"Teď jsme ve fázi odklízení, určitě pomoci a vzájemné solidarity. Té se říká tzv. honeymoon (líbánková, pozn. red.) fáze. Po nějaké době ale dojde k určitému 'vyčerpání' zdrojů v oblasti dobrovolnické podpory nebo zkrátka začne zima a u některých lidí může dojít k deziluzi," popisuje Vymětal, jak se může postupně zhoršovat prožívání lidí po ničivých povodních, které zasáhly Česko v polovině září. "Postupně se z toho ale budou dostávat nahoru," uklidňuje psycholog.
Podle Vymětala, který se věnuje psychologii mimořádných událostí a krizového řízení u ministerstva vnitra, jsou obecně Češi v krizích velmi odolní, tvořiví a solidární. Přesto je nutné brát v potaz, že každý se s nimi vyrovnává jinak a "co tě nezabije, to tě posílí" podle něj vždycky neplatí.
"Někdy to funguje tak, že poté, co zažijeme nějakou mimořádnou událost, jsme více senzitivní. Proto je důležité se zaměřovat na skupiny, které mohou být v kontextu neštěstí více zranitelné," popisuje psycholog, podle kterého jde často o děti nebo lidi s limity v oblasti komunikace, ke kterém se informace nedostávají v takové míře nebo tak rychle.
Vymětal v rozhovoru popisuje i to, jak je možné, že někteří Češi dopady krizových situací zlehčují nebo třeba vůbec nechtějí věřit tomu, že se něco takového děje. "Roli hraje obranný mechanismus. Je ale důležité zmínit, že když jsem v krizi nebo zvýšeném stresu, máme tendenci informace racionálně nefiltrovat, takže ti, kdo věří polopravdám a lžím, mohou být lidé pod vlivem stresu," uvádí odborník.
Ke komu by byl odborník také smířlivý, jsou i ti, kteří například odmítli evakuaci. "Motivů je mnoho a nelze tvrdit, že jsou všichni hloupí, protože neuposlechli výzvy. Část lidí má tendenci bagatelizovat, ale mohou mít i svoje vlastní důvody, které jsou pochopitelné lidsky," dodává Vymětal k tomu, že jde o osoby, které se například bojí o svůj majetek nebo mají problém v pohybu a orientaci a cítí se bezpečně pouze v místě svého domova.
