Lichtenštejni kvůli chybnému zápisu zdědili lesy zkonfiskované v roce 1945. Soud jim je zase vzal

Marek Pokorný Marek Pokorný
12. 11. 2015 9:56
Pětadvacet let po revoluci vypukl nečekaně spor o majetek, zabavený na základě Benešových dekretů. Rodina lichtenštejnského knížete totiž objevila v katastru nemovitostí pozemky nedaleko Prahy, které byly napsány na bývalou hlavu rodu Františka Josefa II, který zemřel v roce 1989. Přihlásila se tak jako dědic prostřednictvím své nadace a soud její dědický nárok uznal. Proti tomu podal stát žalobu a prvoinstanční soud mu dal za pravdu. Podle něj by tak byla prolomena restituční hranice roku 1948. Nadace již oznámila, že podá odvolání.
Zhruba 600 hektarů lesů na Praze-východ má v katastru nemovitostí jako majitele zapsánu Nadaci knížete z Lichtenštejna s dovětkem "poznámka spornosti". (ilustrační snímek)
Zhruba 600 hektarů lesů na Praze-východ má v katastru nemovitostí jako majitele zapsánu Nadaci knížete z Lichtenštejna s dovětkem "poznámka spornosti". (ilustrační snímek) | Foto: Jan Šobotník

Praha - Čtvrt století po listopadové revoluci potichu vypukl nový spor o vydávání majetku zkonfiskovaného v roce 1945 na základě Benešových dekretů. Proti sobě se postavily na jedné straně stát a na druhé knížecí rodina Lichtenštejnů.

Paradoxní je to, že tím, kdo žaluje, je stát. A požaduje zneplatnit výsledky dědického řízení, kterým se před dvěma lety stala Fürst von Liechtenstein Stiftung – tedy nadace současného lichtenštejnského knížete Hanse Adama II. – majitelem šesti set hektarů pozemků v okolí Říčan u Prahy. Informují o tom čtvrteční Hospodářské noviny.

A soud ve čtvrtek rozhodl, že na pozemky nemá nadace nárok, protože by byla prolomena restituční hranice roku 1948. Nadace již oznámila, že se odvolá.

Nepřepsali v katastru

Uvedený spor umožnilo to, že úředníci státu v minulosti ne všude vyznačili majetek, který podle Benešových dekretů propadl státu. A sami přiznávají, že se s nálezy chybných zápisů často potýkají. "Když ale požádáme katastrální úřad, tak to většinou hned napraví. V tomto případě to ale odmítl," vysvětlila advokátka Úřadu pro zastupování státu Markéta Komárková.

Zástupci knížecí rodiny tak před třemi lety zjistili, že v okolí Říčan u Prahy a Čelákovic je bezmála stovka pozemků, kde byl jako vlastník veden bývalý lichtenštejnský kníže František Josef II. Ten zemřel v roce 1989, týden před listopadovou revolucí. Přihlásili se proto o dědictví a nechali převést 600 hektarů pozemků na nadaci současného knížete Jana Adama II.

"Okresní soud pro Prahu-východ uznal žádost nadace jako platnou, potvrdil dědictví pozemků a katastrální úřad zápis v témže roce provedl," vysvětlil mluvčí nadace Michal Růžička. Na uvedených pozemcích do té doby hospodařily Lesy České republiky, a nadace je proto vyzvala k součinnosti při převzetí pozemků.

Jenomže Františku Josefovi II. stát v roce 1945 konfiskoval veškerý majetek kvůli tomu, že se údajně přihlásil k německé národnosti. A reakce státu na převod pozemků na sebe proto nenechala dlouho čekat. Na uvedené zapsání do katastru podal prostřednictvím Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových žalobu.

"Vzhledem ke konfiskaci majetku Franze Josefa II. von Liechtenstein v roce 1945 se na území České republiky nemohl nacházet žádný jeho majetek, který by mohl být předmětem dědění," uvedl mluvčí úřadu Radek Ležatka.

Restituční zákony jsou víc než příkoří

Uvedený spor včera začal řešit Obvodní soud pro Prahu-východ. A zatímco z pohledu dědického soudu i katastru nemovitostí byla nadace platným dědicem lichtenštejnského knížete, podle soudkyně Kláry Obrtlíkové nemá na pozemky nárok. Soudkyně sice připustila, že stát zřejmě způsobil Lichtenštejnům příkoří, ale pokud by majetek nadaci zůstal, jednalo by se vlastně o prolomení restitučních zákonů.

"Stát vyjevil vůli zmírňovat jen některé křivdy, dal najevo, že nebude napravovat ty před rokem 1948," uvedla Obrtlíková s poukazem na nález Ústavního soudu, který v roce 2005 uvedl, že restituční zákony nelze obcházet jinými obecnými žalobami. Proto se prý vůbec nezaobírala podstatou, tedy nakolik bylo spravedlivé zabrání majetku Lichtenštejnů, když se nikdy k německé národnosti sami nepřihlásili. "Pokud se čeští občané mohli domáhat vrácení majetku jen pomocí restitučních předpisů, není možné, aby to někdo jiný zkoušel pomocí obecné žaloby," dodala.

Rozpaky soudce Balíka

Nadace už oznámila, že se odvolá. "Kníže Hans Adam II. z Lichtenštejna se nikdy nechtěl soudit s Českou republikou o navrácení nemovitostí, které byly jeho rodině zabaveny ve 20. století. Nadace nyní pouze reaguje obhajobou v rámci českého práva," uvedl Růžička a poukázal na to, že sám kníže nikdy žádnou žalobu na Česko sám nepodal, byť konfiskaci rodinného majetku nikdy neuznal.

