Nejvyšší správní soud totiž po zasedání rozšířeného senátu odmítl návrh na zrušení Územního plánu velkého územního celku Břeclavsko, který s výstavbou silnice R52 přes Pálavu, Novomlýnské nádrže a Mikulov počítá.
A možnost zablokovat tuto stavbu se tak výrazně ztížila.
Silnice, domy, hypermarket
Jde přitom o rozhodnutí důležité i pro další spory, jako je například budování hobbymarketu v Brně-Ivanovicích, proti kterému protestují jak místní lidé, tak občanská sdružení, nebo spor o stavební uzávěru města Roztoky.
Pracovník Nejvyššího správního soudu Michal Lovritš uvedl, že rozšířený senát Nejvyššího správního soudu odmítl návrh na zrušení územního plánu Břeclavska. A podobně bude postupovat i v dalších případech.
"Územní plány schválené podle stavebního zákona platného do 31. prosince 2006 nejsou opatřením obecné povahy, které Nejvyšší správní soud může přezkoumávat," uvedl mluvčí.
Podle Nejvyššího správního soudu pravomoc přezkoumat územní plány má pouze Ústavní soud. A tam skončí i spor o trasu rychlostní silnice do Vídně.
Nejvyšší správní soud tak svým rozhodnutím změnil svůj postoj v této oblasti.
V případě výstavby nové vzletové a přistávací dráhy letiště v Praze-Ruzyni totiž soud v minulém roce okamžitě zrušil změnu územního plánu Prahy, která s novou dráhou počítala.
A podle právníků šlo o průlomové rozhodnutí.
Soud posuzoval návrh dvou obyvatel pražské městské části Nebušice, kteří žádali zrušit změnu územního plánu, již schválili zastupitelé.
Konečný verdikt se odkládal
Žadatelům vyhověl. Potvrdil, že magistrát postupoval v rozporu se zákony. Ze sedmi námitek proti rozhodnutí magistrátu soud zjistil pochybení u pěti bodů. Pražští zastupitelé nakonec územní plán s ruzyňskou dráhou schválili znovu.
Některé senáty Nejvyššího správního soudu ale s rozhodnutím v případě ruzyňské dráhy nesouhlasily, a proto musel celou záležitost rozhodnout sedmičlenný rozšířený senát. Ten svoje rozhodnutí několikrát odložil a konečný verdikt vynesl až nyní.
S rozšířením nynější silnice R52 z Brna do Mikulova na čtyři pruhy by se mělo začít až v roce 2010. Rakušané přitom svou dálnici přivedou k českým hranicím o rok dříve.
Podle odpůrců trasy do Mikulova, mezi kterými jsou jak ekologové, tak starostové obcí na trase, by se měla při budování spojení obou měst využít nynější dálnice z Brna do Břeclavi.
Vedení kraje to odmítá a trvá na trase přes Novomlýnské nádrže a Mikulov. "Osobně jsem přesvědčený, že je to nejvíce šetrné ke krajině," řekl například jihomoravský hejtman Stanislav Juránek.
Ale to, že úřady nebyla posuzována trasa přes Břeclav, kritizovala také Evropská komise s tím, že nabídla i varianty, kde na posouzení obou tras vzít peníze.
Komplikace podle soudců přináší také nový stavební zákon, který sice jasně zmiňuje územní plány jako opatření obecné povahy, ale platí až od 1. ledna letošního roku.
