Brno -  Exprezident Václav Klaus se nebude muset bránit žalobě kvůli velezradě, jednání je definitivně zastaveno.

Ústavní soud tak ve středu rozhodl o návrhu senátorů, kteří historicky první žalobu podali. Důvodem zastavení řízení je to, že Klausův mandát krátce po podání žaloby vypršel. "Primárním účelem toho řízení je v podstatě odstranění z funkce prezidenta, který poškozuje zájmy státu a právního státu, což neplatí v případě, kdy uplynulo funkční období bývalého prezidenta," uvedl generální sekretář soudu Ivo Pospíšil.

Ústavní soudci o žalobě na Václava Klause rozhodli po dvouhodinové uzavřené poradě pléna. Usnesení nebylo přijaté jednomyslně, proti byla soudkyně Ivana Janů.

Ústavní soudci uvedli, že možnost, aby řízení o ústavní žalobě pokračovalo po skončení prezidentského úřadu, je obecně vyloučena.

Většina byla pro

V době podání žaloby totiž zákon výslovně nestanovoval, co se stane, když prezidentův mandát před rozhodnutím Ústavního soudu vyprší. Soudci tak museli rozhodnout, jak tento právní problém vyřeší. Současný zákon sice už uvádí, že řízení o žalobě pro velezradu bude pokračovat i po skončení funkčního období prezidenta, na Klause ale dopadá pouze starší předpis.

"Za Václava Klause mohu říci, že jsme tento výsledek očekávali. Je pozitivní, že se Ústavní soud v této kauze nenechal zatáhnout do politického boje. Není možné nezmínit jednu podstatnou věc: Tato kauza byla varovným příkladem, kam až u nás může klesnout úroveň a způsob politiky," uvedl Petr Macinka z Institutu Václava Klause.

Premiér Petr Nečas už prohlásil, že by senátoři, kteří žalobu podepsali, měli zvážit svoje další působení v politice. "38 senátorů touto blamáží a svým zcela nezodpovědným chováním dosáhlo jen toho, že zásadním způsobem poškodili Českou republiku v zahraničí. Ti, kteří tuto žalobu z politických důvodů podpořili, by nyní měli zvážit, jestli mají vůbec dále působit ve veřejných funkcích," uvedl Nečas.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková řekla, že cílem nebylo dosažení sankce pro Václava Klause. "Rozhodnutí soudu respektujeme. Nešlo nám o sankci odebrání mandátu, ale o to, aby Ústavní soud řekl, jaké jsou mantinely pravomocí prezidenta republiky," řekla ČT Gajdůšková. Podle senátorů by projednání žaloby vedlo k vyjasnění toho, co prezident může a co už ne. "Je škoda, že to Ústavní soud neprojednal, že se nevyjádřil ke konkrétním tvrzením. Věcné projednání žaloby by pomohlo chránit ústavní pořádek do budoucna," řekl jeden z iniciátorů žaloby Jiří Dienstbier.

To ale ústavní soudci odmítli s tím, že jde o úkol pro politiky. "Ústavní soud nemá kompetenci k tomu, aby obecně, to je bez vztahu ke konkrétnímu předmětu řízení, podával autoritativní nebo dokonce závazný výklad ústavy," uvedli soudci v nálezu.

Senátoři v ústavní žalobě vyčítali Klausovi novoroční amnestii, otálení s podpisem dodatku Evropské sociální charty a případ soudního čekatele Petra Langra, o jehož soudcovských aspiracích Klaus navzdory pravomocnému verdiktu nijak nerozhodl.

Pět důvodů senátorů

Dále senátorům vadí to, že Klaus nepodepsal doplněk Lisabonské smlouvy o novém záchranném fondu eurozóny a že v posledních měsících nenavrhoval další kandidáty na ústavní soudce. 

"Všech pět skutků, jak jsou vymezeny v ústavní žalobě, jednotlivě ani ve svém souhrnu nedosahují potřebného stupně závažnosti, jehož je zapotřebí pro naplnění skutkové podstaty vůbec nejtěžšího zločinu, a sice velezrady," uvedl Klausův právník Marek Nespala. Ten potvrdil, že už exprezidenta o rozhodnutí soudu informoval.