Jako klíčové se ukázalo stanovisko ministerstva zemědělství - podpořené právní analýzou - podle něhož prezidium pozemkového fondu v čele s exministrem Petrem Zgarbou bylo "oprávněno přijmout takzvaný zvláštní režim".
Tento režim platil v létě necelý měsíc, během něhož lukrativní pozemky určené na odškodnění restitutentů skončily v rukou spekulantů. O případu čtěte více ZDE.
"Znamená to tedy, že přijetí zvláštního režimu bylo v souladu s právem. Lidi z vedení fondu za to nelze postihnout," uvedl kriminalista z plzeňské expozitury protikorupční služby, který má případ na starost.
Potíže jednoho úředníka
Potíže tak čekají zatím jediného úředníka, bývalého člena výkonného výboru Romana Skopala. Pozemkový fond na něj podal trestní oznámení a i detektivové se kloní k tomu, že porušil zákon.
Skopal vedl na pozemkovém fondu odbor restitucí a měl na starost uzavírání smluv na pražské pozemky. Mimo jiné i v Uhříněvsi, kde si spekulanti v čele se Zgarbovým známým Gabrielem Večeřou přijdou na více než miliardu a půl. Skopal jakékoli pochybení odmítá, policie má o jeho obvinění rozhodnout v nejbližších týdnech.
Kdo vynesl informace?
O tom, že zpětně půjde těžko aktérům příběhu něco prokázat, napsal deník Aktuálně.cz už před měsícem.
Kriminalisté z protikorupční služby se přesto pokoušejí dokázat alespoň zaměstnancům jednotlivých pracovišť pozemkového fondu, že zvýhodnili spekulanty před skutečnými restituenty.
Jak? Přednostně informovali o zvláštní režimu - jeho princip totiž spočíval v tom, že fond musel vydat pozemky, aniž by rozhodl soud, stačilo pouze podat žalobu. Tuto informaci však dostali jen vybraní. "Samozřejmě, že restituenti to vůbec nevěděli," uvedl právník Jan Pavlok, který hájí zájmy restituentů.#reklama