Státní zástupce Radek Bartoš žádal pro Vladimíra Březinu a Stanislavu Březinovou nejméně 5,5 roku vězení, pro Mazurovou s Míčkovou tři roky.
Čtveřice se prý podílela na praní špinavých peněz v letech 2005 až 2013. Podle žalobce se je snažila legalizovat vklady do bank a nákupem cenných papírů i nemovitostí. Díky tomu si podle obžaloby přišel Vladimír Březina na 440 milionů, Stanislava Březinová asi na 42 milionů a Radek Březina na 18 milionů korun.
Vladimír Březina uvedl, že šlo o finance, které získal mimo jiné podnikáním s elektronikou a půjčováním peněz na vysoký úrok. Stanislava Březinová řekla, že se na podnikání Radka Březiny aktivně nepodílela. Mazurová a Míčková se hájily tím, že s penězi do bank jezdily na žádost Radka Březiny, jeho bratra Tomáše, případně Vladimíra Březiny. Muži jim prý řekli, že jde o peníze získané z pronájmu nemovitostí.
Případ zbývajících členů lihové mafie soud znovu odročil
Zároveň ve čtvrtek olomoucký krajský soud odročil kvůli vyhlášení závěrečných řečí případ zbývajících dvou obžalovaných v kauze takzvané lihové mafie Radka Březiny na konec srpna. Jde o správce nemovitostí Ivana Kováříka a Tomáše Pantlíka, který se staral o sklad v Olomouci. Jejich případ v červnu 2017 vrátil kraji vrchní soud, později do něj zasáhl také Nejvyšší soud. Krajskému soudu mimo jiné nařídil doplnění svědectví navrhované obhajobou. Oba muži jakýkoliv podíl na trestné činnosti popírají.
Kovářík původně dostal trest devět let a dva měsíce vězení. Podle obžaloby měl na starosti ostravské sklady, kam Radek Březina nechal navážet nelegální líh. Podle žalobce Kovářík o trestné činnosti věděl a byl členem organizované skupiny, ten to ale popírá.
U soudu vypovídali dva svědci, kteří dříve pracovali pro Březinovu společnost Morávia-Chem. Potvrdit měli podle obhajoby to, že po dobu působení Kováříka v ostravském skladu zde nebyly žádné stavební úpravy pro ukrývání lihu. "Pana Kováříka jsem v Ostravě v hale v Suderově ulici vůbec neviděl," vypověděl jeden ze svědků. Odmítl také, že by v hale viděl nějaké příčky.
Krajský soud původně část rozsáhlé obžaloby týkající se čištění lihu v Ostravě v letech 1998 až 2001 označil při rozsudku v prosinci 2015 za promlčenou, ze stejného důvodu snížil i původně vyčíslenou škodu z 6,7 na 6,39 miliardy korun.
Žalobci s tím však nesouhlasili, o vrácení této části případu rozhodl nakonec Nejvyšší soud. Loni v srpnu krajský soud tuto část kauzy zastavil pro neúčelnost stíhání. Důvodem byly vysoké tresty, které zbývající členové lihové mafie za podvody s lihem již dostali. Kováříka se však rozhodnutí netýká, protože trval na projednání věci.
Další obžalovaný v tomto případu, Tomáš Pantlík, jako jediný nebyl souzen za účast v organizované skupině. U soudu dostal původně podmíněný trest. I Pantlík tvrdí, že nevěděl, že se v olomouckém skladu nachází nelegální líh. Odvolání obou mužů vrchní soud loni v červnu vyhověl s odůvodněním, že jejich zavinění není zcela bez pochybnosti prokázáno.
V případu s rekordní škodou na daních ve výši téměř šest miliard korun bylo původně obžalováno osm mužů, sedm z nich bylo podle obžaloby členy organizované skupiny. Zbývajících šest mužů je již za obchody s nelegálním lihem pravomocně odsouzeno. Nejvyšší trest 13 let dostal šéf mafie Radek Březina, jeho bratrovi Tomášovi nakonec Nejvyšší soud snížil původně šestiletý trest na 3,5 roku. Tomáš Březina je také jako jediný již na svobodě, soud jej podmínečně propustil. Vrchní soud rozhodl také o propadnutí veškerého majetku Březinových.
