Praha - Celý víkend budou téměř dvě stovky delegátů rozhodovat o tom, jak bude další dva roky vypadat hnutí ANO. Zároveň se bude hrát o to, jakým směrem a zda vůbec se otočí ideové kormidlo.
V jaké pozici je hnutí před svým již třetím volebním sněmem a co se od dvoudenního mítingu dá čekat? Deník Aktuálně.cz přináší přehledně zpracované otázky a odpovědi.
1. Jak se ANO od posledního sněmu změnilo?
Před dvěma lety se konal volební sněm prakticky za nezájmu novinářů a preference hnutí se tehdy pohybovaly v desetinách procenta. Nyní se v Centru pohybové medicíny na pražském Chodově sejdou delegáti hnutí, pro které by hlasovala přibližně třetina lidí.
Díky úspěchu v mimořádných sněmovních volbách se hnutí stalo jedním z hlavních hráčů na politické scéně, kdy má s 47 poslanci druhý největší klub, v koaliční vládě pak získalo šest křesel.
Dalším krokem k tomu, aby se hnutí Andreje Babiše etablovalo, byly úspěšné volby do Evropského parlamentu a zejména komunální a senátní volby. S jejich výsledkem sice vicepremiér a ministr financí příliš spokojen nebyl, přesto se hnutí ve spojení se senátorkou za Severočechy.cz Alenou Dernerovou podařilo vytvořit klub.
Strana se rozrostla i co do počtu členů, byť kritici ANO považují stále za relativně uzavřenou společnost. Momentálně členská základna čítá zhruba dva a půl tisíce lidí, zatímco na konci roku 2013 jich bylo o třetinu méně.
2. Vyprofiluje se hnutí, nebo nadále zůstane názorově nečitelné i pro vlastní členy?
Na sněmu by se mělo rozhodnout mimo jiné o tom, v jaké části politického spektra ANO zakotví. Přestože se představitelé hnutí ošívají a říkají, že lidi takové rozdělení nezajímá, nejčastěji se skloňuje středopravá orientace. "Nejde o to, být přísnější, ale o to, být prostě praktický a dělat věci správně," tvrdí předseda Babiš.
Podle některých členů bude víkendový sněm zcela zásadní i v tom, že by se na něm mělo hnutí "najít" názorově a programově. Zatím je totiž ANO vnímáno jako populistické hnutí bez názoru. Podklady pro delegáty nicméně zmiňují pouze čtyři, velmi obecné programové priority – svobodu, solidarita a zodpovědnost ke společnosti, zdravý rozum a snahu hledat řešení a rodinu a solidaritu mezi generacemi.
3. Stane se z ANO tradiční strana se vším všudy?
V poslední době se ovšem o tom, že se přinejmenším poslanecký klub štěpí na ty, kdo do hnutí ANO přišli z Babišova impéria a na "kluky z plakátu". Ti se stali tvářemi v předvolební kampani a rádi by, aby hnutí nebylo vnímáno jen jako politická odnož Agrofertu.
"Myslím, že naše hnutí stojí na křižovatce. Pokud po sněmu zvítězí lidé, kteří jen intrikaří, rychle skončíme jako bývalé velké politické strany," varoval poslanec a jeden z kandidátů na místopředsedu Ivan Pilný.
Záležet tak bude na tom, jak bude nové vedení namícháno a kolik po něm zbude zklamaných hráčů. "Vedení by mělo být mixem lidí odevšad. Na druhou stranu si nemyslím, že je působení v Agrofertu takovým handicapem,“ tvrdí šéf poslaneckého klubu (a Babišova pravá ruka) Jaroslav Faltýnek. Podle něj je však pnutí uvnitř hnutí jen virtuální realitou.
4. Zůstane pozice Andreje Babiše jako šéfa hnutí i nadále neotřesitelná?
Že se zakladatel hnutí stane znovu předsedou, se považuje prakticky za formalitu. I proto, že je jediným kandidátem. Z tohoto úhlu pohledu mu mohou šéfové ostatních partají tiše závidět. Sněm by mohl ukázat, jak moc mu mohla uškodit například nedávná aféra okolo odvolání ministryně spravedlnosti Heleny Válkové.
Nedá se ovšem čekat, že by se proti Babišovi někdo vymezil a zpochybnil jeho roli v hnutí. Otázkou tak nejspíš bude pouze to, jakou podporu od celkem 189 delegátů získá.
5. Může se opakovat blamáž jako před dvěma roky?
Hnutí, které bylo v roce 2013 známé prakticky jen skrze svého zakladatele a předsedu, si sice na druhém sjezdu navolilo vedení. Do něj se však málem nedostal dosavadní místopředseda a jeden z Babišových nejbližších lidí Jaroslav Faltýnek.
Ten stejně jako letos získal nominaci od osmi krajských organizací, nakonec se však mezi místopředsedy nedostal. Neuspěl ani v prvním kole voleb do předsednictva, ve druhé volbě ho delegáti podpořili až po výzvě Babiše, který řekl, že si Faltýnek post zaslouží, protože ho má "vydřený". Dva měsíce poté všichni místopředsedové kromě Věry Jourové odstoupili. Údajně kvůli "diktátorskému způsobu vedení", což ovšem Babiš odmítl.
Že by se situace opakovala i letos, je nicméně dost nepravděpodobné. Z třinácti jmen, která kandidují do vedení, patří drtivá většina k "osvědčeným" a známým tvářím - s výjimkou radního Havířova Josefa Bělici, místostarostky Hlučína Blanky Kotrlové a brněnského primátora Petra Vokřála.
