Mohl by Stříž zasáhnout do kauzy Čapí hnízdo? Nahrává tomu judikát i bývalý kolega

Jan Horák Jan Horák
8. 7. 2021 18:09
V pátek načne Igor Stříž druhý týden v čele Nejvyššího státního zastupitelství. Úřad však neřídí coby řádný nejvyšší žalobce, vedení na něj přešlo z titulu prvního náměstka. Důvodem je to, že vláda Andreje Babiše po rezignaci Pavla Zemana nejmenovala jeho plnohodnotného následovníka. Kandidátem byl přitom právě Stříž. V soustavě zastupitelství se nyní diskutuje, zda může využívat všech pravomocí.
První náměstek nejvyššího státního zástupce Igor Stříž.
První náměstek nejvyššího státního zástupce Igor Stříž. | Foto: Economia

Česko se ocitlo v situaci, kterou nepamatuje. Nemá nejvyššího státního zástupce. Renata Vesecká sice před svým jmenováním v listopadu 2005 řídila žalobce šest týdnů "jen" z pověření vlády, pověření jako takové už se však dnes neuděluje. Tohle je poprvé, kdy funkce nejvyššího žalobce zůstává úplně volná. Úřad řídí první náměstek Igor Stříž.

Nejvyšší státní zástupce požívá pravomocí, které jsou pro trestní řízení stěžejní. Dovoláním může zvrátit pravomocný verdikt, jenž pachatele očistil. Smí obnovit zastavené trestní stíhání. Vedle toho ovlivňuje personální politiku soustavy. Ministryni spravedlnosti navrhuje ke jmenování nové žalobce. Předkládá jí také kandidáty na řízení Vrchního státního zastupitelství v Praze a Olomouci.

V soustavě státního zastupitelství se už několik týdnů diskutuje o tom, zda by výše zmíněné kompetence náležely i prvnímu náměstkovi Střížovi. Po odchodu Pavla Zemana z funkce 30. června tato debata nabrala na síle. Aktuálně.cz už před několika týdny upozornilo na několik judikátů, podle nichž nelze klíčové pravomoci nejvyššího žalobce přenést na nikoho jiného.

Ve hře je Čapí hnízdo či Parkanová

"Oprávnění k podání dovolání je výlučným oprávněním, které je třeba chápat jako osobní procesní právo nejvyššího státního zástupce, které je mu svěřeno zákonem, a proto ho nemůže bez zákonného zmocnění přenést na nikoho dalšího. Podobně je tomu i s dalšími výlučnými oprávněními nejvyššího státního zástupce," stojí v rozhodnutí Nejvyššího soudu ze 14. září 2011, jenž je v této problematice zásadní.

Dovolání podal Pavel Zeman třeba proti výši trestu a kvalifikaci jednoho ze skutků v první větvi korupční kauzy bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha. Zeman také předloni v prosinci obnovil trestní stíhání premiéra Andreje Babiše za možný dotační podvod v kauze Čapí hnízdo. Situace se může opakovat. Dozorový žalobce Jaroslav Šaroch nyní podruhé rozhoduje, zda Babiše postaví před soud.

Aktuální se stává také případ údajně předraženého nákupu letadel Casa, v níž se z obžaloby ze zneužití pravomoci úřední osoby zodpovídá bývalá ministryně obrany Vlasta Parkanová. První instance ji očistila. Pokud by to potvrdil odvolací soud, mohl by do případu promluvit nejvyšší žalobce. Pohledem zmíněného judikátu Nejvyššího soudu by se však zdálo, že Igor Stříž by takové právo neměl.

Stříž chce využívat pravomoci naplno

Jak ale sdělil Aktuálně.cz mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství, Stříž nehodlá zůstat zdrženlivý. Pravomocí je připravený využívat. "Vychází ze znění zákona i z logiky věci, že je oprávněn zastupovat nejvyššího státního zástupce v plném rozsahu jeho oprávnění včetně tzv. osobních oprávnění nejvyššího státního zástupce," uvedl mluvčí Petr Malý.

