Praha - Plýtvání penězi a nedostatečná kontrola jejich čerpání. V podstatě stejné chyby, které ministerstvu školství vyčítá Evropská komise v případě čerpání dotací, nyní kritizuje i Nejvyšší kontrolní úřad u státních maturit.
Podle NKÚ je alarmující například nárůst ročních nákladů o sto milionů oproti původně plánované částce.
Navíc po školním roce 2013/2014 bude ministerstvo muset na svoje náklady odinstalovat software a vymazat data ze zapůjčeného hardwaru, který bude nuceno vrátit.
Pro následující školní rok tak navíc není podle NKÚ zajištěno logistické zabezpečení státních maturit, což s sebou nutně ponese další náklady "nad plán".
Podle kontrolorů byl zvolený logistický model navíc jediným, který ministerstvo zvažovalo. Nebylo tudíž možné posoudit, zda byla v tomto případě zvolena opravdu nejlevnější a nejúčelnější varianta.
Kontroloři také kritizují, že vzhledem k vágnímu nastavení cílů, kterých mělo být dosaženo, není možné ani konkrétněji říct, do jaké míry byla splněna očekávání, která si ministerstvo od maturit slibovalo.
"Vzhledem k tomu, že se však zatím nepodařilo dosáhnout toho, aby byla maturitní zkouška klíčovým kritériem pro přístup na vysokou školu, lze konstatovat, že ve školním roce 2010/2011 maturity tento svůj cíl nesplnily," konstatuje úřad.
A protože mohla být náročnost maturitní zkoušky školu od školy rozdílná, nedošlo ani k naplnění dalšího z cílů, jímž bylo zvýšení objektivity a srovnatelnosti maturitní zkoušky jako celku, dodává NKÚ.
Kromě toho také zpráva NKÚ shrnuje historický vývoj příprav státních maturit.
Přípravné kroky k její realizaci byly zahájeny již na konci 90. letech. Termín první státní maturity byl však stanoven až v roce 2004 - poprvé se měla konat ve školním roce 2007/2008.
Nakonec však došlo dvakrát k jejímu odložení, takže první generálka proběhla až v roce 2010.
První ostrá státní maturita se tak konala vloni, v takzvaně přechodně omezeném modelu (místo tří se povinná část skládala pouze ze dvou předmětů).
Podle NKÚ vynaložilo ministerstvo na přípravu státní maturity téměř 917 milionů korun. Z prostředků EU přitom pocházelo 276,4 milionů.
