Obžalovaní v kauze praní špinavých peněz lihového bosse Radka Březiny vinu odmítají

ČTK ČTK
Aktualizováno 12. 3. 2019 15:56
Čtveřice obžalovaných v úterý odmítla vinu v případu praní špinavých peněz pocházejících z nelegálního podnikání Radka Březiny, hlavního organizátora rozsáhlých obchodů s nezdaněným lihem. Kauzou se začal zabývat zlínský okresní soud. V případu jsou obžalovaní lidé Březinovi blízcí. Za legalizaci výnosů z trestné činnosti za stovky milionů korun hrozí jeho manželce Stanislavě, otci Vladimírovi a asistentkám Kateřině Míčkové a Kristýně Mazurové v případě prokázáni viny až osmileté vězení.
Radek Březina u soudu.
Radek Březina u soudu. | Foto: ČTK

Sedmašedesátiletý Vladimír Březina řekl, že neví, co je mu kladeno za vinu. Tvrdil, že svůj majetek nabyl legálně. "Policie se nikdy nezajímala, odkud tyto peníze pochází. Je nesmysl, že jsem musel vědět o trestné činnosti mých synů. Tisíce lidí vědělo, že můj syn Radek obchodoval s lihem. Jen málo zasvěcených ale vědělo o jeho trestné činnosti. Neměl jsem nejmenší důvod mu nedůvěřovat," řekl Vladimír Březina.

Nevinná se cítí i čtyřiačtyřicetiletá Březinová. Uvedla, že žila v domnění, že Březinovi dlouhodobě úspěšně podnikají. Na podnikání Radka Březiny se údajně nikdy aktivně nepodílela. Řekla, že vždy poslouchala jeho pokyny. "Není pravdou, že bych měla a musela vědět o nezákonné činnosti mého manžela a dalších," uvedla Březinová.

Podle státního zástupce Radka Bartoše se čtveřice podílela na praní špinavých peněz mezi lety 2005 až 2013. "Z peněz, které pocházely z daňové trestné činnosti Radka Březiny a dalších z jeho organizované zločinecké skupiny, byly činěny hotovostní vklady v jejich prospěch," řekl Bartoš. Vladimír Březina si podle něj přišel na více než 440 milionů, Březinová na částku přesahující 42 milionů a Radek Březina na více než 18 milionů.

Obžalovaní se peníze podle státního zástupce snažili legalizovat především vklady na různé bankovní účty a následným nákupem cenných papírů, nemovitostí nebo obchodního podílu. O desítky vkladů se podle spisu postaraly Mazurová a Míčková. "Poslouchaly příkazy, prováděly vklady, které byly v takovém rozsahu a četnosti, že musely vědět, že nejde o legální peníze," řekl Bartoš.

Čtyřiatřicetiletá Mazurová i o pět let starší Míčková uvedly, že s penězi do bank jezdily, ale vždy na žádost Radka Březiny, jeho bratra Tomáše nebo Vladimíra Březiny. Oběma prý Březinovi řekli, že jde o peníze získané z pronájmu nemovitostí. O tom, že by mohly pocházet z nelegálního podnikání, pprý nevěděly. Popřely také, že by měly nějaké poznatky o obchodech bratrů Březinových s nezdaněným lihem.

Bartoš uvedl, že větší případ legalizace peněz pocházejících z trestné činnosti nezná. Obžaloba má podle něj 119 stran. Orgány činné v trestním řízení v přípravném řízení pro neúčelnost zastavily kvůli praní špinavých peněz stíhání Radka a Tomáše Březinových a jejich spolupracovníka Lubomíra Kaláče. Všichni už byli potrestaní za daňové delikty. Radek Březina však podle Bartoše požádal, aby jeho stíhání pokračovalo, už mu však nemůže být uložen žádný další trest. Vyšetřovatelům se v kauze podařilo zajistit majetek obžalovaných a dalších lidí zhruba za 400 milionů korun.

Radek Březina byl v roce 2017 pravomocně odsouzen za nelegální obchody s nezdaněným lihem k třináctiletému vězení. Způsobenou škodu vyčíslil soud na více než 5,6 miliardy korun. Nepodmíněné tresty za podvody s lihem si dále odpykávají čtyři muži, u dvou dalších ještě soudy pravomocný rozsudek nevynesly. Březinovu bratrovi Tomášovi snížil Nejvyšší soud původní šestiletý trest na 3,5 roku, před časem byl z vězení podmínečně propuštěn.

Hlavní líčení bude pokračovat ve středu. Soud počítá s dokončením výpovědi Vladimíra Březiny a čtením listinných důkazů a výpovědí svědků z přípravného řízení. Soudce Pavel Houdek si pro hlavní líčení vyhradil až do druhé poloviny května celkem dvacet jednacích dnů.

 

Právě se děje

před 47 minutami

Ázerbájdžán dobyl důležité místo na jihu Náhorního Karabachu

Arménie připustila stažení jednotek Náhorního Karabachu, ovládaného arménskými separatisty, ze strategicky položeného města u hranic s Íránem. Oblast tak vojensky ovládl Ázerbájdžán, oznámila agentura Reuters s připomínkou, že ani nové příměří, zprostředkované Spojenými státy, neukončilo už měsíc pokračující boje o horskou enklávu.

Mluvčí arménského ministerstva obrany Arcrun Ovannisjan na tiskové konferenci uvedl, že etnické arménské síly ustoupily z města Kubatly (ázerbájdžánsky Qubadli), "aby se vyhnuly zbytečným ztrátám". Situace podle něj není "kritická". Ázerbájdžánská média jásají nad osvobozením oblasti, kterou po 27 let "okupovali Arméni".

Zdroj: ČTK
Další zprávy