Stát jim ukradl děti. Mají za to platit

Eliška Bártová Eliška Bártová
18. 12. 2006 16:45
Tábor - Stát vzal neprávem manželům Wallovým pět dětí. Dvě z nich bez souhlasu svěřil pěstounům. A teď soud rozhodl, že za ně musí platit výživné.
Manželé Wallovi odcházejí od soudu. Stát jim sebral děti, teď na ně musí platit výživné
Manželé Wallovi odcházejí od soudu. Stát jim sebral děti, teď na ně musí platit výživné | Foto: Ludvík Hradilek

V roce 2000 odebrali sociální pracovníci městského úřadu v Táboře - s posvěcením soudu - manželům Wallovým všech pět dětí. Netrpěly hladem, nebyly týrané ani zanedbané. Rodiče jen v tu chvíli neměli byt, který by se sociálním pracovníků zdál vyhovující.

Kauza Wallových

Stát krade děti

  • Zoufalý boj manželů Wallových trvá šestým rokem.
  • Dvě děti se vrátili z dětského domova před necelým rokem, nejstarší se vrátil automaticky po dovršení zletilosti. O dvě nejmladší stále bojují.
  • Přestože Evropský soud konstatoval, že státní úředníci selhali a neměli děti odebrat, a maželům Wallovým uznali odškodnění 10 tisíc eur, Jaromíra a Marii stát dosud nevydal.
  • Důvodem odebrání dětí byla především dočasná bytová tíseň Wallových.
ČTĚTE VÍCE:

Rodiče se léta bránili marně. Matka se sama obrátila na Evropský soud pro lidská práva. Ten letos v říjnu vynesl zlomový verdikt. Podle něj stát neměl děti odebrat.

Selhal také v tom, že rodině nepomohl. Stát měl podle Štrasburku rodině poradit, "co udělat pro zlepšení situace, a pomoci jim najít řešení jejich problému. Nic z toho neudělal," píše se v rozsudku.

Jak vyplývá ze zjištění deníku Aktuálně.cz, rozsudek přiměl ministerstvo práce a sociálních věcí ke změně metodiky, jak postupovat v podobných případech.

Navzdory tomu příběh rodiny Wallových zatím šťastný konec nemá. Dvě starší děti už se sice mohly vrátit z dětských domovů domů, ale dvě nejmladší - Jaromíra a Marii - stát dosud nevydal.

Před dvěma lety byli Marie i Jaromír i přes nesouhlas rodičů dáni pěstounské rodině nedaleko Vsetína.

I tyto děti ale chtějí Wallovi získat zpět. V pondělí měl soud rozhodnout, zda jim je vrátí či ne. Pěstounská rodina, ani znalec se však k jednání nedostavili.

Verdikt o dalším osudu dvou nejmladších dětí tak padne v polovině ledna.

Za chybu státu plaťte

Děti soud dnes rodičům nevrátil, ale rozhodl, že na ně musí platit výživné. A to i zpětně.

Emílie Wallová a Jaroslav Walla
Emílie Wallová a Jaroslav Walla | Foto: Ludvík Hradilek

"Oni berou od státu peníze na mé děti, které mi stát vzal a já jim za to ještě musím platit," říká smutně paní Wallová, která v loňském roce onemocněla rakovinou a je v invalidním důchodu. "Když už mi je vzali, proč si nezjistili, že mám sourozence, kteří by se o ně postarali?"

Před soudem to paní Wallová už nevydržela: "Proč jste je tam dali, když jsme s tím nesouhlasili? Jsou to moje děti, tak mi je vraťte. Nebrali jste na mě zřetel, když jste mi je brali a já teď mám brát zřetel na pěstouny a ještě jim platit?"

Soudkyně však nereaguje a vyměřuje částku, kterou musí rodiče zaplatit. Každý měsíc musí zaplatit čtyřista padesát korun. Zpětně musí zaplatit víc jak sedm tisíc. K tomu ještě splácí 160 tisíc výživného za dobu, kdy byly děti v dětském domově.

Soudkyně Jaroslava Novotná
Soudkyně Jaroslava Novotná | Foto: Ludvík Hradilek

"Měl by ho platit stát, který všechno tohle způsobil," řekl před soudem advokát rodiny František Musil. "Ať nese za svá protiprávní rozhodnutí odpovědnost."

Rodina se hodlá u soudu bránit dál.

Stát mění chování?

Dílčí úspěch už tato kauza má. Případ manželů Wallových se stal pro ministerstvo práce zlomovým precedentem. Úřad bude měnit metodiku. "Postoj Evropského soudu k této problematice nastavil mantinely, od kterých neustoupí," říká Daniel Hovorka z ministerského odboru pro rodinu. "Pokud to nebudeme respektovat, tak všichni, u kterých se takto postupovalo, najdou u Evropského soudu dovolání."

"Je to důležitý případ, který má ještě důležitější obecný dopad," říká nad rozsudkem Hovorka. "Je to signál pro všechny úřady a soudy, že takto nelze postupovat."

