Praha - V úzké chodbě u simulované volební místnosti v pražském Gymnáziu Evolution stepuje hlouček rozverných prváků. V rukou muchlají seznamy stran kandidujících do Poslanecké sněmovny, předčítají si jejich názvy a u některých prskají smíchy. Z nižšího patra je okřikuje učitel, aby přestali dělat takový randál. Vzápětí se zprudka otevírají dveře a z nich se spokojeným výrazem na tváři vykračuje patnáctiletý Filip. V letošních sněmovních volbách ještě hlasovat nemůže, tak si je alespoň vyzkoušel nanečisto.
Jak volili studenti
- Česká pirátská strana - 24,52 procenta
- ANO 2011 - 11,88 procenta
- TOP 09 - 11,75 procenta
- Svoboda a přímá demokracie - 7,76 procenta
- Strana Zelených - 6,33 procenta
- ODS - 6,14 procenta
- SPORTOVCI - 5,21 procenta
"Dal bych šanci pirátům, protože letos mohou do sněmovny prorazit. Chtějí legalizovat marihuanu, což podporuju, a hodlají zavést volby po internetu, které by podle mě mohly zvýšit volební účast. Politiku dost probíráme i doma. Máma má liberálnější názory, ale táta je pravý opak, protože vyrůstal v Rusku. Díky tomu se dostanu k různým pohledům," vysvětluje žák, který se účastní studentských summitů a přemýšlí, že by se sám jednou stal politikem.
Soukromé Gymnázium Evolution, kam Filip chodí, patří k 294 středním školám, které se 3. a 4. října dobrovolně zapojily do Studentských voleb. Piráti u žáků nakonec měli největší úspěch, dostali 24,5 procenta hlasů. Následovalo hnutí ANO, TOP 09 a SPD Tomia Okamury. Pokud by rozhodovali studenti, do sněmovny by se dostali i zelení, ODS a dokonce i hnutí Sportovci.
Projekt letos už posedmé organizovala společnost Člověk v tísni, která se od roku 2010 snaží mladé lidi seznámit s českým politickým systémem a vést je k aktivnímu občanství.
Největší zájem o Studentské volby projevila už tradičně gymnázia, kterých se přihlásilo 167. Od středních odborných učilišť naopak Člověk v tísni dostal jen 39 přihlášek. Nejvíce zastoupených škol sídlí v Praze, nejméně oproti tomu v Karlovarském kraji.
Na Gymnáziu Evolution přišel k urně také Honza, který se rozhodoval mezi konzervativními pravicovými stranami. Lístek nakonec hodil Realistům. "Pan Robejšek hájí naše křesťanské hodnoty a podporuje zbrojní průmysl. Do ústavy by přidal právo vlastnit střelnou zbraň a bojoval by proti ilegální migraci z muslimských zemí, což se mi líbí," říká patnáctiletý student.
Voleb nanečisto se mohli zúčastnit studenti starší patnácti let a dohlížely na ně tříčlenné komise složené z jejich spolužáků. Podle Barbory, která kontrolovala hlasování, brali někteří žáci volby jako recesi, což připisuje mimo jiné tomu, že mnozí rodiče s dětmi politiku ani aktuální dění neřeší.
"Občas se nám současné problémy pokouší přiblížit aspoň škola. V zeměpisu a dějepisu jsme třeba probírali téma migrace. Sama se informace o událostech snažím čerpat z různých médií, abych pochopila, jak přemýšlejí lidé s odlišnými názory," upozorňuje osmnáctiletá studentka, která se v říjnu poprvé podívá i ke skutečným volbám. Hlasovat bude pravděpodobně pro TOP 09, protože ji jako jedinou považuje za progresivní liberální stranu.
Zorientovat se mezi zdroji, ze kterých lze politickou situaci sledovat, pomohla Barboře a dalším studentům mediální výchova, kterou v prvním ročníku gymnázia jednou týdně povinně navštěvovali. Učitel společenských věd a dějepisu Michal Řezáč si však myslí, že se studenti v prostředí internetu, odkud informace čerpají, vyznají mnohdy lépe než jejich kantoři.
"Hlasování nanečisto se mi zamlouvá, protože si studenti díky němu uvědomí, s kým se dokážou ztotožnit. Rozebírat s nimi české politické strany v hodinách bývá ale těžký úkol. Učitel funguje jako autorita a jeho výklad žáky může ovlivnit, takže by si měl zachovat nestrannost. Snažím se proto odhlédnout od současných politiků a bavit se s nimi spíš obecně o úřadech, které zastávají," zdůrazňuje Řezáč.
Ve svých předmětech pražský učitel na aktuální dění reaguje a příležitostně se se svými žáky pustí i do debaty. Dodává však, že studentská diskuse bývá ve své spontánní podobě často zkratkovitá, takže ji musí usměrňovat. "Potřeba vyjadřovat se k politice u dnešních studentů roste, ale těch skutečně zapálených, kteří by uvažovali nad občanským aktivismem, příliš mnoho není," myslí si Řezáč.
