Brno - Nevlastní sestra ministra zahraniční Karla Schwarzenberga Alžběta Pezoldová se pouští v Česku do ojedinělého boje.
Požádala totiž ústavní soudce, aby rozhodli o neplatnosti speciálního zákona z roku 1947, na základě kterého tehdejší Československo zabavilo rozsáhlý majetek hlubockého větve Schwarzenbergů.
Pokud by ústavní soudci návrhu Pezoldové vyhověli, ženě by se otevřela cesta k získání rozsáhlého majetku, o který usiluje už od roku 1992.
Majetek se zabavuje bez náhrady
Hlubocká větev rodu vlastnila zámek v Českém Krumlově, Schwarzenberský palác na Hradčanech, zámek Hluboká nad Vltavou, Salmovský palác na Hradčanech, zámek v Třeboni, klášter Zlatá Koruna a stovky dalších nemovitostí.Nynější hodnota majetku se odhaduje na desítky miliard korun.
Majetek rodu byl zabaven v roce 1945 a pak ještě vyvlastněn právě po schválení speciálního Lex Schwarzenberg, který podepsal prezident Edvard Beneš v roce 1947.
Právě přijetí tohoto zvláštního zákona, který se jmenuje Zákon o převodu majetku hlubocké větve na Českou zemi, je velmi sporné: Majetek byl zabavený bez náhrady.
Majetek byl totiž zabaven ne kvůli kolaboraci s Němci, ale protože byl podle navrhovatelů této normy tak velký, že neodpovídal novému duchu hospodářské a sociální struktury Československé republiky. Podle tehdejších odhadů šlo o majetek za čtyři miliardy korun.
Fakta:
Uspěla i u OSN
- Pezoldové se už zastal Výbor pro lidská práva OSN. U tuzemských soudů však úspěšná není. Loni prohrála spor o vydání tzv. Schwarzenberského pivovaru ve Strakonicích, soud jí nevydal ani zámek Hluboká. Před devíti roky neuspěla ani u Ústavního soudu s návrhem, aby byla zrušena část zákona o půdě a prolomena tak restituční hranice stanovená na únor 1948.
- Část majetku Schwarzenbergů, která byla zabavena až v roce 1948, přitom stát vrátil.
- Orlická větev rodu, reprezentovaná Karlem Schwarzenbergem, získala zámky Orlík, Čimelice a Sedlec. Dále restituovala zhruba 11 000 hektarů lesů a zemědělské půdy, 300 hektarů rybníků a řadu budov, například v Praze, Varvařově či Karlově.
"Vlastnictví majetku rodu Schwarzenbergů, pokud se tento nachází v Československé republice, přechází ze zákona na zemi Českou," je napsáno v zákonu, který má pouhých osm paragrafů.
Pezoldová chce, aby tento zákon z roku 1947 prohlásili ústavní soudci za neplatný už do svého vzniku pro rozpor s tehdejší ústavou.
Podle Pezoldové i dalších svědectví nebyl ale její dědeček ani Němcem, ani kolaborantem, ale příkladným českým vlastencem, což prokazuje množstvím dokladů včetně osobního hodnocení Jana Masaryka.
"Viděl jsem ho za války v New Yorku několikrát... Národnostně se choval vzorně, hlásil se ihned, odboj podporoval a mohu jeho postoj jen pochválit. Byl a je vášnivým antinacistou."