Stříž přitom bere v úvahu judikáty, na které před časem upozornilo Aktuálně.cz. Přesto podle něj nepředstavují překážku pro plnohodnotný výkon funkce. Vznáší k tomu prostý argument. "Tato rozhodnutí se týkala poněkud jiných okolností, přičemž nikdo dosud neřešil situaci, která nastala v současné době, kdy funkce nejvyššího státního zástupce není vůbec obsazena," podotkl mluvčí Malý.

První náměstek z vojenské prokuratury

  • Igor Stříž (* 15. 9. 1964) absolvoval roku 1986 pražskou právnickou fakultu. Po ukončení studia krátce působil jako justiční čekatel u okresního soudu ve Frýdku-Místku. V roce 1987 vstoupil do KSČ.
  • V říjnu 1987 byl ustanoven do funkce právního čekatele u Vojenské obvodové prokuratury v Olomouci, kde se stal v květnu 1988 vyšetřovatelem a v únoru 1989 prokurátorem.
  • Od května do září 1990 a od ledna do dubna 1991 byl odvelen k výkonu funkce staršího vyšetřovatele k Vojenské obvodové prokuratuře v Praze, kde působil ve vyšetřovacím týmu zabývajícím se šetřením událostí kolem 17. listopadu 1989.
  • V nově vzniklé Vyšší vojenské prokuratuře v Olomouci od května 1992 vykonával funkci staršího prokurátora a od února 1993 funkci náčelníka oddělení prokurátorského dozoru.
  • 10. 5. 1994 byl jmenován do funkce státního zástupce a přidělen ke Krajskému státnímu zastupitelství v Ostravě.
  • 1. 1. 1996 byl přeložen k Vrchnímu státnímu zastupitelství v Olomouci.
  • Od června do října 1997 byl pověřen zastupováním vrchního státního zástupce v Olomouci a vedením Vrchního státního zastupitelství v Olomouci.
  • Od listopadu 1997 do listopadu 2007 vykonával funkci náměstka vrchního státního zástupce v Olomouci.
  • 7. 1. 2011 byl přeložen k Nejvyššímu státnímu zastupitelství a zároveň jmenován do funkce náměstka nejvyššího státního zástupce.

Je pravda, že argumentace uvedených judikátů vycházela z jiného uspořádání. Počítala se situací, kdy nejvyšší žalobce je v úřadě. V tomto kontextu se pak zabývala otázkou, zda může své kompetence dlouhodobě přenést na některého ze svých náměstků. Nemůže. Jenže Stříž je v jiné pozici. Úřad řídí proto, že funkci nejvyššího státního zástupce nikdo nevykonává.

Logický postup, souhlasí bývalý náměstek

Výkladu mluvčího Malého dává za pravdu i advokát Stanislav Mečl. Dříve působil na Nejvyšším státním zastupitelství, kde byl v roce 2011 náměstkem Pavla Zemana. "Opřel bych to o logiku, že takový úřad prostě musí fungovat. Že není nejvyšší státní zástupce aktuálně jmenován, neznamená, že by jeho oprávnění neměl vykonávat vůbec nikdo. Tohle je mimořádná situace," řekl Aktuálně.cz Mečl.

Odvolává se na scénář, kdy by nejvyšší státní zástupce nemohl ze zdravotních důvodů dlouhodobě vykonávat funkci. Podle Mečla by bylo logické, aby ho ve všech ohledech zastoupil jeho první náměstek. Aktuálně.cz v této souvislosti narazilo na rozhodnutí soudu, jež by šlo v aktuální situaci zohlednit. Zabývalo se variantou, kdy pozice vedoucího státního zástupce nebyla obsazená.

Advokát Stanislav Mečl (vpravo).
Advokát Stanislav Mečl (vpravo). | Foto: ČTK

Kárnou žalobu na svého chybujícího podřízeného podala náměstkyně okresního státního zástupce v Plzni. Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že náměstkyně k takovému kroku měla oprávnění. Za normálních okolností přitom kárnou žalobu podává výhradně vedoucí žalobce. Nejvyšší správní soud se opřel o jedno ze svých dřívějších rozhodnutí.

