Sněmovna minulý týden uložila vládě, aby jí do tohoto pátku sdělila, jak se resorty práce a financí dohodly a z čeho se chybějící dvě miliardy doplatí. Maláčová v úterý v dolní komoře řekla, že kraje by mohly dostat peníze na dofinancování 5. srpna, když patřičný návrh schválí vláda 10., nejpozději 17. června. Ve středu uvedla, že by 1,5 miliardy mohl poskytnout z rezervy stát a půl miliardy evropské fondy.
"Nerozumím, proč ministerstvo práce stále na sociální služby nevyužilo okamžitě disponibilní nároky z nespotřebovaných výdajů, které má v současnosti k dispozici v objemu 2,3 miliardy korun. Nejsou čerpány ani dlouhodobě nespotřebované nároky z minulých let na investiční programy ve výši tři miliardy," sdělila Schillerová.
Dodala, že nápad na rozpouštění vládní rezervy je neopodstatněný, kabinet o něm nedebatoval a "sliby paní Maláčovénelze brát vážně". Postup označila za neprofesionální a přenesení odpovědnosti na ministerstvo financí za absurdní. "Na tyto pokusy o přenos zodpovědnosti nebudu přistupovat," řekla Schillerová. Podle ní chybí analýza financování služeb, návrh systémového řešení či aktualizování ceny služeb pro klienty.
V zákoně o státním rozpočtu na rok 2019 byla v kapitole Všeobecná pokladní správa schválena vládní rozpočtová rezerva 4,8 miliardy korun. Maláčová už dřív řekla, že většina výdajů jejího resortu jsou takzvané mandatorní výdaje jako třeba důchody, které se musí ze zákona vyplatit.
Ministerstvo práce pošle ze svých úspor 200 milionů obcím na sociální práci, 81 milionů na služby pro autisty a pacienty s roztroušenou sklerózou a 165 milionů na ohrožené děti. Nespotřebované výdaje už nemá, využívá je na navýšení příspěvků na péči či na informační systémy, řekla před nedávnem Maláčová.
Točíme se v kruhu
"Už se tři měsíce s dofinancováním sociálních služeb točíme v kruhu, mne to velmi mrzí, nechápu, proč náš koaliční partner odmítá pomoci těm nejpotřebnějším. Mrzí mne to s ohledem na fakt, že když se hledaly peníze pro kraje na silnice, našlo se řešení během několika dnů," uvedla Maláčová na adresu ANO. Podotkla, že Schillerová jí loni při sestavování letošního rozpočtu slíbila, že další prostředky pošle.
"Jinak lze peníze poslat z mandatorních výdajů, to ale povede k prohloubení rozpočtového schodku," uvedla Maláčová. Dodala, že kvůli nedostatku peněz je v ohrožení 10 tisíc pracovníků sociálních služeb.
Podle sociální statistické ročenky pracovalo v roce 2017 v sociálních službách téměř 97 tisíc lidí. V Česku fungují azylové domy, denní stacionáře, domovy pro seniory, krizová pomoc, centra pro děti, osobní asistence, terénní programy, stacionáře, pečovatelská služba, poradenství, chráněné bydlení, noclehárny, terapeutické komunity či pracoviště rané i následné péče.
Podle sociální statistické ročenky v roce 2017 bylo v provozu 3404 těchto zařízení, nabízela 81.503 lůžek. V pobytových domovech bylo na konci roku 2017 přes 76.100 lidí. Všech služeb využilo za rok 2017 přes 530.500 klientů.
Podle šéfky Asociace krajů ČR Jany Mračkové Vildumetzové (ANO) by bylo rychlejší, kdyby peníze poslalo ministerstvo práce ze svých rezerv, než kdyby je poskytoval státní rozpočet. Na jednání hejtmanů 11. června by už ráda informovala o výsledném řešení.
"Stále jsem toho názoru - a je k tomu přijaté i usnesení ve Sněmovně - že by ministerstvo práce a sociálních věcí mělo využít k dofinancování sociálních služeb peněz ze své rezervy, kterou disponuje. Peníze by se tak dostaly k poskytovatelům sociálních služeb mnohem rychleji," řekla.
Podle opozice by stát měl peníze poslat krajům k dalšímu přerozdělení nejpozději do poloviny června, jinak počátkem září hrozí kolaps sociálních služeb. Na sociální služby dostávají kraje na každý rok peníze od ministerstva práce. Původně pro letošek usilovaly o 20,38 miliardy korun, dostaly 15,12 miliardy. Vláda ale následně ještě schválila zvýšení platů a zvláštních příplatků. S výdaji na ně dotační suma nepočítala.
