Je pěkné, že třináctileté děti by měly napsat, co by změnily jako prezidenti. Jenže jak? Řekla bych, že politika je asi na jednom z posledních míst v žebříčku toho, co děti zajímá. Asi by to tak úplně být nemělo, ale co s tím můžete udělat?? Co se děje v našem státě, mám jen hrubě nastíněné z útržků zpráv, které jsem omylem zaslechla, když jsem se příliš přiblížila k obýváku. No, a teď mám napsat úvahu o tom, co bych změnila jako prezident.
Kdybyste dali takovéto zadání druhákovi, asi by věděl spíš než já, co psát. Čemu by vadilo, že napíše, ať se přechody natřou na zeleno a psi jezdí na kolečkových bruslích? Ptali jste se, co by měnil on, ne co by měl měnit.
Tak proč bych já nemohla chtít třeba opice s růžovým chobotem? Jenže kde na ně vlastně vzít v zadluženém státu… Možná tak nechat je vyrobit v Číně. No a jestliže by se chobot neodlepil při převozu, tak pět minut po vyložení.
Kdybych byl(a) hlavou státu...
Požádali jsme studenty 7. a 8. tříd ZŠ Londýnská v Praze a Gymnázia Broumov, aby si představili, že jsou hlavou republiky s neomezenou pravomocí. Co by rádi změnili a co by udělali lépe? Prosím pomozte nám vybrat nejlepší studentskou práci nebo jen názor, který je Vám něčím blízký. Stačí text žáků ZŠ Londýnská v Praze nebo Gymnázia Broumov označit tlačítkem doporučit - líbí se mi.
Zeptejte se malého dítěte, co by změnilo, kdyby si mohlo vybrat ze všeho, co jde. Nejspíš se bude dlouho rozmýšlet, ale ne nad závažností všech globálních problémů, ale nad tím, jestli postavit Bradavice, nebo oživit dinosaura.
Dlouho jsem přemýšlela, jestli se vrhnout do rozsáhlého zamyšlení o některém ze závažných problémů, který bych jako prezidentka jistě vyřešila, jak nejlépe by bylo možné pro všechny strany. Mohla bych tím otevřít oči lidem a promluvit jim do duše.
Né, to jsem si jenom chtěla napsat pár těch keců, které se mají tvářit, že jejich autor je vlastně šíleně inteligentní. To se v politice taky dělá, ne? Teda takhle, opravdu jsem o tom přemýšlela, ale nevím, jaké má prezident pravomoci, ani co a jak zařídit pro blaho státu. Nebo co pro něj zařídit může.
Nedávno jsem dostala za úkol napsat referát na některý z globálních problémů a vybrala jsem si nedostatek vody ve světě. Podle některých nebude mít v roce 2030 polovina lidstva vodu. To pak budou mít prezidenti teprve co řešit, protože zadlužení a bez ropy žít můžeme, ale bez vody asi ne. Ale co já vím, pokrok přece nezastavíš.
Jenže jak by se tento problém stejně dal vyřešit? Když je vody nedostatek, tak ji asi nevyčarujeme jen tak ze vzduchu. A právě proto bych prezidentem nikdy být nechtěla. Možná tak kdyby mi na začátku věnovali kouzelnou hůlku.
