčí.
Už skutečnost, že policie o události nejdříve vůbec neinformovala média, však může podpořit svědectví, podle kterého policisté případ zpočátku podcenili. Právě mluvčí z Frýdku-Místku totiž jinak pravidelně a včas referuje i o méně významných událostech.
Tentokrát informoval až poté, co na ojedinělý nález upozornilo ekologické Hnutí Duha a vypsalo na dopadení pytláka odměnu 100 tisíc korun.
Svědectví Martina Hlaváče aktivisty z Hnutí Duha i zaměstnance Správy CHKO Beskydy překvapilo. „Svědčí to o neprofesionalitě policie a také o nezkušenosti. Nebýt pana Hlaváče, policisté by ostatky medvěda asi jen tak zakopali," uvedl Miroslav Kutal z Hnutí Duha.
„Je to rozhodně nezvyklé, ale nepřísluší mi, abych postup policie komentovala," uvedla také zooložka Správy Chráněné krajinné oblasti Beskydy Dana Bartošová. Mnoho let pracuje na tom, aby se velké šelmy vrátily do Beskyd.
Kosti připomínaly lidské nohy
Policie přijela k nálezu pytle se zbytky vzácného zvířete, kterému chyběla kůže, lebka, drápy a použitelné maso, v plné síle. I s kriminalisty a soudní lékařkou.
Vyděšený muž, který v úterý 28. dubna pytel náhodou objevil na břehu řeky nedaleko Frýdlantu nad Ostravicí, totiž policii řekl, že by mohlo jít i o ostatky člověka, tedy o vraždu.
Podobnost s člověkem vyplývala především z toho, že v pytli byly čtyři končetiny bez kůže, které připomínaly lidské nohy. Také tam byla část hltanu, jícnu, jazyka, vše již ve značném stádiu rozkladu a proto těžko identifikovatelné.
„Pořídili jsme fotodokumentaci, odebrali vzorky, později jsme pátrali podél řeky Ostravice i jejich přítoků. To u běžných případů pytláctví neděláme," líčil policejní mluvčí Ivan Žurovec. „A ostatky jsme předali státnímu orgánu CHKO Beskydy," dodal.
Až po zásahu státního zástupce však policie případ překvalifikovala z pytláctví na trestný čin neoprávněného nakládání s chráněnými a volně žijícími živočichy, za který viníkům hrozí až tři roky vězení.
Informaci o nálezu částí medvěda zveřejnili jako první lidé z Hnutí Duha, kteří také vypsali odměnu sto tisíc pro toho, kdo pomůže odhalit viníky.
Miroslav Kutal z Hnutí Duha si laxnost policistů vysvětluje jejich nezkušeností. Faktem je, že případy nálezů zbytků šelem zabitých pytláky jsou zcela ojedinělé. „Zatím nebyl nikdo v republice usvědčen z upytlačení velké šelmy," zdůraznil Kutal.
Pytláci, největší nepřátelé chráněných živočichů
Kutal přitom zdůraznil, že například u chráněných rysů proběhl průzkum Akademie věd mezi myslivci, během kterého se deset procent z oslovených myslivců anonymně přiznalo k zabití rysa.
„Výsledkem je odhad, že za dvacet až pětadvacet minulých let mohlo být v celé republice zabito kolem pěti set rysů," uvedl. Důkazy ale nejsou.
Správu Chráněné krajinné oblasti Beskydy, která podala trestní oznámení, navštívili policisté až týden po objevení ostatků. „Policisté nás navštívili, domluvili jsme se, že budeme spolupracovat," uvedla v úterý zooložka Dana Bartošová.
Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, která je nadřízená správám chráněných oblastí, dopady pytláctví nesleduje. Věra Dřevíkovská z vedení agentury ale uvedla, že populace všech chráněných druhů je ohrožena nejvíc právě pytláctvím.
„Živočich si zvykne na všechno možné, na znečistění, na přítomnost lidí, ale pytláci dělají v současné době nevětší škody," uvedla.
„S policií spolupracujeme, máme v ohrožených lokalitách společné hlídky, ale problém je, že pytláctví probíhá beze svědků. Je velmi obtížné to dokazovat," řekla.
