Prodejna Správná podprsenka se bezprostředně po víkendových útocích rozhodla z projektu "HateFree zón" vystoupit. Její majitelka řekla, že se podle ní projekt vymkl z rukou a zdá se jí moc radikální. Skutečně potřebují mít místa, kde se zákazníci nemusí bát nenávistných útoků, na dveřích samolepku?
Když jsme síť HateFree Zone vymýšleli, vycházeli jsme ze zkušeností řady lidí, včetně několika lidí z týmu, kteří byli napadeni pro to, kým jsou – ať už pro svou etnickou nebo náboženskou příslušnost, sexuální orientaci a podobně. Lidé, kteří takové zážitky mají, se pak mohou uzavírat do sebe, nechtějí nikam moc chodit, jejich kvalita života se značně snižuje. Chtěli jsme proto vytvořit síť rozličných míst, která dají veřejně najevo, že je u nich vítán každý. Zní to banálně, ale banální to podle nás není.
Proč je dnes podle vás důležité deklarovat něco, co by mělo být samozřejmostí?
Protože to v reálu bohužel samozřejmostí není. Já sám jsem byl několikrát napaden v prostorách restaurace nebo hospody proto, že jsem tam byl s klukem. Přestože jsem byl už tehdy se sebou smířený, otřáslo to se mnou. Zejména ten nezájem okolí.
Jednali jste od neděle s někým ze Správné podprsenky?
Kolega, který má síť HateFree Zone na starosti, s majitelkou prodejny několikrát komunikoval. Včera obchod navštívil a obecně se snažíme prodejnu podpořit, ať už je jejich rozhodnutí jakékoliv. Majitelka zatím vystupovat nechce, uvidí, jak se věc vyvrbí, až opadnou emoce.
Hned v neděli ale na Facebook napsala, že z projektu Hate Free zón odstupuje.
Bohužel je to přesně to, o co útočníkům zřejmě šlo. Pochyby prodejny se nicméně dají pochopit. Je to zážitek, který psychikou člověka značně otřese. A my jí to proto vůbec nemáme za zlé.
O hákové kříže možná vůbec nešlo
Na výlohách se vedle nápisů, které přály HateFree smrt, objevily také šifra 14/88, akronym GNLS (Good Night Left Side) nebo hákové kříže. Co podle vás znamená útočení na "HateFree zóny" neonacistickými symboly?
To je otázka. Samozřejmě to může souviset s tím, že sami proti neonacismu vystupujeme. Spíše si ale myslím, že šlo o jednoduché sdělení. Je otázkou, nakolik těm útočníkům o ty hákové kříže skutečně tolik šlo, nebo zda to byla zejména šoková metoda, aby bylo zastrašení účinnější. Odpovědět na to nedokážu a zjistíme to zřejmě až na základě vyšetřování policie.
Propojili jste si nějak, že se útoky odehrály při pesachu (židovských svátcích)?
Nad tím jsme zatím, upřímně, nepřemýšleli. Ne proto, že bychom nechtěli, ale proto, že jsme zatím řešili hlavně praktické věci a neměli jsme čas se zamýšlet přesně nad tím, kdo a proč to udělal, co přesně tím chtěl říct. Souvislost to ale samozřejmě mít mohlo.
Do projektu se až do víkendu zapojilo na 149 podniků. Neozvaly se vám od té doby některé, že se bojí, aby se jim nestalo něco podobného?
Po útocích jsme všechny zóny kontaktovali, snažili se jim vyjádřit podporu, upozornit na možnost napadení a přidali jsme i případné instrukce, kdyby se tak stalo. S obavami se nám zatím žádná z nich nesvěřila, což ale neznamená, že je nemají. Nutno však podotknout, že se nám od napadení přihlásilo téměř třicet nových míst po celém Česku.
Předpokládám, že se terčem výhrůžek stal i váš tým.
