Brno - Ústavní soud nevyhověl soudcům, kteří se na něj obrátili kvůli zmrazení platů. Soudci musí šetřit stejně jako ostatní státní zaměstnanci.
Navíc reforma daní vedla k tomu, že se příjmy soudců reálně nesnížily.
Stížnost na zmrazení soudcovských platů v letech 2008 až 2010 poslal ústavním soudcům Městský soud v Brně. Státu tak nehrozí, že by musel peníze soudcům zpětně doplácet.
Podle ústavního soudce zpravodaje Miloslava Výborného je důležité, že se skutečné příjmy soudců nesnížily. "Opatření nemělo charakter ani dočasného, ani trvalého snížení hmotného zabezpečení soudce," uvedl Výborný.
Daně pomohly
Soudcům pomohla zvýšit čisté příjmy například daňová reforma. Proto zmrazení nelze hodnotit jako protiústavní. Výborný ale naznačil, že případné cílené snížení platů nebo odnětí některé složky platu bez další náhrady by nejspíš protiústavní bylo.
Zastavení růstu platů je součástí zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů, jímž chtěla vláda Mirka Topolánka zastavit zadlužování země.
V původním řízení před městským soudem se jeden z jeho soudců domáhal zaplacení částky 3900 korun, což jsou peníze, o které přišel kvůli zmrazení platů jen za leden 2008. Městský soud řízení přerušil a předložil Ústavnímu soudu návrh na zrušení části zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů.
Ústavní soud se už v několika starších sporech o mzdy postavil na stranu soudců, a to především když šlo o 13. a 14. platy.
Ale v roce 2007 Ústavní soud zamítl návrh směřující proti zmrazení růstu soudcovských platů v letech 2003 a 2004. Zmrazení bylo odůvodněno hospodářskými obtížemi po povodních. Ústavní soudci tehdy rozhodli, že soudci nemají nezpochybnitelné právo na pravidelný růst mezd. "Nelze dovozovat trvalý a nezpochybnitelný nárok na každoroční růst platů," uvedl tehdy předseda soudu Pavel Rychetský.
Na podnět Městského soudu v Brně se Ústavní soud zabývá také dalším snížením soudcovských příjmů, které platí od začátku letošního roku. Změna zákona přinesla čtyřprocentní snížení platů.
Další případ na řadě
Městskému soudu v tomto případě vadí to, že Poslanecká sněmovna projednávala změnu ve stavu legislativní nouze. Zrychlenou proceduru by přitom poslanci měli užívat jen v případě hrozby značných hospodářských škod. Podle brněnského soudu tento důvod nebyl naplněn.
Proti snížení platů tentokrát protestují u soudu také státní zástupci.
