Lihová mafie se vrátí k soudu. Šéf žalobců Zeman uspěl s dovoláním, případ nemusí být promlčený

ČTK ČTK
1. 6. 2018 15:42
Krajský soud v Ostravě opět otevře případ takzvané lihové mafie. Nejvyšší žalobce Pavel Zeman uspěl s dovoláním proti zastavení stíhání v části původní obžaloby.
Radek Březina u soudu.
Radek Březina u soudu. | Foto: ČTK

Brno - Olomoucká pobočka Krajského soudu v Ostravě musí znovu řešit část skutků vytýkaných takzvané lihové mafii, která na daních připravila stát o miliardy korun. Závěr o jejich promlčení byl podle Nejvyššího soudu (NS) předčasný. Dal tak za pravdu dovolání nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana. Rozhodnutí NS se podle informací ČTK týká hlavního obžalovaného Radka Březiny, jeho bratra Tomáše, Radka Menšíka, Ivana Kováříka a Lubomíra Kaláče.

"NS konstatoval, že oba soudy činné dříve ve věci učinily rozhodnutí přinejmenším předčasná, respektive vadná, neboť se nevypořádaly se všemi skutečnostmi, které bylo třeba posoudit," uvedl Zemanův mluvčí Petr Malý. Zejména prý krajský ani vrchní soud nezohlednily všechny nabízející se právní kvalifikace a nevyhodnotily vztah údajně promlčených skutků k pozdějším činům.

Dovolání žalobců nijak nezpochybňovalo pravomocný verdikt nad aktéry kauzy, týkalo se jen usnesení o zastavení stíhání v části skutků. Proti verdiktu a uloženým trestům ovšem podalo dovolání pět odsouzených, konkrétně bratři Březinovi, Kaláč, Menšík a Václav David. Také o jejich podnětech už NS rozhodl, avšak teprve bude prostřednictvím krajského soudu doručovat výsledek účastníkům řízení. Rozhodnutí o Zemanově dovolání padlo o něco dříve.

Navíc ještě musí NS vyřešit stížnost pro porušení zákona, kterou v téže kauze podal ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO). Kritizoval zvýšení trestu pro Tomáše Březinu ze čtyř na šest let vězení. Březina spolupracoval s vyšetřovateli, pomohl usvědčit svého bratra Radka, tedy hlavu lihové mafie, i další komplice. Soud stížnost veřejně projedná 19. června, plyne z databáze InfoSoud.

Zeman nesouhlasil se zastavením stíhání v části původní obžaloby, která zahrnovala podvody s lihem v Ostravě v letech 1998 až 2001. Krajský soud tuto část kauzy v prosinci 2015 zastavil kvůli promlčení. Nyní se touto částí obžaloby nejspíš bude muset zabývat znovu.

V případu s rekordní škodou na daních bylo obžalováno celkem osm mužů, sedm z nich tvořilo podle obžaloby organizovanou skupinu. Nejpřísnější trest dostal Radek Březina, má si odpykat 13 let.

Tomáš Březina jako spolupracující obviněný dostal nejprve čtyři roky vězení, Vrchní soud v Olomouci ale trest zvýšil na šest let. Zpřísnění se nelíbilo ani obhajobě, ani státnímu zastupitelství. Podle žalobců vrchní soud dostatečně nezohlednil jeho spolupráci, dokonce se obrátili na ministra spravedlnosti s podnětem k podání stížnosti pro porušení zákona. Ministr ji pak skutečně podal.

Škoda na spotřební dani podle vrchního soudu činila 5,6 miliardy korun. Líh, který neprošel denaturací, ukrývali obchodníci v podzemních nádržích v areálu firmy Morávia-Chem, kterou skrytě vlastnil Radek Březina. Poté jej odváželi přímo odběratelům nebo do tajných skladů, spotřební daň neodváděli. Soud množství lihu vyčíslil na 20,8 milionu litrů.

 

Právě se děje

před 38 minutami

Rusko vyhošťuje deset amerických diplomatů

Ruské ministerstvo zahraničí ve středu oznámilo, že v reakci na nejnovější sankce ze strany USA recipročně označilo za nežádoucí osoby deset pracovníků amerického velvyslanectví v Moskvě. Příslušnou nótu předalo zástupci amerického velvyslance s tím, že "uvedené osoby mají opustit Rusko do 21. května".

Ruská diplomacie přislíbila, že další odvetné kroky za "nezákonné protiruské sankce" budou následovat, uvedl list Kommersant na svém webu. Připomněl, že americký prezident Joe Biden v polovině dubna podepsal výnos o zavedení nových sankcí proti Rusku a USA také rozhodly o vyhoštění deseti ruských diplomatů.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 40 minutami

Maďarsko zruší sporný zákon o financování nevládních organizací, který soud EU označil za diskriminační

Maďarsko zruší sporný zákon o financování nevládních organizací, který Soudní dvůr Evropské unie označil za diskriminační a porušující evropské předpisy. Místopředseda vlády Zsolt Semjén podle agentury DPA předložil v parlamentu v noci na středu nový zákon, který kritizovanou normu nahradí. Maďarsku hrozil ze strany EU finanční postih v případě, že by zákon neupravilo.

Maďarsko v roce 2017 zpřísnilo dohled nad organizacemi financovanými ze zahraničí. Ty, jejichž roční příspěvek překročí 7,2 milionu forintů (546 000 Kč), se musejí povinně registrovat a také zveřejňovat podrobnosti o svých dárcích. Dotčené spolky musejí rovněž na webových stránkách výslovně uvádět, že jsou "organizacemi podporovanými ze zahraničí".

Unijní soud v červnu 2020 konstatoval, že jde o "diskriminační a neodůvodněné omezení", které je v rozporu se základními právy včetně ochrany osobních údajů či svobody sdružování.

Podle kritiků byl tento a další zákony namířen především proti americkému finančníkovi a filantropovi maďarského původu Georgi Sorosovi, kterého kvůli jeho liberálním názorům považuje premiér Viktor Orbán za svého nepřítele.

Nyní může být zákon zneplatněn na některé z příštích schůzí parlamentu. Chystaná novela podle DPA obsahuje ustanovení, na jehož základě bude maďarský účetní dvůr každoročně vypracovávat zprávy o těch nevládních organizacích, jejichž příjmy budou přesahovat 20 milionů forintů (1,43 milionu korun).

Zdroj: ČTK
Další zprávy