Malou Elenu drží máma v náručí. Když bráška přináší houbu, aby si ji usmažil na kamnech, dá se do hlasitého pláče a natahuje ruce. Má hlad.
Stejně jako ona trpí na Slovensku extrémní chudobou dalších 40 tisíc lidí.
Desetičlenná rodina Horváthova žije v jedné místnosti dřevěné chatrče v osadě Závadka na Východním Slovensku s dalšími dvěma sty lidmi, vodu nosí z jediné špinavé studně, kanalizace ani jiná infrastruktura tu není, nezaměstnanost je skoro stoprocentní.
Podle výzkumů je na Slovensku 49 míst, kde lidé žijí v katastrofálních podmínkách a potřebují humanitární pomoc, život v dalších stovkách se pohybuje na hraně. Právě Slovensko je ze všech zemí Evropské unie chudobou nejvíce ohroženo.
Živoření v chatrčích
"Situace je na úrovni třetího světa, někde i horší," popisuje stav na Slovensku Ladislav Oravec, ředitel Nadace Milana Šimečky.
Nejčastěji trpí chudobou - stejně jako v Česku - Romové. "Důvodem není jejich odlišná národnost," upozorňuje vládní Splnomocněnkyně pro romské komunity Klára Orgovánová, "ale fakt, že jsou vyloučeni ze života majoritní společnosti, nemají stejné možnosti ani výchozí podmínky."
Podobně jako nyní v Česku začala slovenská vláda před dvěma lety nejdříve místa chudoby mapovat. Zjistila, že na Slovensku je 1 575 komunit, ve kterých žijí Romové. Stejně jako v Česku je většina z nich nezaměstnaná a závislá na sociálních dávkách.
|
Na rozdíl od Česka, kde jsou vyloučené lokality často na městských sídlištích, žije na Slovensku velká část těchto lidí v provizorních osadách za městy. Téměř 81 procent nemá vůbec kanalizaci, plyn používá jen 15 procent obydlí, na vodovod je napojeno 39 procent. Třetina obydlí je nelegálních, většinou jsou to chatrče postavené ze dřeva nebo plechu.
Chudí lidé na pochodu
Situaci na Slovensku zdramatizovaly reformy minulé vláda Mikuláše Dzurindy.
Infobox
ČÍSLA CHUDOBY
- Chudobou je podle výzkumu Štatistického úřadu z roku 2004 ohroženo 13,3% domácností.
- Jde o lidi, kteří měli o 60% nižší měsíční příjem na osobu než je průměrný příjem (byl tedy nižší než 5631 Sk).
- Nejvíc ohroženi chudobou jsou děti do 15 let, tam jich bylo 17,8%.
- Podle Světové banky ale dnes chudoba hrozí více jak 20% Slováků.
"Měla atraktivní vizi udělat reformu založenou na aktivizaci lidí k vydělávání peněz," říká Oravec o kroku, kdy vláda změnila velkorysé sociální dávky tak, aby motivovaly občany k hledání práce. "Problém je ale v tom, že není k čemu je aktivizovat, práce totiž pro ně ve většině případů opravdu není. Vláda také nezohlednila fenomén rasimu."
Snížení dávek, které také Česko plánuje od ledna nového roku, přivedlo chudé k tomu, že vyšli ze strachu z nové situace do ulic rabovat. A Světová banka i letošní vládní zpráva o stavu romských komunit dala Romům za pravdu. Podle obou institucí se počet lidí žijících v chudobě reformou dávek nezměnil. Právě naopak.
"Reforma měla na Romy převážně negativní dopad, protože míra jejich chudoby se prohloubila, hlavně v segregovaných oblastech," uvádí se ve vládní zprávě. "Existuje početná skupina osob, která nemá reálnou možnost se zaměstnat." Důvodem je rasová diskriminace na trhu práce, velmi nízká kvalifikace a málo pracovních míst.
Díky nepokojům, které Romové po zavedení reforem rozpoutali, ale udělala vláda několik opatření, která pozitivní efekt přeci jenom v některých místech přinesla.
Projekty šité na míru
V jednotlivých okresech začala vláda platit terénní sociální pracovníky, kteří pomáhají přímo v daných místech. Zatímco před rokem jich bylo 77, dnes jich pracuje ve vyloučených lokalitách 217 a dalších 373 asistentů terénních pracovníků.
Obce také mohou žádat dotace na výstavbu sociálních bytů s tím, že stát na ně přispěje 80 procent. Nově také děti dostávají dotace na obědy ve škole, stojí je jen korunu denně, dostávají také stipendia nebo odměnu za dobrý prospěch.
"Řada těchto opatření je dobrá, a je pozitivní, že si Romové poprvé svým tlakem vymohli nějakou změnu," říká Oravec. "Ale záleží pouze na obcích, zda se situaci budou snažit řešit, nebo ne. Vláda jako by nepočítala s tím, že jsou samosprávy, které to řešit vůbec nechtějí."
Europeníze pro Romy? Nechceme
A takových je podle Oravce na Slovensku většina. Například v obci Hermanovce si místní majorita v referendu dokonce odhlasovala, že nebude čerpat peníze ze strukturálních fondů EU na infrastrukturu do romské osady.
"Pozitivní efekt mají malé projekty šité přímo na míru dané lokalitě," říká Alena Chorváthová z nevládní organizace Partners for democratic change. "Tam, kde jsou zapojeny nevládní organizace a kde obec chce problém řešit, se situace pomalu mění."
Podle Oravce by stát měl obce více motivovat, například zvýhodňovat ty, které opatření dělají.
"Některá opatření, jako stavba bytů, může mít ale i negativní dopad. Obce je totiž staví často opět mimo majoritní společnost," říká Oravec. "Je to také velmi drahé. Byla by spíše potřeba větší podpora služeb, bezplatné mateřské školky, komunitní centra."
S kritikou se také setkává krátkodobost vládních projektů. "K většímu efektu by bylo potřeba pravidelnosti jednotlivých opatření a jistota, že se nezmění každé čtyři roky s příchodem nové vlády," říká Chorváthová.
Balíčky řešení
Právě od nové vlády si řada odborníků slibuje změnu. Slova solidarita a chudoba nový premiér a jeho SMER často používá. "Vyhlásili jsme boj proti chudobě," řekl v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz místopředseda vlády Dušan Čaplovič. "Je ale nutné dělat komplexní opatření, ne jen dílčí kroky. Chci se snažit to zkoordinovat mezi jednotlivými ministerstvy."
Cílem Čaploviče je, aby obce byly ekonomicky tlačeny do komplexních řešení: aby obec, která bude chtít postavit sociální byty, musela předložit i plán na vzdělávání či zvýšení zaměstnanosti.
|
Na propojenosti jednotlivých opatření chce stavět i česká vláda. "Připravujeme balíčky meziresortních služeb, které by byly nastavené vždy pro konkrétní lokalitu," říká Martin Žárský, ředitel odboru sociálních služeb ministerstva práce a sociálních věcí. To chce uspořádat konferenci se Svazem měst a obcí, kde by se měly vyjasnit strategie řešení na regionální úrovni.
Stejně jako v Česku, tak i na Slovensku totiž bude záležet především na samosprávě. Důležitou roli v boji s chudobou v obou zemích budou mít komunální volby, které v obou zemích proběhnou na podzim.
