Lichtenštejni kvůli chybnému zápisu zdědili lesy zkonfiskované v roce 1945. Soud jim je zase vzal

Marek Pokorný Marek Pokorný
12. 11. 2015 9:56
Pětadvacet let po revoluci vypukl nečekaně spor o majetek, zabavený na základě Benešových dekretů. Rodina lichtenštejnského knížete totiž objevila v katastru nemovitostí pozemky nedaleko Prahy, které byly napsány na bývalou hlavu rodu Františka Josefa II, který zemřel v roce 1989. Přihlásila se tak jako dědic prostřednictvím své nadace a soud její dědický nárok uznal. Proti tomu podal stát žalobu a prvoinstanční soud mu dal za pravdu. Podle něj by tak byla prolomena restituční hranice roku 1948. Nadace již oznámila, že podá odvolání.
Zhruba 600 hektarů lesů na Praze-východ má v katastru nemovitostí jako majitele zapsánu Nadaci knížete z Lichtenštejna s dovětkem "poznámka spornosti". (ilustrační snímek)
Zhruba 600 hektarů lesů na Praze-východ má v katastru nemovitostí jako majitele zapsánu Nadaci knížete z Lichtenštejna s dovětkem "poznámka spornosti". (ilustrační snímek) | Foto: Jan Šobotník

Praha - Čtvrt století po listopadové revoluci potichu vypukl nový spor o vydávání majetku zkonfiskovaného v roce 1945 na základě Benešových dekretů. Proti sobě se postavily na jedné straně stát a na druhé knížecí rodina Lichtenštejnů.

Paradoxní je to, že tím, kdo žaluje, je stát. A požaduje zneplatnit výsledky dědického řízení, kterým se před dvěma lety stala Fürst von Liechtenstein Stiftung – tedy nadace současného lichtenštejnského knížete Hanse Adama II. – majitelem šesti set hektarů pozemků v okolí Říčan u Prahy. Informují o tom čtvrteční Hospodářské noviny.

A soud ve čtvrtek rozhodl, že na pozemky nemá nadace nárok, protože by byla prolomena restituční hranice roku 1948. Nadace již oznámila, že se odvolá.

Nepřepsali v katastru

Uvedený spor umožnilo to, že úředníci státu v minulosti ne všude vyznačili majetek, který podle Benešových dekretů propadl státu. A sami přiznávají, že se s nálezy chybných zápisů často potýkají. "Když ale požádáme katastrální úřad, tak to většinou hned napraví. V tomto případě to ale odmítl," vysvětlila advokátka Úřadu pro zastupování státu Markéta Komárková.

Zástupci knížecí rodiny tak před třemi lety zjistili, že v okolí Říčan u Prahy a Čelákovic je bezmála stovka pozemků, kde byl jako vlastník veden bývalý lichtenštejnský kníže František Josef II. Ten zemřel v roce 1989, týden před listopadovou revolucí. Přihlásili se proto o dědictví a nechali převést 600 hektarů pozemků na nadaci současného knížete Jana Adama II.

"Okresní soud pro Prahu-východ uznal žádost nadace jako platnou, potvrdil dědictví pozemků a katastrální úřad zápis v témže roce provedl," vysvětlil mluvčí nadace Michal Růžička. Na uvedených pozemcích do té doby hospodařily Lesy České republiky, a nadace je proto vyzvala k součinnosti při převzetí pozemků.

Jenomže Františku Josefovi II. stát v roce 1945 konfiskoval veškerý majetek kvůli tomu, že se údajně přihlásil k německé národnosti. A reakce státu na převod pozemků na sebe proto nenechala dlouho čekat. Na uvedené zapsání do katastru podal prostřednictvím Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových žalobu.

"Vzhledem ke konfiskaci majetku Franze Josefa II. von Liechtenstein v roce 1945 se na území České republiky nemohl nacházet žádný jeho majetek, který by mohl být předmětem dědění," uvedl mluvčí úřadu Radek Ležatka.

Restituční zákony jsou víc než příkoří

Uvedený spor včera začal řešit Obvodní soud pro Prahu-východ. A zatímco z pohledu dědického soudu i katastru nemovitostí byla nadace platným dědicem lichtenštejnského knížete, podle soudkyně Kláry Obrtlíkové nemá na pozemky nárok. Soudkyně sice připustila, že stát zřejmě způsobil Lichtenštejnům příkoří, ale pokud by majetek nadaci zůstal, jednalo by se vlastně o prolomení restitučních zákonů.

"Stát vyjevil vůli zmírňovat jen některé křivdy, dal najevo, že nebude napravovat ty před rokem 1948," uvedla Obrtlíková s poukazem na nález Ústavního soudu, který v roce 2005 uvedl, že restituční zákony nelze obcházet jinými obecnými žalobami. Proto se prý vůbec nezaobírala podstatou, tedy nakolik bylo spravedlivé zabrání majetku Lichtenštejnů, když se nikdy k německé národnosti sami nepřihlásili. "Pokud se čeští občané mohli domáhat vrácení majetku jen pomocí restitučních předpisů, není možné, aby to někdo jiný zkoušel pomocí obecné žaloby," dodala.

Rozpaky soudce Balíka

Nadace už oznámila, že se odvolá. "Kníže Hans Adam II. z Lichtenštejna se nikdy nechtěl soudit s Českou republikou o navrácení nemovitostí, které byly jeho rodině zabaveny ve 20. století. Nadace nyní pouze reaguje obhajobou v rámci českého práva," uvedl Růžička a poukázal na to, že sám kníže nikdy žádnou žalobu na Česko sám nepodal, byť konfiskaci rodinného majetku nikdy neuznal.

K rozhodnutí prvoinstančního soudu se staví rozpačitě bývalý ústavní soudce Stanislav Balík, který se dlouhodobě restitučními spory zabývá a byl i spoluautorem zmíněného nálezu. Podle něj se totiž na tento typ sporu rozhodnutí Ústavního soudu, na které se odvolala Obrtlíková, nevztahuje. A to proto, že ten, kdo žaluje, není v tomto případě případný restituent, ale stát. "Z toho důvodu nejde o spor restituční a mělo by být na státu, aby prokazoval důvody, proč by měl být v evidenci nemovitostí zapsán stát," uvedl Balík.

 

Právě se děje

před 54 minutami

Ruský ledoborec se dostal do silné bouře a vypověděly mu motory, vyslal signál SOS

Ruský ledoborec, který se nachází s 33 lidmi na palubě u západních břehů Norska, za bouřlivého počasí vyslal tísňové volání. K plavidlu zamířily dva vlečné čluny a záchranný vrtulník. Ruský úřad pro námořní dopravu nicméně vzápětí uvedl, že signál SOS byl vyslán omylem a že loď není v problémech.

Ledoborci Tor západně od norského města Aalesund vypověděly motory, činnost dvou ze čtyř se ale později podařilo obnovit, takže bezprostřední nebezpečí teď ledoborci nehrozí, napsal norský deník Verdens Gang. Situace je ale stále vážná, protože v oblasti je velmi silná bouře.

Zdroj: ČTK
Další zprávy