K rozhodnutí prvoinstančního soudu se staví rozpačitě bývalý ústavní soudce Stanislav Balík, který se dlouhodobě restitučními spory zabývá a byl i spoluautorem zmíněného nálezu. Podle něj se totiž na tento typ sporu rozhodnutí Ústavního soudu, na které se odvolala Obrtlíková, nevztahuje. A to proto, že ten, kdo žaluje, není v tomto případě případný restituent, ale stát. "Z toho důvodu nejde o spor restituční a mělo by být na státu, aby prokazoval důvody, proč by měl být v evidenci nemovitostí zapsán stát," uvedl Balík.

 

Právě se děje

před 24 minutami

Policie obvinila útočníka, který napadl zdravotní sestru v nymburské nemocnici lopatou

Policie ve čtvrtek dopoledne obvinila útočníka, který v úterý večer v nymburské nemocnici napadl zdravotní sestru lopatou. Muž se k činu přiznal, jeho motivem bylo dostat se do vězení. Policisté podají návrh na vzetí obviněného do vazby, soud bude o návrhu rozhodovat nejpozději v pátek dopoledne, řekla ve čtvrtek policejní mluvčí Petra Potočná.

"Dnes v dopoledních hodinách kriminalisté zahájili trestní stíhání jednatřicetiletého muže pro spáchání trestného činu těžké ublížení na zdraví ve stadiu pokusu," uvedla Potočná. Kriminalisté mu navíc prokázali spáchání další majetkové a násilné trestné činnosti.

"K motivu napadení zdravotní sestry uvedl, že čin spáchal úmyslně a z důvodu touhy dostat se do vězení," dodala Potočná. Muž v úterý večer vnikl do objektu nemocnice, kde zezadu přistoupil ke zdravotní sestře a udeřil ji lopatou do hlavy. Žena skončila ze zraněním v nemocnici.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Vláda musí ujasnit pravidla pro otevření zahrádek a připravit plán na podzim, uvedla Hospodářská komora

Vláda musí podle Hospodářské komory (HK) nejpozději v pátek jasně uvést pravidla pro otevření restauračních zahrádek. Měla by také připravit plán pro podzim s pandemií koronaviru. Podnikatelé se podle komory chtějí vyhnout riziku opětovného uzavření, zároveň odmítají, aby jim za případné zhoršení epidemické situace byla přičítána odpovědnost. Ve čtvrtek to řekl prezident HK Vladimír Dlouhý. Premiér Andrej Babiš (ANO) oznámil, že vláda v pátek podmínky pro otevření zahrádek zpřesní.

Provozovatelé stravovacích provozů musejí mít podle Dlouhého neodkladně jasno v tom, zda budou muset od pondělí kontrolovat doklady hostů o negativních testech na koronavirus či očkování, k čemuž potřebují ale detailní informace, nebo bude stačit vývěska, že za vládou nastavená pravidla se bude zodpovídat zákazník.

Komora podle Dlouhého nikdy neříkala, že vstup do provozoven služeb, hotelů nebo restaurací má být podmíněn testem či očkováním. Pravidla podle něj určuje stát. HK se snažila najít technologické řešení. Vyvinula proto mobilní aplikaci, ve které by lidé našli podniky, které se zavázaly k dodržování nastavených pravidel, zároveň by jejím prostřednictvím prokázali svou bezinfekčnost. Potřebné pro její plošné využití bylo zapojení státu. Podle viceprezidenta HK Zdeňka Zajíčka se tak nestalo a aplikaci nyní komora uloží "do šuplíku".

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Vydaný Nikulin dostal od Česka 250 000 korun, žádá další peníze

Ministerstvo spravedlnosti vyplatilo Rusovi Jevgeniji Nikulinovi čtvrt milionu korun v souvislosti s jeho vydáním do USA. Také se mu omluvilo. Vyplynulo to z čtvrtečního jednání u soudu, který se začal zabývat Nikulinovým nárokem na náhradu nemajetkové újmy za nezákonné rozhodnutí tehdejšího ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO). Nikulin, který po Česku žádá dalších 1,25 milionu korun, byl loni v USA odsouzen za hackerství k sedmi letům a čtyřem měsícům vězení. Stát další peníze platit odmítá.

Částku 250 000 korun, kterou za to ministerstvo Nikulinovi loni v říjnu vyplatilo, označil ve čtvrtek Rusův advokát Martin Sadílek za neúměrně nízkou. "Advokát ho (Nikulina) ujistil, že pan ministr nemůže učinit rozhodnutí, které ve finále skutečně učinil. Akt deportace Nikulin považoval ve své podstatě za únos a za zradu svého advokáta," popsal u Obvodního soudu pro Prahu 2. Klient podle něj ztratil důvěru v soudní systém i své právní zástupce, což velmi negativně ovlivnilo způsob jeho obhajoby v USA.

Sadílek poukázal také na to, že podle znaleckého posudku zadaného Nikulinovými obhájci v USA trpí Rus posttraumatickou stresovou poruchou. "Domnívám se, že vznikla v přímé souvislosti s nezákonným aktem pana ministra spravedlnosti," podotkl. Zdravotní posudky ze Spojených států chce v aktuálním řízení navrhnout jako důkaz.

Zdroj: ČTK
Další zprávy