Brno - Jedna neuvěřitelnější zpráva stíhala druhou. Několikrát týdně, celý rok. Vystupovala v nich sekta, sadistické praktiky a tajemné osoby. Tak vypadala kauza Kuřim v podání médií od té doby, co pozorný soused odhalil týrání malého Ondřeje s Jakubem.
Dodnes jen dohady a informace z tajných zdrojů se teď pomalu dostávají na veřejnost oficiální cestou. Informační embargo policie i státního zastupitelství prolomil úterní začátek soudu s tyrany dětí.
Od devíti hodin od rána do čtyř hodin odpoledne vypovídala před Krajským soudem v Brně a také před zraky veřejnosti první z obžalovaných - matka týraných chlapců Klára Mauerová. Verzi obžaloby potvrdila. Hrůzné přiznání prokládala zpytováním svědomí a slzami. Jednou musela síň dokonce na chvíli opustit.
Čtěte více: Kauza Kuřim u soudu: Matka dětí popsala, jak je týrala
O dvě patra níž ve stejnou dobu se zpovídala před Městským soudem v Brně dětská lékařka Milana Smékalová, která nenahlásila, že chlapci nesou známky týrání.
Soud zatím o její vině nerozhodl. Jednání odročil na začátek července. Chce totiž vyslechnout svědky, kteří jsou zároveň obžalovanými v kuřimské kauze.
Následující odstavce přibližují, za co podle obžaloby hrozí pěti lidem dohromady až 64 let ve vězení. Je to verze složená převážně z textu obžaloby a výpovědí Kláry Mauerové. Ostatní obžalovaní mají o všem jiné mínění. Vypovídat ale budou až v dalších dnech hlavního líčení.
Rok 2005: Bezproblémová matka
Klára Mauerová bez potíží vychovává své dva syny - šestiletého Ondřeje a o dva roky staršího Jakuba. Jezdí s nimi na tábory, kluci chodí do skautu, různých kroužků, jdou jim jazyky i sport.
Do domácnosti na Krásného ulici v Brně-Židenicích její sestra Kateřina přivádí přibližně dvanáctileté děvče - Annu Järvinen, která prý je týraný a těžce nemocný sirotek, jehož zachraňuje utajená organizace.
Ve skutečnosti ovšem žádná Anna neexistuje. Vydává se za ni jednatřicetiletá vysokoškolsky vzdělaná Barbora Škrlová, kamarádka Kateřiny.
Září 2005 až červen 2006: Anička z Norska
Anička žije u Mauerů a Klára jí pomáhá dostat se ze svých traumat. Jak Aničku vyléčit, to ví jen záhadný „pan doktor". Klára ho viděla jednou - potmě v autě jí ukázal diplomatický pas a dal jí složku s Anninými dokumenty.
„Já vím, že to zní naivně, ale pro mě bylo to, že je diplomat a lékař, zárukou autority. Věřila jsem mu," říká Mauerová.
Stejně jako Anička, ani pan doktor neexistoval. Pokyny, jak Aničku léčit, chodily podle zjištění policistů z mobilů Škrlové a sestry Mauerové Kateřiny. Léčba Aničky spočívala například v dlouhém hlazení po celém těle nebo v tom, že Anička vyprávěla, co se jí dělo v Norsku.
Klára má kvůli Aničce stále méně času na své syny. Ti pobývají čím dál častěji u prarodičů.
Červenec až srpen 2006: Zlí chlapci
Klára se chystá si Aničku osvojit. Jenže podle doktora jí ji sociální pracovníci nedají, protože chlapci jsou k děvčeti zlí. Potřebují prý tvrdou výchovu. Doporučí Mauerové tělesné tresty.
„Bila jsem je. Dnes vím, že to bylo za maličkosti," přiznala Klára. Používala na chlapce vlastní ruce, vařečku i pásek.
