Praha - Prvním čtením dnes prošla Poslaneckou sněmovnou novela zákona o státní památkové péči. Stanovuje větší pokuty pro ty, kteří památky poškozují nebo se o ně nedostatečně starají.

Zvyšování sankcí už navrhovala sociálnědemokratická vláda. Na její návrh nakonec těsně před volbami nedošlo.

Jak koalice, tak i opozice se shodla na tom, že zákon dosud stanovoval příliš nízké sankce. Například majitelé památkově chráněných nemovitostí tak zákon často překračovali, protože pokuty byly v řádu několika desítek korun.

"V mnoha případech dochází ke znehodnocování památek, jejich majitelům se to kvůli nízkým sankcím vyplácí," podotkl ministr kultury Václav Jehlička, z jehož pera změna zákona pochází.

Místo tisíců miliony

Zatímco dosud mohla města nebo kraje za úmyslné poškozování památek právnickým nebo fyzickým osobám uložit pokuty nejvíce sto respektive pět set tisíc korun. Novela zákona počítá se sankcí až dva miliony u fyzických a čtyři miliony korun u právnických osob.

"Majitelé památkově chráněných budov si už rozmyslí, jestli se jim to vyplatí," myslí si Jehlička.

Výši sankcí sladil Jehlička se sankcemi uvedenými ve stavebním zákoně.

"Pana ministra jsem pochválil, že pokračuje v záměru naší vlády," řekl Jehličkův předchůdce, sociálnědemokratický poslanec Vítězslav Jandák. Připustil, že se novela možná může během projednávání v detailech změnit. "Kolegové mají s některými ustanoveními problémy, nejsou to ale závažné výhrady," řekl Jandák.

Zákon ulehčí život památkářům i majitelům

Novela by měla značně ulehčit život jak památkářům, tak i majitelům památek. Dosud museli památkáři vydávat povolení i pro zásahy v nemovitostech, které nepodléhaly památkové péči, ale byly například součástí městské památkové rezervace.

"Památkáři museli například dávat povolení pro úpravu bytového jádra v domě z padesátých let, který byl ale součástí městské památkové rezervace. Pokud by zákon sněmovnou prošel, nemuselo by tomu v budoucnu tak být," řekl Jehlička.

Součástí takové novely by musel být i plán městské památkové rezervace nebo zóny, ve kterém by bylo jasně vyznačeno, u kterého by bylo třeba povolení památkářů a u kterého už ne.

"Památkáři by se tak zabývali případy, které jsou skutečně důležité. Ulehčí to občanům i administrativě památkových úřadů," dodal Jehlička.