Přidáme učitelům, policistům či úředníkům, slíbila koalice. Odbory zůstávají ve stávkové pohotovosti

Veronika Neprašová Markéta Hronová Veronika Neprašová, Markéta Hronová
Aktualizováno 11. 9. 2017 10:36
Koalice schválila, že platy učitelům a zaměstnancům ve státní správě vzrostou od listopadu. Učitelé si polepší o 15 procent, ostatní zaměstnanci o 10 procent. Stávkovou pohotovost ale odboráři zatím neodvolávají. "Chceme, aby bylo celých 15 procent dáno do tarifů, počkáme na definitivní rozhodnutí vlády," uvedla místopředsedkyně školských odborů Markéta Seidlová. Na růstu prostředků pro vysoké školy, které žádaly dodatečných 4,5 miliardy korun, se koalice zatím nedohodla.
Bohuslav Sobotka.
Bohuslav Sobotka. | Foto: Jakub Plíhal

Praha - Ještě v letošním pololetí se učitelé dočkají více peněz. Na výplatních páskách jim částka za mzdu vzroste o 15 procent už od listopadu. V pondělí se na tom shodla vládní koalice. A vyhověla tak požadavkům odborů, ve výši nárůstu i v termínu, od kdy mají učitelé vyšší plat začít brát. 

Školské odbory, které kvůli prodlužujícím se jednáním vyhlásily minulý týden stávkovou pohotovost, za shodu koalice děkují, ale ještě čekají, jaká čísla definitivně schválí vláda.

"Zatím stávkovou pohotovost neodvoláváme. Chceme, aby se 15 procentní navýšení promítlo v tarifní složce. Ministr financí Pilný přitom už naznačoval, že by se platy v tarifech mohly zvýšit o deset procent, a zbytek v nadtarifních složkách, ale takový návrh je pro nás nepřijatelný. Čekáme na definitivní rozhodnutí vlády," říká místopředsedkyně školských odborů Markéta Seidlová. Koaliční rada se ale shodla na tom, že 15procentní navýšení platů pro pedagogy i desetiprocentní pro nepedagogické profese jako jsou třeba školní kuchařky bude do tarifů.

Spolu s pedagogy se na vyšší mzdy můžou těšit i ostatní zaměstnanci veřejného sektoru. Přidáno dostanou 10 procent. To přitom koalice v plánu původně neměla, nakonec se ale dohodli i na tomto. "Některé koaliční strany růst platů státním zaměstnancům odmítaly a chtěly se soustředit jen na učitele. Nám to ale přišlo nespravedlivé. Takže tento konečný výsledek pokládám za velmi dobrý," řekl po jednání koaliční trojky premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). 

O 10 procent se zvednout také platy zdravotním sestrám a lékařům v nemocnicích, ale až od ledna. "Souvisí to s úhradovou vyhláškou a se způsobem, jakým je zdravotnictví financované," vysvětluje dvouměsíční prodlevu oproti ostatním Sobotka. 

Peníze na vyšší mzdy vláda nakonec našla. "Pro letošní rok jsou ještě nevyčerpané výdaje ve státním rozpočtu, takže to půjde na vrub úspor," slibuje Sobotka. V příštím roce pak valorizace přijde zhruba na 23 miliard korun, které se ale podle nového předpokladu ministerstva financí pokryjí díky lepšímu výběru daní. Plánovaný schodek rozpočtu 50 miliard korun se tak kvůli valorizaci nijak zvyšovat nemá. 

Uzel na kapesníku od vysokých škol

Naopak vysoké školy zatím stále čekají, jestli a kolik dostanou na platy svých zaměstnanců od vlády navíc. Na tomto bodu se totiž koalice zatím nedohodla. Jednání budou pokračovat v dalších dnech, řekl vicepremiér pro vědu a výzkum Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). Zvýšení platů se podle něj promítne v tarifní složce. 

Zvýšení prostředků pro vysoké školy podporuje i Andrej Babiš, vzhledem k jejich dlouhodobé stagnaci považuje požadavky rektorů za oprávněné. Kolik by ale univerzity měly dostat, předseda ANO neupřesnil. "Teď nechci říkat konkrétní částku, protože vláda se musí domluvit na celém rozpočtu," řekl.

Na růstu prostředků pro vysoké školy, které žádaly dodatečných 4,5 miliardy korun, se koalice zatím nedohodla. "Teď je dílčí dohoda na tarifních platech s tím, že ty ostatní věci se budou řešit," řekl Bělobrádek.

"Samozřejmě ty požadavky jsou oprávněné, já vidím reálně částku o něco nižší než 4,5 miliardy, ale rozhodně musíme vysokým školám navýšit rozpočet. Je neudržitelné, aby vysoké školy měly rozpočet, jako měly před deseti lety,"uvedl. Podle něj by měl stát vysokým školám přidat nejméně tři miliardy korun. A spíše k této částce se kloní i podle Sobotky i ČSSD.

S navýšením souhlasí i hnutí ANO. "Je to potřeba, v minulosti se peníze pro vysoké školy nenavyšovaly," řekl šéf hnutí Andrej Babiš. Jestli podporují balík peněz spíše v horní výši čtyři a půl miliardy korun nebo na spodní hranici tří miliard korun ale říct nechtěl. "Vláda se musí domluvit na podobě celého rozpočtu," dodal. 

