Infobox
- Zákon o odškodnění obětí okupace vojsky Varšavské smlouvy byl schválen v květnu 2005, v červenci vláda vyčlenila na odškodnění 259 milionů korun.
- Nárok se vztahuje na období od srpna 1968 do června 1991. Lidé ho mohou prokázat lékařskou zprávou, úmrtním listem, výpovědí nejméně dvou svědků nebo jiným způsobem, který ale zákon neupřesňuje.
- Důležité je ověření, zda žadatel nebyl v předchozích letech odškodnění podle jiného zákona.
- Nárok na odškodnění ve výši 150 000 korun zákon dává dětem, manželům nebo manželkám či rodičem lidí, které okupační vojáci usmrtili mezi 20. srpnem 1968 a 27. červnem 1991.
- Odškodnění ve výši 70 000 korun mohou požadovat lidé, které okupační vojáci zranili a znásilnili a toto zranění či znásilnění u nich zanechalo trvalé následky.
- Kdyby oběti zemřely, dostaly by odškodnění jejich děti, manželé a manželky, případně rodiče. V ostatních případech by oběti okupace měli nárok na 30 000 korun.
Brno - Poslanci sice schválili zákon, podle něhož mají být odškodněni lidé, které za normalizace zranili sovětští vojáci, ministerstvo vnitra však v některých případech vyplacení odškodného upírá.
Odkazuje se na to, že lidé už dostali odškodnění hned po úrazu v letech 1968 až 1991 od České státní pojišťovny.
Poškození, kteří mnohdy mají trvalé následky, se domáhají státních peněz u soudu. Argumentují, že pojišťovna jim peníze vyplácela na základě privátních smluv o úrazovém pojištění, které si pravidelně platili.
Pojistka neplatí
Nejvyšší správní soud se nyní postavil na stranu poškozených, jejich argument uznal.
Rozhodl tak při posuzování dvou případů, kdy byli v roce 1981 při dopravní nehodě - zaviněné vojákem Sovětské armády - zraněni manželé ze severu Moravy.
Od pojišťovny dostala žena za nehodu necelé dva a půl tisíce korun, muž pak deset tisíc a k tomu přiznanou měsíční rentu ve výši 724 korun.
Ze zákona o odškodnění obětí okupace, který byl schválen v roce 2005, mají lidé nárok na vyplacení odškodného ve výši 30 tisíc korun. Ministerstvo vnitra však chtělo zákonem stanovené pojistné manželům upřít. Jako hlavní argument uvedlo, že pojišťovna uplatnila nárok na náhradu škody v tomto případě u zmocněnce vlády SSSR a peníze jí byly vyplaceny.
Posuďte případ pořádně
Už před Nejvyšším správním soudem se manželů zastal Krajský soud v Ostravě, který zamítavý verdikt ministerstva zrušil.
"Ministerstvo se v řízení nezabývalo otázkou charakteru a rozsahu pojištění, nevyžádalo si podklady České státní pojišťovny o likvidaci pojistné události a rozhodlo pouze na základě archivních dokladů," uvedl.
Ministerstvo se pak obrátilo na Nejvyšší správní soud a ten nařídil ministerstvu znovu oba případy otevřít.
"Ministerstvo nezjistilo, zda byly poškození pojištěni proti úrazu a pokud ano, jaká částka byla z tohoto pojištění vyplacena. Teprve po tomto zjištění bude možno případ uzavřít," uvedl v obou případech senát Nejvyššího správního soudu pod vedením Jaroslava Vlašína.
Soud dodal, že za odškodnění není možné považovat vyplacení peněz od České státní pojišťovny z úrazového pojištění.
Výsledek těchto dvou sporů může být důležitý i pro další desítky případů, kdy byli lidé odmítnuti s nárokem na odškodnění právě z důvodu, že už jednou peníze získali na základě vyplacené pojistky nebo jiného zákona.
Odškodnění totiž ministerstvo vnitra přiznalo jenom malé části žadatelů. Podle Petra Vorlíčka z ministerstva odškodnění získalo 94 lidí, v 395 případech vnitro žádosti zamítlo, dvacet pět žádostí ještě řeší.
Podle Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu zemřelo jen do 3. září 1968 při demonstracích proti obsazení Československa 72 lidí. Těžké zranění jich utrpělo 267.