Prostřední syn Wallových:
Prostřední syn Wallových: | Foto: Ludvík Hradilek

Iniciátorem změn bylo ministerstvo spravedlnosti. "Nařídili nám, abychom závěry soudu promítli do praxe a my to budeme respektovat," říká Hovorka. "Zohledníme je v metodice práce s ohroženou rodinou, kterou připravujeme."

Ministerstvo také dostalo za úkol rozeslat štrasburský verdikt všem krajským úřadům a ty pak dál do všech obcí.

Postupovali bychom jinak

Rozsudek Evropského soudu se dostal i na městský úřad v Táboře, kde o osudu rodiny Wallových před šesti lety rozhodli.

"Byl to zažitý postup - když lidé měli špatné bydlení, poslat děti do ústavu, kde jim nahradí rodinu," říká šéf odboru sociálně právní ochrany dětí Vlastimil Bejdl. "Maximálně se rodině nabídl azylový dům. Až tenhle rozsudek upozornil, že materiální nedostatek nemůže být důvodem k odebrání dětí."

Vlastimil Bejdl při jednání soudu
Vlastimil Bejdl při jednání soudu | Foto: Ludvík Hradilek

Právě pana Bejdla a sociální pracovnici Ivetu Komorousovou, považují manželé Wallovi za ty, kteří jejich rodině zničili život.

"Jsem přesvědčen, že Wallovi své děti mají rádi," říká dnes Bejdl. "Ale nevím, zda jsou to kvalitní lidé. Naše pracovnice tehdy došla k závěru, že jsou děti ohroženy špatným bydlením na životě, tak jsem jí věřil."

Dnes by prý - poučen štrasburským verdiktem postupoval jinak. "Chtěl bych, aby kolegyně víc doložila, jak jsou ty děti ohroženy, asi bych si vyžádal vyjádření od lékaře," říká Bejdl. "Budeme chtít příště důkazy o tom, zda jde o neschopnost děti vychovávat nebo jen o neschopnost je materiálně zabezpečit."

Bejdl také připouští, že byla chyba děti po jejich odebrání z rodiny rozdělit. "Dnes bych to určitě neudělal a rozhodně bych je nedával do pěstounské péče."

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Služba HBO Max zřejmě do Česka dorazí až příští rok

HBO možná zprovozní svou videotéku HBO Max v některých částech Evropy včetně Česka až příští rok. Firma se nyní soustřeďuje na Latinskou Ameriku, kde službu zpřístupnila 30. června. "Proto možná odložíme vstup na některé evropské trhy do začátku roku 2022," oznámil Pascal Desroches, finanční ředitel nadnárodní skupiny WarnerMedia, do které HBO náleží.

Podle webu Filmtoro.cz už česká pobočka potvrdila, že spuštění HBO Max pro zdejší zákazníky se odkládá na rok 2022. Dle dřívějšího plánu měla videotéka do Evropy dorazit ve druhé polovině letošního roku.

před 3 hodinami

Počet potvrzených obětí záplav v Německu dosáhl 180

Počet potvrzených obětí prudkých bouřek a záplav v Německu dosáhl 180, z toho 132 v západní spolkové zemi Porýní-Falc. Vyplývá to podle agentury AFP z bilance obětí po páteční aktualizaci německými úřady. Zhruba 150 lidí je nezvěstných nebo není možné je kontaktovat.

Předchozí bilance obětí záplav ze 14. a 15. července podle AFP činila 177. V nejhůře zasaženém regionu Porýní-Falc je nyní podle policie 132 potvrzených obětí na životě a 766 raněných. Dalších 149 je stále nezvěstných.

"Avšak neočekáváme, že konečný počet zemřelých se zvýší o tolik," řekl na tiskové konferenci zemský premiér Roger Lewentz s tím, že někteří lidé ze seznamu jsou na dovolené.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Kvůli obavám z transparentnosti v zemi přišlo Maďarsko o miliony eur z Norských fondů

Maďarsko tento týden formálně přišlo o přístup k více než 200 milionům eur (5,1 miliardy korun) z takzvaných Norských fondů kvůli rostoucím obavám dárců o kvalitu právního státu v zemi. Maďarsko se nedokázalo dohodnout s Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem, které finance poskytují, na způsobu vyplacení peněz. Země se obávají, že by přerozdělování v Maďarsku mohlo podléhat politickým tlakům Budapešti. Na spor upozornil server Politico.

Při vyplácení grantů Norsko, které poskytuje 95 procent prostředků, a jeho partneři trvají na tom, aby o přidělení grantů pro občanskou společnost rozhodovaly a peníze spravovaly osoby vybrané ve veřejných soutěžích na základě kompetencí, odborných znalostí a řídících schopností. Ačkoliv maďarská vláda původně s tímto způsobem rozdělování grantů souhlasila, podle norské vlády nakonec Budapešť takto vybraného kandidáta odmítla.

Tři dárcovské země jsou členy evropského ekonomického prostoru, ale nikoliv Evropské unie. Granty vyplácené v 15 zemích mají sloužit ke snižování sociálních a ekonomických rozdílů v Evropě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy