Praha/Vodochody - Investiční skupině Penta se opět komplikují plány na rozšíření letiště ve Vodochodech, kterým chce konkurovat Ruzyni. V roce 2006, kdy letiště koupila jako součást Aera Vodochody, přitom oznámila, že je pro veřejnou dopravu zprovozní do pěti let. Jenže nyní je jasné, že ani termín před rokem 2025 není reálný.
Penta totiž stále nemá závazné vyhodnocení vlivu na životní prostředí a další ránu jí ve čtvrtek zasadil Městský soud v Praze. Ten totiž zrušil ochranné hlukové pásmo kolem letiště, které loni v listopadu vyhlásil Úřad pro civilní letectví. A to poté, co se na něj obrátili starostové okolních obcí, kteří proti plánovanému rozšíření provozu na letišti dlouhodobě bojují. "Je to vrácení se o čtyři roky zpět," konstatoval právník úřadu Jindřich Kalíšek.
Ředitel letiště Vodochody Martin Kačur ale tvrdí, že zrušení ochranného pásma pro ně není problém. "To ochranné pásmo bylo na stávající infrastrukturu a provoz. Až budeme mít územní rozhodnutí na ten velký záměr, tak teprve můžu s Úřadem pro civilní letectví projednávat ochranné hlukové pásmo na novou stavbu," vysvětluje s tím, že tato fáze projektu je ještě ve hvězdách. Letiště totiž nemá nejen územní rozhodnutí, ale ani platnou EIA, tedy vyhodnocení vlivu na životní prostředí.
Zakázali výstavbu, obcí se nezeptali
Trochu jinak ovšem mluví Kalíšek, který připouští, že pásmo stanovili právě s ohledem na budoucí rozvoj letiště. "Není možné, aby úřad rezignoval na preventivní funkci výkonu veřejné správy. Pokud má úřad hodnověrné informace o tom, že se zde v budoucnu rozšíří provoz, musí na to včas reagovat," uvedl.
Zřízení ochranného hlukového pásma má pro místní obyvatele i obce obrovský dopad. Nelze v něm stavět a lidé, kteří v něm bydlí, nemohou dělat ani větší úpravy svých domů.
Letiště ve Vodochodech
říjen 2006 - Vláda prodává Aero Vodochody, jehož součástí je i vojenské letiště, skupině Penta. Ta vzápětí oznamuje, že současné letiště rozšíří, aby mohlo poskytovat i komerční lety. Uvést do provozu ho chce již v roce 2010.
leden 2010 - Penta stále nemá hotovou studii vlivu na životní prostředí EIA. Nový termín zprovoznění odhaduje na rok 2013. Oznamuje, že pro rok 2018 plánuje 3,5 milionu cestujících ročně a až 70 startů a přistání letadel denně.
květen 2013 - Projekt získává kladný posudek vlivu na životní prostřední, ministerstvo jej ale posléze pro závažné vady ruší. V prosinci 2015 soud rozhoduje, že kladný posudek platí.
červen 2016 - Ministr životního prostředí Richard Brabec oznamuje, že je posudek nutné aktualizovat, aby byl závazný.
listopad 2016 - Ústav civilního letectví stanoví ochranné hlukové pásmo, které zakazuje v okolí letiště stavět. Obce podávají žalobu, soud jim v únoru 2017 dává zapravdu a ochranné pásmo ruší.
"Měli to s obcemi projednat, zasahuje to do jejich práva na samosprávu," říká na adresu leteckého úřadu právník obcí Luděk Šikola. Obce předložily i studii, podle níž zřízením pásma dojde k nejméně sedmimiliardovému znehodnocení nemovitostí - proti třímiliardové plánované investici Penty.
Nedůležité Brno a Ostrava?
Soudce Ladislava Hejtmánka navíc překvapilo to, že vodochodské letiště - jak přiznal Úřad pro civilní letectví - je po Letišti Václava Havla v Ruzyni druhým, kde vyhlášením ochranného hlukového pásma zmrazil výstavbu v okolí. V republice je celkem 91 letišť.
"Chcete říct, že toto letiště je tak významné ve srovnání s Brnem nebo Ostravou?" podivil se soudce. "To je příliš odborná otázka na to, ji tady zodpovědět," reagoval Kalíšek.
Hejtmánek vzápětí oznámil, že se rozhodnutí o zřízení ochranného hlukového pásma ruší. Hlavním důvodem je podle něj to, že je úřad dopředu neprojednal se středočeským krajským úřadem.
Námitky jsou oprávněné
"Zákon požaduje projednání s úřadem územního plánování, v tomto případě Středočeského kraje. To nebylo vůbec splněno. Proto jsou všechny ty námitky a jsou oprávněně," uvedl.
"To generuje všechny ty problémy. Otázky, jestli se má letiště ve Vodochodech rozvíjet, jak má vést přesně to ochranné pásmo a další. Tím, že k tomu nedošlo, máme ty žalobní námitky," vysvětlil Hejtmánek, i když připustil, že vina je i na straně krajského úřadu. Ten totiž oznámil pouze to, že až bude pásmo vyhlášeno, zakreslí je do územního plánu. Podle něj ale Úřad civilního letectví na toto neměl přistoupit.
"Ten problém je na straně krajského úřadu, který rezignoval na kompetenci. My nemáme možnost je nutit k vyjádření, nejsme jejich nadřízení," reagoval Kalíšek. Soud ovšem letecký úřad zkritizoval i za to, že vycházel z neaktuálních podkladů - například hlukové studie byly pět let staré. "Měly by být aktuálnější. Musíte vypořádat i připomínky k pohybu letadel," nastínil soudce. Sám úřad nechtěl to, jak dlouho bude nové projednání trvat, komentovat.
Zvážíme arbitráž
Ochranné hlukové pásmo ovšem není jediný problém. Ministerstvo životního prostředí zatím nevydalo závazné stanovisko EIA, byť mu již kladný výsledek v prosinci 2015 potvrdil soud. Jenže ministr Richard Brabec loni v létě rozhodl, že se musí aktualizovat. To se ještě nestalo.
"Jde o složité řízení. Ministerstvo na zezávaznění stanoviska aktivně pracuje," uvedla mluvčí. Letiště musí navíc splnit i řadu dalších podmínek - například zbudovat přivaděč z nedaleké dálnice D8. Tomu ovšem obce brání.
Sám Kačur již žádný termín zprovoznění letiště pro mezinárodní lety slibovat nechce. Připouští jen, že minimálně pět let budou ještě řešit jen "papírové věci" - tedy projekt a případná povolení a územní řízení. Zkritizoval také postup ministerstva životního prostředí, které ještě nevydalo závazné stanovisko EIA. "Budeme zvažovat, zda se nepustit do arbitráže kvůli zmařené investici," řekl.
