Praha - Sněmovna vyzvala vládu, aby zvážila případná opatření v souvislosti s činností olomouckého vrchního státního zastupitelství (VSZ). Vláda by měla posoudit, zda postačuje kárná žaloba, kterou podal nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, nebo zda nejsou potřeba další opatření, včetně personálních změn. Vyplývá to ze závěru sněmovní komise ke sporné reformě policie, který ve čtvrtek poslanci schválili.
Kárné žalobě čelí náměstek olomouckého vrchního státního zástupce Pavel Komár kvůli tomu, že loni v červnu informoval média o výslechu policejního prezidenta Tomáše Tuhého a jeho náměstka Zdeňka Laubeho. Veřejnost se o jejich předvolání k podání vysvětlení v souvislosti se spornou policejní reorganizací dozvěděla dříve než policejní funkcionáři.
"VSZ medializací prověřování okolností policejní reformy aktivisticky vstoupilo do politického života," stojí v odůvodnění schváleného usnesení, které je v závěrečné zprávě. Podle komise nebyl mediální výstup důvodný, jelikož prověřování vycházelo z nepravdivých a neověřených informací.
Státní zástupci by neměli mít právo vyšetřovat trestné činy místo policistů, a to ani v dílčích úkonech. O návrh na vypuštění pravomoci žalobců z trestního řádu požádala vládu Sněmovna podle doporučení komise k policejní reorganizaci. Státní zástupci by také měli ztratit možnost vybírat si policistu, jenž bude případ vyšetřovat.
Komise podle zdůvodnění zjistila, že státní zástupci běžně svými pokyny zasahují do toho, kdo konkrétně se v policejním útvaru bude věnovat určité agendě. Žalobci navíc podle komise v přípravném řízení aktivně provádějí úkony místo toho, aby se soustředili na dozor nad jeho zákonností.
"Příkazy státních zástupců, že určitou záležitost smí řešit pouze jeden jimi konkrétně určený policista a že jiné policisty nesmí takto určený policista o ničem z řešené věci informovat, jsou v rozporu s účelem zákona a vůlí zákonodárce," uvedla komise. Toto rozhodování by podle ní mělo být výhradně odpovědností vedoucího policejního útvaru.
Vypuštění pasáží o vyšetřovacím oprávnění státních zástupců komise zdůvodňuje tím, že k takovým úkonům nemají vybavení, vzdělání ani výcvik. Žalobcům navíc může podle zdůvodnění bránit v nezávislém dozoru nad zákonností v přípravném řízení.
Pro návrh hlasovalo navzdory předchozímu nesouhlasu ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO) 83 ze 123 přítomných poslanců. Proti bylo 37 poslanců z řad ANO a Úsvitu. Proti hlasoval také lidovec Ludvík Hovorka.
Požadovaná úprava trestního řádu by podle místopředsedy Sněmovny Radka Vondráčka (ANO) naprosto rozložila současný systém. Podotkl, že státní zástupce vylučuje vyšetřovatele, když podle jeho mínění chybuje nebo nedbá jeho pokynů. "Vyšetřovací komise de facto navrhuje, aby státní zástupce neměl možnost dostát své odpovědnosti za zákony a efektivní průběh přípravného řízení trestního," řekl Vondráček.
Podle Unie státních zástupců změny ve vyšetřování, které navrhla Sněmovna, popírají roli státního zástupce v trestním procesu, kde je pánem přípravného řízení a garantem zákonnosti postupu policie. Unie státních zástupců to uvedla v prohlášení zaslaném ČTK. Jde podle ní o nepochopitelné a nesystémové vyjádření nedůvěry v řádné fungování státního zastupitelství na základě jediného zjištění v konkrétní kauze.
Zeman: Důvody pro odvolání nevidím
Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman kvůli zprávě sněmovní vyšetřovací komise k reorganizaci policie výměnu podřízených nechystá. Řekl to dnes řekl mluvčí zastupitelství Petr Malý.
Zeman dnes uvedl v České televizi, že neustále monitoruje činnost podřízených vedoucích státních zástupců, ale zatím se neobjevily důvody pro odvolání žádného z nich.
Babiš se musí omluvit
Sněmovna zároveň vyzvala ministra financí a předsedu vládního hnutí ANO Andreje Babiše, aby se omluvil za své výroky na adresu sněmovní vyšetřovací komise k reorganizaci policie. Na návrh předsedy Sněmovny Jana Hamáčka (ČSSD) to schválili poslanci při hlasování o usneseních k závěrečné zprávě komise. Babiš ve čtvrtek v souvislosti s komisí a jejími závěry hovořil o výsměchu, šaškárně či prasárně.
Hamáček Babišovy výroky označil za skandální, nepřijatelné a za zpochybňování základů demokracie. Posléze ho v rozpravě vyzval k omluvě, což Babiš odmítl. Proto Hamáček navrhl usnesení, které Sněmovna přijala. Pro výzvu k omluvě hlasovalo 82 poslanců napříč stranami, pouze poslanci z klubu ANO a Jiří Štětina (Úsvit) hlasovali proti, zbytek klubu Úsvitu se zdržel. Podle hlasovací listiny se ale zdržel i předseda komise Pavel Blažek (ODS).
"Já se nemám komu omlouvat," reagoval Babiš u řečnického pultu na Hamáčkovu výzvu. Hamáček na dotaz ČTK sdělil, že pokud se Babiš neomluví, postih mu za to nehrozí.
