Mělnický soudce Jan Veselý přišel v létě 2015 o rodiče. Jeho otec a matka zahynuli při autonehodě, kterou nezpůsobili. Zavinil ji řidič druhého vozu, sám při havárii zemřel. Muž měl automobil pojištěný u České podnikatelské pojišťovny, jež soudci Veselému, jeho družce, bratrovi a blízké přítelkyni jeho rodičů uhradila bolestné.
Bratři Veselí dostali každý 1,2 milionu korun, soudcově partnerce pojišťovna vyplatila 400 tisíc a rodinné přítelkyni 200 tisíc korun. Všichni však v únoru 2017 podali na pojišťovnu žalobu. Trauma z náhlého úmrtí nejbližších příbuzných a přátel vypočítali na několikanásobně vyšší částku.
Jak zjistilo Aktuálně.cz, soudní spor se po více než šesti letech s konečnou platností uzavřel. Nejvyšší soud rozhodl ve druhé polovině dubna. Bratrům Veselým a oběma ženám sice nepřiznal požadované bolestné, kompenzaci jim však navýšil. Pojišťovna redakci potvrdila, že rozsudek akceptuje.
Významný důvod pro navýšení částky
"Míra intenzity vztahů, provázanost každodenního soužití rodičů s jejich syny, rozsah společně tráveného času i sdílení podnikatelských aktivit s žalobcem (soudcem Veselým) jsou nepochybně významným důvodem pro navýšení výchozí částky," stojí v rozsudku, který vynesl senát soudkyně Martiny Vršanské a jejž má Aktuálně.cz k dispozici.
Každý z bratrů Veselých obdrží po verdiktu Nejvyššího soudu od pojišťovny dalšího půl milionu korun. Soudkyně Vršanská zdůraznila, že při navýšení bolestného hrála roli ztráta obou rodičů najednou. Nižší instance podle Nejvyššího soudu sice vzaly v úvahu výjimečnou hloubku vztahů bratrů Veselých s rodiči, ale do verdiktů už ji nepromítly.
Česká podnikatelská pojišťovna pak musí přidat partnerce soudce Veselého i rodinné přítelkyni. První z nich získá dalších 160 tisíc korun, druhé pak náleží 100 tisíc navíc. Senát soudkyně Vršanské seznal, že jejich vazba na zemřelý pár byla navzdory chybějícímu příbuzenskému vztahu výrazně nadstandardní.
"Žalobkyně jako družka syna zemřelých i žalobkyně jakožto jejich rodinná přítelkyně a spolupracovnice mohou být vzhledem k prokázaným úzkým vazbám a mimořádně kvalitním vztahům pokládány za osoby blízké, (…), i u nich je současná ztráta dvou osob blízkých důvodem ke zvýšení náhrady," uvedla soudkyně.
Dvacetinásobek průměrné roční mzdy
Z rozhodnutí Nejvyššího soudu vyplývá postup, jakým se v Česku vyřizuje kompenzace při tragické ztrátě blízké osoby. Určuje ho rozhodnutí Ústavního soudu z roku 2015 a Nejvyššího soudu z roku 2018. Oba verdikty stanovují konkrétní měřítka, od nichž se výše odškodného odvíjí.
Vychází se z intenzity, kvality a blízkosti vztahů pozůstalého se zemřelým, věk mrtvého či případná existenční závislost pozůstalého na zemřelém. Současně se přihlíží na druhou stranu, tedy na zavinění toho, kdo smrt blízké osoby způsobil. Zde platí, že čím větší křivdu způsobil, tím větší náleží pozůstalému zadostiučinění.
Chtěl řídit krajský soud v Ústí, ale prezident to zarazil
- Jan Veselý začal jako justiční čekatel v roce 1997. Soudcem se stal v roce 2000, od první chvíle působil na Okresním soudu v Mělníku. V roce 2008 se stal jeho předsedou. Na jaře 2014 kandidoval na šéfa Krajského soudu v Ústí nad Labem, konkurz vyhrál. Řízení ale vyvolalo rozpaky, protože ve výběrové komisi nebyl nikdo spjatý s ústeckou justicí. Kritici poukazovali i na to, že Veselý o krajském soudu nic neví.
- Veselý se nakonec šéfem ústeckého krajského soudu nestal, prezident Miloš Zeman ho odmítl jmenovat. Poukázal na prověrku ze strany nadřízeného soudu, podle kterého mělnický soud pod vedením Veselého byl v několika sledovaných kategoriích nejhorší v regionu. Rok 2014 byl navíc také posledním, kdy Veselý řídil mělnický okresní soud. Jeho nástupcem se stal Oldřich Kajzr.
"Je třeba zohlednit okolnosti jak na straně pozůstalého, tak i na straně škůdce, přičemž za základní částku lze považovat v případě nejbližších osob (manžel, rodiče, děti) dvacetinásobek průměrné hrubé měsíční mzdy v národním hospodářství za rok předcházející smrti poškozeného," vysvětluje v nynějším rozhodnutí Nejvyšší soud.
Případ bratrů Veselých se vzhledem k jejich úzké vazbě na rodiče ze základního výpočtu vymyká, dosáhli proto na vyšší odškodnění. Výjimečným je pak případ ženy, která přišla při dopravní nehodě v létě 2016 o dceru a dvě vnoučata. Havárii způsobil řidič druhého vozu. Nejvyšší soud loni nařídil pojišťovně, aby ženě zaplatila 1,8 milionu korun.
"Velmi osobní a citlivá věc"
Česká podnikatelská pojišťovna pro Aktuálně.cz potvrdila, že se proti rozsudku Nejvyššího soudu bránit nebude. Peníze navíc bratrům Veselým a oběma ženám vyplatí. Její mluvčí Renata Čapková však s ohledem na povinnost mlčenlivosti nesdělila, jaký byl ve sporu hlavní argument pojišťovny.
"Jsme nuceni poměrně často řešit následky tragických dopravních nehod. Při řešení nároků pozůstalých po obětech se řídíme právními předpisy, reagujeme na vývoj soudní praxe a rovněž bereme v úvahu názory odborné veřejnosti. K soudním sporům dochází v ojedinělých případech," dodala.
Bratry Veselé a obě ženy zastupoval ve sporu s pojišťovnou advokát Radek Vachtl. Na dotaz Aktuálně.cz reagoval, že jeho klienti si nepřejí, aby případ komentoval. "K tomu dále na jejich žádost doplňuji, že se jedná o velmi osobní a velmi citlivou věc," uvedl s tím, že bratři Veselí, partnerka soudkyně a rodinná přítelkyně se cítí zájmem novinářů dotčeni.
Soudce Jan Veselý působí na Okresním soudu v Mělníku 23 let. V srpnu 2020 ho tehdejší ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) kvůli kárné žalobě dočasně zprostila funkce. Nejvyšší správní soud ho za neoprávněné vstupy do elektronického systému soudu potrestal snížením platu o pětinu na půl roku.
Ačkoliv se po verdiktu mohl vrátit do soudní síně, kvůli zdravotním potížím zůstal na nemocenské. To už však neplatí. "Toho času je však na rodičovské dovolené," sdělila Aktuálně.cz mluvčí mělnického soudu Markéta Martincová. Soudce Veselý vyřizuje kauzy civilní povahy.