Našemu týmu je na sociálních sítích vyhrožováno v podstatě každý den. Skoro denně se objeví někdo, kdo nám hrozí oběšením. Někteří internetoví uživatelé jdou dál a píší nám také maily nebo soukromé zprávy na Facebooku. Některé z výhrůžek jsme konzultovali s policií, zejména v souvislosti s plánovanými akcemi, abychom zajistili bezpečí návštěvníků.
Lidé jsou dnes nuceni do extrémů
Myslíte si, že se nenávist v české společnosti stupňuje?
Mám dojem, že se nenávist z online prostoru začíná přesouvat na ulici. Ukazují to nejen podobné útoky, jaké se staly o víkendu, ale například také výpovědi muslimů, se kterými jsme v kontaktu. Ti se čím dál více bojí opouštět své domovy, protože se často setkávají s různými nepříjemnostmi. Přijde mi také, že se postupně posouvá práh toho, co je legitimní. A někteří z politiků tomu svými vyjádřeními napomáhají.
Často teď slýcháme, že se společnost polarizuje. Jak je to podle vás, dělí se současná česká společnost?
Zdá se mi, že ano. Obecně jsou k tomu lidé často nuceni – jak médii, tak různými hnutími. Člověk může mít pocit, že si musí nutně vybrat, že musí být nutně pro něco, nebo proti něčemu, že není možné, aby byl někde uprostřed. To může řadu lidí dost frustrovat. Pak už se jen velmi těžko hledají nějaké mosty mezi dvěma domnělými tábory.
Jak bojuje HateFree proti nenávisti?
Iniciativa působí zejména na sociálních sítích, kde se snaží zviditelňovat příklady dobré praxe, přinášet fakta a vyvracet fámy a nenávistné předsudky.
Zaměřuje se nejvíce na témata, které z pohledu nenávistných projevů považuje za aktuální. „Když jsme s projektem začínali, byli to především Romové. Následně muslimové a dnes to jsou uprchlíci společně s muslimy,“ říká Houdek. Iniciativa se dále věnuje lidem s různým typem postižení, seniorům, lidem bez domova, lidem s odlišnou sexuální orientací nebo pohlavní identitou a dalším.
Pozorujete například extrémní názory nejen u lidí, kteří přijímat uprchlíky nechtějí, ale i u těch, kteří jsou přijetí uprchlíků otevření?
Extrémní názory se podle mě objevují na všech stranách názorového spektra.
Od vlády máme volnou ruku
Projekt zřizuje Úřad vlády, vaším přímým nadřízeným je Agentura pro sociální začleňování. Kontroluje někdo z nich vaši činnost?
Agentura pro sociální začleňování postupuje každý rok vládě svou výroční zprávu o činnosti. Tam je zahrnuta také naše činnost. Současně spadáme pod ministra pro lidská práva, takže je o našich aktivitách informován zejména on, který je následně podle uvážení předává dále vládě.
Dostáváte "shora" nějaká doporučení nebo komentáře?
O žádné pravidelné a strukturované hodnocení nejde. V některých případech při přípravě evaluačních zpráv činnosti Agentury pro sociální začleňování dostávají jednotlivé resorty zprávu k připomínkám. Například ministerstvo vnitra v té poslední naši činnost hodnotilo pozitivně.
Znamená to, že dostáváte v tom, co děláte, od vlády volnou ruku?
Ano. Do naší práce nikdo nezasahuje. Neměli bychom však působit v rozporu se stanovisky vlády.
Projekt byl naplánovaný na tři roky, poběží do dubna 2017. Už jste přemýšleli, jak ho budete hodnotit?
Bude probíhat zevrubná evaluace, včetně průzkumu veřejného mínění. Dopad na společnost ale zhodnotíme jen velmi těžko, protože člověk snad dopad na myšlení a chování lidí objektivně nezměří. Věříme ale, že projekt pozitivní dopad má. Jinak bychom ho nedělali. Jsme ale otevření konstruktivní kritice, ta nás může posunout dál.
