Brno - Dědička hlubocké větve Schwarzenbergů Alžběta Pezoldová uspěla u Ústavního soudu se stížností na porušení svých soukromých a rodinných práv. Stát jejímu rodu bude muset vrátit hrobku, která mu byla zkonfiskována.
Podle Ústavního soudu byla předchozími rozhodnutími okresního, krajského a Nejvyššího soudu skutečně porušena základní práva na soukromý a rodinný život.
Stavba hrobky je podle soudu místem, na které se vztahuje pietní ochrana, jež je součástí práva na rodinný život. Jisté již ale není, zda je takovým pietním místem i park k hrobce přiléhající.
Okresní soud v Jindřichově Hradci bude muset nyní znovu rozhodnout, zda je hrobka součástí schwarzenbergského dědictví. Poté teprve může začít klasické dědické řízení, které určí, komu z potomků Adolfa Schwarzenberga hrobka patří.
Hrobka nevydělává, zní odůvodnění
Novogotická stavba s kaplí v Domaníně u Třeboně je součástí obrovského majetku hlubocké větve rodu, který byl zestátněn podle speciálního zákona - Lex Schwarzenberg, který podepsal prezident Edvard Beneš v roce 1947.
Majetek byl zabaven ne kvůli kolaboraci s Němci, ale protože byl podle navrhovatelů této normy tak velký, že neodpovídal novému duchu hospodářské a sociální struktury Československé republiky.
Podle Pezoldové stát v žádném případě nemá na hrobku nárok, protože se jedná o výsostně osobní majetek, na který se zákon vůbec nevztahuje.
A to uznal i soud. "Tento zákon neměl být na hrobku vůbec aplikován. Jak bylo dokázáno, jeho účelem bylo znemožnit ekonomickou činnost rodu, ne obrat Schwarzenbergy o věci úzce spjaté s jejich osobním životem," vysvětlila soudkyně zpravodajka Eliška Wagnerová.
Žádost o vrácení hrobky nevlastní sestra ministra zahraničí Karla Schwarzenberga spojila s návrhem na zrušení či vyslovení neplatnosti zákona Lex Schwarzenberg.
"Podle našeho názoru se v případě tohoto zákona ani nejedná o právní normu. Ta má platit obecně, ne pro jednotlivce," řekl dnes před soudem advokát Pezoldové Jan Dáňa.
Návrh na zrušení zákona ale soud odmítl.
Dáňa je rozhodnut na základě dnešního kladného rozhodnutí žádat zpět i další rodový majetek a znovu a znovu zpochybňovat i platnost Lex Schwarzenberg.
"Je to první úspěch na dlouhé cestě, která nás čeká, první krok k získání osobního majetku Schwarzenbergů," řekl Dáňa. Dá se tedy čekat, že padnou další určovací žaloby, týkající se například některého inventáře ze zabavených zámků.
Pezold: Jsme moc šťastni
Pezoldová se jednání u soudu neúčastnila. Žije v zahraničí a její zdravotní stav jí cestu nedovolil. Přijel ale její syn Georg Philipp von Pezold. "Je to fantastické. Jsme moc šťastní za první kladný rozsudek za šestnáct let," řekl krátce novinářům v angličtině.
Názory Alžběty Pezoldové přiblížila Eliška Wagnerová přímo z textu stížnosti.
Dědička je přesvědčena, že bylo porušeno více jejích základních práv. "Došlo k porušení práva na spravedlivý proces. Stěžovatelce bylo bráněno v přístupu k relevantním dokumentům, přestože státním orgánům byla řada skutečností známa," uvádí se například ve stížnosti.
Stát podle Pezoldové po léta porušoval dobré mravy a jednal se zlým úmyslem. "Záležitost hrobky je zdánlivě jen nepatrný spor, ale je na něm patrná snaha státu jakýmkoli způsobem uchvátit majetek," tvrdil advokát Dáňa.
Památkáři: Jen obchází zákon
Naopak podle památkářů i podle Krajského soudu v Českých Budějovicích se dědička snaží jen podáním určovacích žalob obcházet dosud platné zákony.
Národní památkový ústav navíc zpochybnil i to, že by hrobka byla výsostně osobním majetkem rodu.
"Jedná se o dvě budovy a šestnáct pozemků, proto lze stěží říct, že se jedná o nemovitosti osobního charakteru. Objekt není jednoúčelovou funerální stavbou. Jedná se o sakrální stavbu se všemi částmi kostela či kaple," namítají památkáři.
Povahu hrobu jako pietního místa má podle nich jen krypta v suterénu stavby.
Soud se s tímto názorem neztotožnil. "Z provedeného dokazování vyplynulo, že důvodem k vystavění hrobky byl nedostatek pohřebních míst. Nelze proto akceptovat názor, že stavba není stavbou funerální, nýbrž sakrální," odůvodnila Wagnerová.
Majetek za desítky miliard
Pezoldová požaduje v různých sporech navrácení veškerého dřívějšího majetku hlubockých Schwarzenbergů, včetně řady kulturních památek, například zámků v Hluboké nad Vltavou a Českém Krumlově.
Zatím všechny žádosti soudy zamítly. Dnešní rozhodnutí je tedy průlomovým. Nynější hodnota majetku hlubocké větve se odhaduje na desítky miliard korun.
Druhá, orlická větev Schwarzenbergů, jejímž nejznámějším představitelem je ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, získala majetek zpět.