"Judikatura kárného soudu již v rozhodnutí ze dne 16. 6. 2014 dovodila, že náměstek vedoucí státní zástupkyně byl v případě její dlouhodobé nepřítomnosti oprávněn ji (…) zastoupit i při podání kárného návrhu. (…) musí platit, že kárná navrhovatelka byla oprávněna podat kárnou žalobu i za stávající situace, ve které není místo okresního státního zástupce obsazeno," uvedl soud letos v dubnu.

Na tahu je vláda nebo Nejvyšší soud

Pokud by tento princip byl všeobecný, Stříž by měl k plnému výkonu funkce zelenou. Ostatně při podrobnějším čtení tomu do jisté míry nahrává i zmíněný judikát Nejvyššího soudu z roku 2011. V jednom z odstavců předpokládá situaci, kdy nejvyšší státní zástupce nemůže dlouhodobě zastávat své povinnosti.

"Jestliže však výkonu tohoto oprávnění, stejně jako jiného výlučného oprávnění, brání určitá podstatná překážka (například smrt nebo nemoc nejvyššího státního zástupce, dlouhodobá zahraniční cesta apod.), uplatní se ustanovení (…) zákona o státním zastupitelství o zákonném zastoupení nejvyššího státního zástupce jeho náměstky," uvádí Nejvyšší soud.

Jak to vidí ministerstvo spravedlnosti

"Otázka rozsahu oprávnění náměstka nejvyššího státního zástupce v případě, že nejvyššímu státnímu zástupci zanikla funkce v důsledku rezignace, nebyla doposud v praxi řešena. 

Ministerstvu spravedlnosti nepřísluší předkládat k této otázce svůj autoritativní názor, protože k jejímu řešení jsou v konečném důsledku povolány výhradně soudy. Ministerstvo proto ani žádnou formální analýzu nepřipravovalo, byť je pochopitelně seznámeno s relevantní judikaturou včetně případů, které zmiňujete.

S přihlédnutím k těmto rozhodnutím, jakož i k obecnému smyslu institutu náměstků vedoucích státních zástupců, jímž je mimo jiné zabránit paralýze příslušného článku soustavy státního zastupitelství v případě, že vedoucí státní zástupce nemůže své pravomoci vykonávat, má Ministerstvo spravedlnosti za to, že nelze vyloučit možnost 1. náměstka nejvyššího státního zástupce vykonat některou ze zmiňovaných pravomocí.

V zájmu posílení právní jistoty se nicméně Ministerstvo spravedlnosti domnívá, že optimálním postupem je jmenování nového nejvyššího státního zástupce; v tomto smyslu také ministryně spravedlnosti předložila vládě příslušný návrh na jmenování." Vladimír Řepka, mluvčí ministerstva spravedlnosti

Jak upozorňuje viceprezident Unie státních zástupců, organizace sdružující třetinu žalobců v zemi, Ondřej Šťastný, definitivní jasno může do problematiky vnést zase Nejvyšší soud. Do věci by se vložil ve chvíli, kdyby Igor Stříž podal třeba dovolání, přičemž pachatel by se proti němu bránil. Pak by nejvyšší instance musela výslovně odpovědět na otázku, zda Stříž takovou pravomoc naplnil podle zákona.

Podle Šťastného je však k dispozici mnohem hladší řešení než nechat dospět věc k soudu. Konat může vláda Andreje Babiše. "Je velmi nežádoucí, aby panovala byť jen nejistota o tom, v jaké míře mohou být vykonávány pravomoci nejvyššího státního zástupce. I z tohoto důvodu je třeba, aby vláda funkci řádně obsadila co nejdříve," sdělil Aktuálně.cz.

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) navrhla Igora Stříže jmenovat nejvyšším žalobcem na schůzi vlády 25. června. Premiér Babiš však tento bod na pořad jednání nezařadil. Benešová podle svých slov z návrhu nebude couvat. "Jedna možnost je, že pan Stříž bude pověřený a vybere to příští vláda," vysvětlil svůj postoj Babiš.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Brno díky smršti v první třetině zdolalo Pardubice, Boleslav vyhrála v Plzni

V předehrávkách 4. kola extraligy zvítězili hokejisté Brna nad Pardubicemi 3:2, Mladá Boleslav uspěla poměrem 4:2 v Plzni. 