Peníze pro vysoké školy mají ve svých rozpočtech najít všechny resorty. Každý ministr dnes dostal za úkol vrátit čtvrtinu z peněz, které letos ještě neutratilo a nevyužilo. Podle odhadů ministerstva financí by to mělo dát dohromady zhruba 10 miliard korun. "Jde hlavně o investice, které můžeme zrušit nebo odložit," vysvětluje, kde peníze budou jednotlivé resorty hledat, šéf diplomacie Lubomír Zaorálek. "Díval jsem se starostlivě a neviděl jsem žádného ministra, který by v nějaké fázi toho jednání řekl, že on ten plán odmítá.Takže já si z jednání odnáším pocit, že to všichni akceptují," dodal Zaorálek.

Už nyní ale z některých ministerstev zní, že budou úspory hledat jen obtížně a na úkor vlastních důležitých investic. "Upřímně moc nevím, kde je najdu," řekl po jednání vlády ministr dopravy Dan Ťok (ANO), "podle ministerstva financí máme zhruba dvě a půl miliardy nespotřebovaných výdajů, takže zhruba 600 milionů bychom měli odevzdat. Já ale vím jen o zhruba 350 milionech. Takže musím ještě dvě stě někde najít a to pak třeba nebude na některé důležité výdaje, třeba na údržbu silnic," obává se Ťok.

Mimo to, že tyto ušetřené peníze vláda dá vysokým školám na zvýšení platů, zbude ještě na další projekty. "Nejprve musíme ty peníze shromáždit a pak se rozhodne i o tom, kam půjde ten zbytek. Jestli na vědu, výzkum, investice," nechtěl Zaorálek zatím spekulovat o jejich přesné využití.

Podpořit to, aby vláda peníze pro vysoké školy našla, přitom přišlo ráno před Strakovu akademii zhruba tři desítky vysokoškoláků a odborářů. Přicházejícím ministrům předávali kapesník s uzlem, aby na ně nezapomněli. S "darem" přišel na jednání vlády i šéf vnitra Milan Chovanec (ČSSD). Svému kolegovi, ministrovi financí Pilnému předal na chodníku před akademií kosu. Narážel na Pilného výrok o tom, že by si důchodci měli k tomu, co dostanou od státu, přivydělávat třeba sekáním trávy v parcích.

Po jednání koalice se návrhu rozpočtu jako prvnímu bodu svého zasedáí věnovala také vláda.  Po zhruba dvou hodinách projednávání ale odložila na příští týden, kdy chce návrh představit na zasedání tripartity. Sněmovně musí vláda návrh rozpočtu podle zákona odevzdat do konce září.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 28 minutami

Ministři financí EU se shodli na plánu pro oživení ekonomik

Ministři financí zemí Evropské unie se dnes dohodli na tom, že země eurozóny budou moci k oživení ekonomik stižených koronavirovou krizí využívat bez jakýchkoli podmínek záchranný fond ESM. Po dnešní videokonfereci euroskupiny to oznámilo několik ministrů.

Shodu na vydání společných dluhopisů, o které stály zvláště nejpostiženější země jako Itálie a Španělsko, naproti tomu ministři nedosáhli. O dalších možných nástrojích mají podle nich rozhodnout lídři unijních zemí.

Podle francouzského ministra financí Bruna Le Maira dospěli ministři k "excelentní dohodě", která umožní zemím okamžitě využít půl bilionu eur (14 bilionů Kč) z ESM. Obdobná částka by měla být k dispozici později v novém fondu pro zotavení ekonomik. O jeho financování však kvůli vzájemným neshodám ministři nerozhodli.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Exploze kyslíkové nádoby při opravě bojleru poškodila dům nedaleko velvyslanectví ČR v Moskvě

Exploze kyslíkové tlakové nádoby dnes poškodila dům v centru Moskvy, který se nachází v bezprostřední blízkosti českého a slovenského velvyslanectví. Výbuch si vyžádal několik zraněných, uvedla ruská média s odvoláním na záchranáře. Podle mluvčího ambasády ČR jsou všichni pracovníci úřadu v pořádku. Záchranáři zprvu pátrali po desítce pohřešovaných osob, ale všichni o sobě dali brzo vědět, uvedla televize Rossija 24.

Exploze, která podle TASS nastala při opravě bojleru, poškodila desáté patro budovy stojící naproti velvyslanectví Slovenské republiky a vzdálené asi 150 metrů od české ambasády. "S velvyslanectvím je vše v pořádku, všichni pracovníci jsou v pořádku, budova nijak neutrpěla," ujistila slovenská ambasáda podle TASS.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Zdravotní stav Borise Johnsona se zlepšuje, už není na jednotce intenzivní péče

Britský premiér Boris Johnson nakažený koronavirem byl dnes večer v londýnské nemocnici po třech dnech na jednotce intenzivní péče přesunut zpět na běžné lůžkové oddělení. V prohlášení to oznámila kancelář předsedy vlády, která předtím informovala, že zdravotní stav Johnsona se zlepšuje. Lékaři budou jeho boj s nemocí covid-19 nadále bedlivě sledovat. Britská média předtím spekulovala, že k práci se možná lídr Konzervativní strany vrátí až za několik měsíců.

"Premiér byl dnes večer přesunut z jednotky intenzivní péče zpět na lůžkové oddělení. Tam bude během rané fáze rekonvalescence pečlivě monitorován," oznámil mluvčí Johnsonova úřadu. Stručné prohlášení dále uvádí, že ministerský předseda má "nesmírně dobrou náladu".

Johnson je v nemocnici v centru Londýna od nedělního večera. Převezli jej tam poté, co se více než týden potýkal s kašlem a horečkami v důsledku nákazy koronavirem. V pondělí odpoledne se 55letému politikovi přitížilo, načež byl přesunut na JIP. Na plicní ventilátor napojen nebyl, s dýcháním mu ovšem pomáhala kyslíková terapie.

Zdroj: ČTK
Další zprávy