Tábor - V kauze rodiny Wallových, kterou soud na návrh sociálních pracovníků před lety rozdělil tak, že rodiče dodnes nemají všechny své děti zpět, nastal zásadní zlom
Krajský soud sice tento týden nerozhodl, zda Wallovým po třech letech vrátí jejich dvě nejmladší děti Jaromíra (10) a Marii (6), kteří dosud žijí v pěstounské rodině, do případu se však vložilo ministerstvo práce a sociálních věcí.
Rodinu Wallových nerozdělily úřady proto, že by děti byly týrány, ale proto, že se rodina ocitla v nouzi. Děti netrpěly hladem, nebyly týrané ani zanedbané, což potvrdil i Evropský soud. Sociálním pracovníkům se jenom nezdál vyhovující byt, v němž tehdy rodina bydlela.
Léta se rodiče bránili marně. Nakonec se jim díky Evropskému soudu podařilo dvě z dětí získat zpět. Třetí, nejstarší Honza, se k rodičům vrátil z dětského domova, když dosáhl osmnácti let.
Gestoři návratu
Kauza Wallových
- Zoufalý boj manželů Wallových trvá sedmým rokem.
- Dvě děti se vrátily z dětského domova před rokem, nejstarší se vrátil automaticky po dovršení zletilosti. O dvě nejmladší stále bojují.
- Přestože Evropský soud konstatoval, že státní úředníci selhali a neměli děti odebrat, a maželům Wallovým uznali odškodnění 10 tisíc eur, Jaromíra a Marii stát dosud nevydal.
- Důvodem odebrání dětí byla především dočasná bytová tíseň Wallových.
ČTĚTE VÍCE:
U odvolacího soudu v Táboře soudil tento týden v úterý senát pod předsednictvím Víta Jakšiče opatrovnické věci po půlhodině. Případ rodiny Wallových si nechal až na konec. Líčení trvalo hodinu a půl.
Předseda senátu na konci nahlíží do tlustého spisu, po chvíli zvedá hlavu a oznamuje: "Nepotřebujeme další důkazy, ale je to tak citlivý a komplikovaný případ, že využijeme práva vzít si čas na rozmyšlenou."
I soudce Jakšiče očividně překvapila informace, se kterou přišly obě strany sporu. Totiž, že do případu se vložilo ministerstvo práce a sociálních věcí.
"Ministerstvo a sdružení Střep budou gestorem návratu těchto dětí do rodiny," říká před soudem advokát Wallových František Musil. "Proto navrhuji zrušit rozhodnutí okresního soudu a vrátit děti biologickým rodičům."
Také šéf táborského odboru sociálně právní ochrany dětí Vlastimil Bejdl, který o odebrání dětí před lety rozhodl, předčítá před senátem návrh ministerstva. "Cílem je opět navázat vztah mezi dětmi a rodiči," říká. "Soud by však měl předchozí rozsudek potvrdit, nevíme, jak se ta situace bude vyvíjet."
Úředník: Chráníme dítě, bereme jej rodičům
Po ukončení líčení se ještě Bejdl dohaduje s rodiči. Jakoukoliv vinu odmítá. "Jsem přesvědčen, že jsme chybu neudělali," říká. "Naším úkolem vám nebylo pomoci, měli jste trvalé bydliště jinde, my máme za úkol jen ochránit dítě, které se ocitne v ohrožení."
Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas však minulý týden jasně řekl, že cílem sociálních pracovníků má být pravý opak. Odebrání dětí má být pouze krajní možností, v případech týrání.
Verdikt Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku shledal pochybení u sociálních pracovníků v kauze Wallových. Konstatoval, že k odebrání dětí nemělo dojít, naopak měla být rodině poskytnuta pomoc.
Soud rodině přiřkl symbolické odškodnění 10 tisíc eur.
Ministerská pomoc
"Náš cíl je, aby se děti co nejdříve vrátily ke svým rodičům," řekla včera Aktuálně.cz Kristýna Kotalová z ministerského odboru péče o rodinu. "Ať soud rozhodne jakkoliv, budeme se snažit Wallovým pomoci."
Nečasův resort uspořádal ke kauze případovou konferenci a vypracoval konkrétní postup, jak po letech odloučení návrat dětí umožnit.
Wallovi by se měli s dětmi sbližovat postupně. Nejdříve je naplánovaná schůzka pouze s pěstouny Mazačovými bez přítomnosti dětí. Posléze za asistence odborníka navrhuje ministerstvo schůzku už i s Jaromírem a Marií.
Pěstouni se zatím ani jednou nedostavili k soudnímu líčení, kde se jednalo o navrácení dětí k vlastním rodičům. I pro ně je to příliš daleko.
