Praha - Spolky, které zastupují zájmy národnostní menšiny a působí na území obcí alespoň pět let, nejspíš budou moct nově požádat o dvojjazyčné pojmenování ulic. Ministerstvo vnitra také asi bude moci zasahovat do územních sporů mezi obcemi, kterých je nyní v Česku třicet. Vyplývá to z návrhu novely zákona o obcích, krajích, Praze a katastru nemovitostí, který dnes schválila vláda.
V Česku jsou nápisy s dvojjazyčnými názvy obcí hlavně ve Slezsku, kde žije významná polská menšina. České i polské názvy ulic jsou například v Českém Těšíně na Karvinsku.
Nyní mají obce povinnost provést takové označení v případě, že se podle posledního sčítání lidu k cizí národnosti přihlásilo alespoň deset procent obyvatel obce, kteří o to požádali příslušný výbor a jejichž návrh schválilo obecní zastupitelstvo.
Novela zákona počítá s tím, že by nově bylo povinné zavést označení v jazyce národnostní menšiny i v případě, že o to požádá spolek, který zastupuje zájmy menšiny. Tím by měl být zaručen vztah spolku k obci a mělo by to zabránit účelovému vytváření spolků.
Nová by také byla povinnost dvojjazyčných názvů v případě, že v obci žilo alespoň deset procent občanů národnostní menšiny podle dvou posledních sčítání lidu. Tím by se měl zdůraznit aspekt trvalého usídlení národnostní menšiny na území obce.
Dalším významným bodem novely zákona je to, že ministerstvo vnitra bude moct rozhodovat o územních sporech mezi obcemi, které vznikly například slučováním nebo rozdělováním obcí. Nyní se na urovnání sporu musí dohodnout dotčené obce. Návrh nově počítá s tím, že by ministerstvo do sporu vstoupilo a dalo by obcím jeden rok na vyřešení problému. Pokud by se do té doby nedohodly, tak by v prvním stupni o vyřešení sporu rozhodlo ministerstvo.
