Soud ignoruje Evropu, děti nevrátí

Eliška Bártová Eliška Bártová
15. 1. 2007 14:30
Tábor - Okresní soud v Táboře nechce vrátit děti rodičům, kterých se loni na podzim zastal Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku.
Emílie Wallová a Jaroslav Walla
Emílie Wallová a Jaroslav Walla | Foto: Ludvík Hradilek

Dnes soudkyně rozhodla, že dvě vlastní děti Wallových zůstanou nadále u pěstounů. K nim se dostaly poté, co je sociální úřad v Táboře před šesti lety s dalšími třemi sourozenci z rodiny násilně odebral.

Soud ve Štrasburku přitom loni na podzim konstatoval, že v případě Wallových české úřady selhaly - že neměly děti rodičům brát. Rozhodnutí Evropského soudu, který jasně poukázal na právo dětí být se svými biologickými rodiči, však soudkyně Jaroslava Novotná na zřetel nebrala. "Není to pro mě závazné," říká.

Dnešní verdikt soudkyně Jaroslavy Novotné je pro Wallovy zdrcující. Rodiče se proti verdiktu hodlají odvolat.

Stát má situaci napravit

Podle vyjádření ministerstva spravedlnosti je ale povinností odsouzeného státu snažit se vrátit situaci do stavu, který byl předtím, než stát neoprávněně zasáhl - tedy vrátit děti k rodičům. "Je přitom zřejmé, " uvádí se ve vyjádření tiskového odboru resortu, "že orgány moci výkonné nemohou zasahovat do nezávislosti moci soudní."

Ministerstvo ale nařídilo, aby všechny orgány sociálně právní ochrany dětí dostaly kopii rozsudku evropského soudu, a tato praxe odebírání "pouze kvůli sociálním a materiálním důvodům" se už neopakovala. 

Koncem minulého týdne prošli opatrovničtí soudci také školením o Evropské úmluvě o lidských právech. "Zároveň jsou v plánu semináře v oblasti rodinného práva v kontextu právního systému EU," uvádí se ve vyjádření tiskového mluvčího Pavla Staňka.

Dětem to ublíží

"Soudkyně sice nemusela v tuto chvíli děti vrátit, ale mohla nařídit, aby sociální pracovníci Wallovým pomohli," říká Věra Bechyňová, ředitelka organizace Střep, které se snaží odebrání dětí z rodin předcházet. "Klíčem k tomu, aby se děti mohly vrátit, je práce s nimi, biologickými rodiči i pěstouny. V tomto směru je velká mezera."

Podle Bechyňové může současný stav v důsledku ublížit dětem. "Jestliže všichni budou bojovat proti Wallovým, tak za pár let budou děti něšťastné," říká. "Tuší, že někde mají své rodiče, když k nim nebudou moci navázat vztah, jen těžko si vybudují svoji identitu." 

Jak to začalo

Kauza Wallových

  • Zoufalý boj manželů Wallových trvá šestým rokem.
  • Dvě děti se vrátili z dětského domova před necelým rokem, nejstarší se vrátil automaticky po dovršení zletilosti. O dvě nejmladší stále bojují.
  • Přestože Evropský soud konstatoval, že státní úředníci selhali a neměli děti odebrat, a maželům Wallovým uznali odškodnění 10 tisíc eur, Jaromíra a Marii stát dosud nevydal.
  • Důvodem odebrání dětí byla především dočasná bytová tíseň Wallových.

ČTĚTE VÍCE:

Potíže Wallových začaly v roce 2000. Sociální pracovníci městského úřadu v Táboře jim - s posvěcením soudu - vzali všech pět potomků. Děti netrpěly hladem, nebyly týrané ani zanedbané. Sociálním pracovníkům se jenom nezdál vyhovující byt, v němž tehdy rodina bydlela.

Rodiče se léta bránili marně, ale také díky postoji Evropského soudu se jim dvě z dětí podařilo získat zpět do péče, třetí, nejstarší Honza se k rodičům vrátil z dětského domova, když dosáhl osmnácti let.

Nejmladší Marie a Jaromír ale zůstávají v pěstounské péči u manželů Mazačových v Beskydech. Tam skončili i přesto, že rodiče k tomuto kroku nedali souhlas.