Podle Kotalové by měli sociální pracovníci Wallovým pomoci zajistit i finance na dopravu na místa setkání s pěstouny i dětmi.
Ministerstvo se již sešlo se zástupci sociálních odborů Jihočeského a Zlínského kraje podle míst bydliště Wallových a pěstounů Mazačových, kteří žijí na druhém konci republiky u Vsetína.
"Dohodli jsme se, že všechny kroky, které v tomto případě podniknou, s námi budou konzultovat," říká Kotalová. "Nemůžeme je k tomu donutit, ale dohodli jsme se, tak doufám, že to tak bude."
Zorganizovat setkání pěstounů s Wallovými a připravit rodiče na návrat dětí má pomoci nestátní organizace Střep.
"Je to unikátní věc a ministerstvo je statečné, že do toho jde," říká ředitelka organizace Věra Bechyňová. "Bude to těžké. Rozumím rodičům, že chtějí své děti zpět, že jsou plni křivd a zoufalství. Proto nejdříve musíme začít pracovat s rodiči. Když to ustojí oni, zvládnou to i děti."
Podle Bechyňové by tento případ měl sloužit jako poučení do budoucna. "Jasně se tady ukazuje, kolik křivd u tolika lidí napáchá zpřetrhání vazeb," říká. "Měli by se všichni z toho případu naučit, že je vždy nutné zachovat kontakty s rodiči. Pěstouni by si nikde neměli nechat říkat táto, mámo."
Zvládneme to
Wallovi nejdříve nejsou z návrhu ministerstva nijak nadšení. "Nás se také nikdo neptal, jestli budeme trpět, když nám děti odeberou, chtěli bysme je zpátky hned," říká Emilie Wallová. "Pokud by děti měly nějaké problémy po návratu, obrátili bysme se na psychologa. Zvládli bysme to."
Wallovi si stěžují na to, že k pěstounské péči nikdy nedali souhlas, pěstouni si od jejich dětí nechají říkat mámo, táto. A přestože nebyli zbaveni rodičovských práv, pěstouni s nimi nikdy kroky (zda Jaromír bude chodit na náboženství, nebo ne, do jaké školy budou chodit, apod) ohledně jejich dětí nediskutovali.
"Jak si to můžou dovolit," rozčiluje se. "Vždyť my jsme jejich rodiče."
Manžele Wallovy deprimuje současný stav, kdy na jedné straně Evropský soud jasně konstatoval pochybení státních orgánu, na druhé však děti stále zůstávají u pěstounů.
"Už několik dní mám žaludeční potíže, jsem nervózní," říká paní Wallová. "Už bysme je chtěli mít doma."
Tři děti, které se již z dětského domova vrátily k rodičům, dnes žijí svým životem. Nejstarší Honza (21) bydlí nedaleko od rodičů. Dcera Anděla (19) žije s přítelem, před čtyřmi měsíci se jim narodila dcera Valentýna, nejmladší Rosťa (12) chodí do páté třídy základní školy.
Wallovi mají pronajatý byt, otec má stabilní práci, řádně platí nájem. I přesto, že obě nejstarší děti mají svůj život a své partnery, každý den za rodiči společně chodí na návštěvu.
U rodičů doma také včera čekali na verdikt soudu. "Tak co, jak jste dopadli?" ptá se hned ve dveřích Honza. Společně debatují o návrhu ministerstva. Nakonec paní Wallová rezignuje.
"Budeme muset znovu zatnout zuby a sejít se s pěstouny, i když bych je nejradši nikdy neviděla," říká paní Wallová. "Je mi jasné, že by to pro děti nebylo snadné, kdybychom si je vzali hned, proto to zkusíme, jak navrhují. Bude to těžké, ale zvládli jsme to, jako už tolikrát."
V polovině června se tak bez ohledu na rozhodnutí soudu, poprvé za asistence odborníků Wallovi setkají s pěstouny.
Modelový případ
Ministerstvo také zahájilo kontrolu, kdo v této kauze pochybil. "V první řadě je však nutné řešit akutní stav, a to je navrácení dětí co nejdříve domů," říká Kotalová. "Teprve poté uzavřeme kontrolu, kdo konkrétně v této kauze pochybil."
Kotalová chce, aby se z tohoto případu stal model, "Pokud ho rozebereme do detailů, budeme moci vidět, kdo jakou roli v této kauze hrál a kdo pochybil," říká Kotalová. "To bude důležité proto, abychom mohli nastartovat změnu celého systému."
Tu avizoval minulý týden už i ministr Petr Nečas. "K odebírání může dojít až v krajním případě," uvedl a otevřeně přiznal, že děti jsou v Česku odebírány automaticky, aniž by rodině byla nabídnuta pomoc.