O své první výhře za tři body v sezoně rozhodla Kometa třemi góly během pěti minut první třetiny, kdy se prosadili Alexandre Mallet, Peter Mueller a Daniel Rákos. Hosté ve třetí třetině dokázali zápas výrazně zdramatizovat, vyrovnat se jim ale nepodařilo a prohráli podruhé za sebou.

Boleslav si po dvou úvodních nezdarech připsala druhou výhru v řadě. Plzeňští sice vyhráli první třetinu, hosté však stihli skóre otočit a na vyrovnání na konci druhé třetiny odpověděli v závěrečné části dvěma góly. Vítěznou trefu si připsal obránce Adam Jánošík, gólem a asistencí se dresu hostů blýskl David Šťastný. Za domácí se prosadil pouze dvougólový Michal Bulíř. 

Předehrávky 4. kola hokejové extraligy:

HC Kometa Brno - HC Dynamo Pardubice 3:2 (3:0, 0:0, 0:2)

Branky a nahrávky: 12. Mallet, 12. Mueller (P. Holík, Zaťovič), 17. Rákos (Kučeřík) - 44. Říčka (Nakládal, Mikuš), 45. Vála (Anděl, Nakládal). Rozhodčí: Hejduk, Hradil - Gerát, Hynek. Vyloučení: 3:2. Bez využití. Oslabení: 1:0. Diváci: 5922.

Brno: Tomek - Bartejs, Ďaloga, Holland, Kučeřík, D. Mikyska, Gulaši - Mueller, P. Holík, Zaťovič - Haščák, Krištof, Vincour - R. Pavlík, Kollár, L. Horký - Magee, Rákos, Mallet - Dočekal. Trenér: Kalous.

Pardubice: Frodl (17. Klouček) - Košťálek, J. Mikuš, Nakládal, Robertson, Hrádek, J. Kolář, Vála - Camara, A. Musil, R. Kousal - Blümel, Poulíček, Paulovič - Hecl, Cienciala, Říčka - O. Rohlík, Anděl, Koffer. Trenér: R. Král.

HC Škoda Plzeň - BK Mladá Boleslav 2:4 (1:0, 1:2, 0:2)

Branky a nahrávky: 11. Bulíř (Kantner, Kodýtek), 40. Bulíř (Kantner) - 35. O. Najman (P. Kousal, Ševc), 36. D. Šťastný (Kelemen), 48. Jánošík (A. Raška. D. Šťastný), 55. Kotala (Claireaux, Eberle). Rozhodčí: Jeřábek, Pešina - Ondráček, Špůr. Vyloučení: 5:4. Využití: 0:1. Diváci: 2782.

Plzeň: D. Furch - Čerešňák, Budík, Jiříček, Graňák, J. Kindl, Kvasnička - M. Lang, Mertl, Dzierkals - Bulíř, Kodýtek, Kantner - F. Suchý, G. Thorell, Blomstrand - Kuťák, F. Přikryl, Malát. Trenéři: Baďouček a M. Říha ml.

Mladá Boleslav: Krošelj - Ševc, D. Moravec, Bernad, Jánošík, Fillman, Pýcha - D. Šťastný, A. Raška, Kelemen - P. Kousal, O. Najman, Flynn - Dufek, Claireaux, Kotala - Eberle, Bičevskis, Lunter. Trenéří: Rulík a Patera.

1. Mladá Boleslav 4 2 0 1 1 14:10 7
2. Liberec 3 2 0 1 0 6:5 7
3. Karlovy Vary 3 2 0 0 1 10:7 6
4. Litvínov 3 1 1 1 0 10:8 6
Pardubice 3 2 0 0 1 10:8 6
6. České Budějovice 3 2 0 0 1 11:12 6
7. Třinec 3 1 1 0 1 10:6 5
8. Olomouc 2 1 1 0 0 7:3 5
9. Sparta Praha 1 1 0 0 0 5:2 3
10. Hradec Králové 2 1 0 0 1 3:1 3
11. Vítkovice 2 1 0 0 1 3:5 3
12. Plzeň 4 1 0 0 3 6:14 3
13. Brno 3 0 1 0 2 7:11 2
14. Zlín 3 0 0 1 2 7:11 1
15. Kladno 3 0 0 0 3 6:12 0

 

Zdroj: ČTK
Další zprávy