O osudu těchto dvou dětí rozhodla na doporučení sociálních pracovníků v Táboře shodou okolností stejná soudkyně, která dnes rozhodnovala o tom, zda se děti k rodičům vrátí.

Na kraj světa

Soudkyně Jaroslava Novotná
Soudkyně Jaroslava Novotná | Foto: Ludvík Hradilek

Soudkyně Novotná zdůvodnila svůj verdikt tím, že odebrané děti nejsou s pravými rodiči, jimž byly násilím odebrány, v kontaktu. "Nelze ty děti vytrhnout z prostředí, kde jsou blízcí lidé a kde jsou spokojeni a dát je de facto cizím lidem," argumentuje soudkyně.

Mluví o situaci v roce 2007, ale de facto popisuje tutéž, kterou dětem Wallových připravily úřady v roce 2000.

Soudkyně se přiklonila ke znaleckému posudku, ve kterém psychiatr uvedl, že pro děti bude přechod k biologickým rodičům traumatizující. (Zatímco za pěstounskou rodinou psycholog přijel až domů, Wallovi museli cestovat do Prahy za ním).

"Soud v Táboře je přitom jedním z těch, kteří tuto situaci zavinili tím, že děti Wallovým odebral a dal je pěstounům," připomíná advokát rodiny František Musil.

Soudkyně Novotná jako milující rodič

Soudkyně dala také rodičům za vinu, že své děti nenavštěvují.

"Ze začátku nám to zakázali, aby si prý na nové rodiče zvykli," říká paní Wallová. "Když jsme je chtěli vidět, tak řekli, že jedině za účasti psychologa a sociální pracovnice, a že máme přijet do Zlína."

"To já kdybych byla milující rodič, tak bych za dětmi jela na kraj světa," okomentovala to soudkyně Novotná.

Foto: Ludvík Hradilek

Wallovi, kteří musí hospodařit dohromady s 13 tisíci korun měsíčně, navrhli setkání na půli cesty v Praze. Na tuto výzvu však pěstouni nereagovali a dnes se kvůli nemoci z jednání u soudu omluvili.

Aktuálně.cz rodinu navštívilo v jejich bydlišti, setkání však Mazačovi odmítli.

Wallovi se nevzdávají

"Nikdo neřešil, jestli to pro děti i pro nás není traumatizující, když nám je brali. Nikdo neřešil, jestli to pro nás bylo traumatizující, když jsme je nesměli navštěvovat," říká rozhořčeně paní Wallová. "Teď berou ohledy, předtím je nikdo neměl. Budeme bojovat dál."

Kromě dalšího boje o své děti, čeká paní Wallovou i další operace. "Nad vodou mě drží děti," říká. "Za deset dní by se nám mělo narodit vnouče. Tak to nevzdám."

Wallovi se proti dnešnímu rozsudku odvolali. Kvůli nerespektování rozhodnutí Evropského soudu podal dnes také jejich advokát František Musil dovolání k velkému senátu Evropského soudu.

 

Právě se děje

před 29 minutami

Firma, které unikla palivo do řek na Sibiři u Norilska, se odvolá proti pokutě

Ruská společnost Norilsk Nickel, která patří k největším těžařům niklu na světě, se chce odvolat proti rekordní pokutě téměř 148 miliard rublů (asi 49 miliard Kč). Firmě ji vyměřila vládní agentura na ochranu přírody Rosprirodnadzor, a to za škodu při květnovém úniku ropných látek u Norilska. Firma je však nadále ochotna zaplatit odstranění způsobených škod, uvedla dnes agentura TASS. Po oznámení firmy cena jejích akcií na moskevské burze vzrostla o dvě procenta.

Norilsk Nickel podle listu Kommersant zpochybnil metodiku výpočtu pokuty, a sice to, že úřad použil koeficient určený znečišťovatelům, kteří nepomáhají při nápravě škod, což nebyl případ firmy Norilsk Nickel.

"Škoda na životním prostředí a likvidace následků havárie jsou dva různé pojmy. Pokud je společnost připravena dokázat u soudu, že není viníkem, má na to právo. My jsme ale viděli následky havárie, zaznamenali jsme všechny ukazatele a Rosprirodnadzor spočítal způsobené škody," řekl ministr podle agentury TASS.

Zdroj: ČTK
Další zprávy