Srpen 2006: Horor v Bítýšce
„Terapie" stále nezabírají. Doktor rozhoduje o léčbě šokem. Mauerová musí přestat vystupovat jako matka. Odjíždí s chlapci na chatu ve Veverské Bítýšce. Tam je i jan Škrla (bratr Barbory), Jan Turek (Mauerová ho znala ze skautského oddílu), Hana Bašová (také skautská vedoucí) a sestra Kateřina.
Skupina drží chlapce v psích klecích, kde můžou jedině klečet. Jedí tam i vykonávají potřebu. Mají zakázáno spolu komunikovat. „Ani já jsem k nim nesměla projevit žádnou důvěrnost," vypráví Klára a znovu se rozpláče.
Obžalovaní děti pálili cigaretami, škrabali vidličkou, svazovali je a učili je nazpaměť vulgární texty. Chlapci se museli bít i navzájem. Nutit je k tomu měla i jejich matka. „Ne, to jsem nedělala," odmítla ale tuto část obžaloby.
Jakub měl předstírat, že je mrtvý, ve vykopané jámě. Vše vyvrcholilo hrůznými minutami, kdy Škrla a Turek dali chlapcům na hlavy pytle, svázali je, pálili cigaretami. Poté Ondřejovi vyřízli z hýždě kus tkáně a ránu vypálili. Křik bratrů tlumili izolepou, drželi je za přirození.
„Na žádné chatě jsem nikdy nebyl a ničeho se nedopustil," vyjádřil se k výpovědi mauerové Škrla. Turek mlčel, slíbil ale, že se vyjádří ve své výpovědi.
Září 2006 - prosinec 2006: Týrání v domě dětí
Anička je v péči Kláry poté, co Klára s Kateřinou obelhali Městský soud v Brně. Nejenže křivě vypovídali o původu Anny, dokonce předložili falešné vzorky DNA.
Klára s Aničkou bydlí na ulici Krásného, o chlapce se stará teta Kateřina. V této době podle obžaloby Hana Bašová a Jan Turek zavírali Ondřeje s Jakubem do malých místností v Domě dětí Junior a Paprsek.
Klára zařídila Jakubovi školu v Brně na Lesné, Ondřej měl nastoupit k domácímu vyučování. Garantem jeho výuky byla teta Kateřina.
Soudce se Mauerové ptá, proč jí nevadilo, že nemá své děti u sebe. „Byla jsem pohlcená péčí o Aničku. Ale byla jsem si jista, že o chlapce je dobře postaráno," vysvětlila Mauerová.
Leden - květen 2007: Zavírání do komory
Po Silvestru se Ondra vrací k matce. Ta se stěhuje do Kuřimi. Nové bydlení zařídil pan doktor. Zatímco Anička má v domě žlutě vymalovaný pokoj s hračkami, Ondřej je každou chvíli zavřený v komoře. Vždy, když něco provede. Bývá tam nahý, svázaný, spí na zemi.
Osmého května soused z vedlejšího domu sestavuje dětskou elektronickou chůvičku. Na displeji uvidí nahého svázaného chlapce. Dojde mu, že u sousedů něco nehraje a volá policisty. Ti Ondřeje po roce hrůzného týrání vysvobodí.
„Byla jsem přesvědčená, že pomáhám týranému dítěti a přitom jsem týrala své chlapce," nechápe dnes Mauerová. Je přesvědčená, že se stala obětí manipulace. Svůj vztah k sestře Kateřině a k Barboře Škrlové nedokázala soudu přiblížit.
„Do poslední chvíle jsem věřila, že se doktor objeví a vše se vysvětlí. Že jsem jen pomáhala Aničce a že to mělo smysl. Teď nemám nic. Jen jsem strašně ublížila svým dětem a zničila jsem jim život," končila Mauerová svou výpověď.
Co se stalo z pohledu Škrlové, Bašové, Turka a Škrly, by mělo být jasné do pátku. V dalších týdnech soud vyslechne svědky a znalce. Rozsudek padne nejdříve na konci července.