V českých ghetech žije 80 tisíc lidí

Eliška Bártová Eliška Bártová
6. 9. 2006 14:15
Praha - Ministerstvo práce a sociálních věcí zveřejnilo výsledky bezmála ročního výzkumu o ghettech v Česku. I samotným odborníkům přinesl velké překvapení.
Horvátovi, Ostrava -Přívoz
Horvátovi, Ostrava -Přívoz | Foto: Ludvík Hradilek

Vyloučených lokalit, kde žijí chudí lidé, je mnohem víc, než se očekávalo - tři sta deset a žije v nich na 80 tisíc lidí. Podle odhadů jich ale může být ještě o dalších 10 procent více.

Ministerstvo představilo také mapu vyloučených lokalit. "Je to unikátní materiál, na který jsme hrdi," řekla Zdeňka Kučerová z ministerstva práce. "Jde o choulostivé téma, které nebylo dosud nikdy zpracováno."

Ministerstvo chce podle mapy nastavit čerpání peněz z Evropského sociálního fondu, ze kterého budeme moci v příštích šesti letech čerpat na 2,6 milliard korun.

"Poprvé v historii budeme mít dostatek peněz na řešení této problematiky," řekl náměstek ministra Čestmír Sajda."Chceme je ale využít cíleně a efektivně a k tomu nám pomůže tento průlomový výzkum."

V praxi bude ale záležet především na samosprávách tedy krajích a obcích, jak možnosti uchopí. "Máme pevnou půdou pod nohama, k tomu abychom tento problém začali řešit," řekl Ivan Gabal z agentury GAC, která výzkum připravila. "Ten problém má řešení, jen je potřeba trpělivost a synergii státu, obcí a krají. Motivem pro ně budou peníze z evropského fondu a snad i tlak veřejnosti, aby opustili dosavadní praxe a začali problém opravdu řešit."

Často samy obce totiž přispívají nebo přímo vytvářejí sociálně vyloučené lokality. Podle zprávy lze v některých případech postup obcí označit jako "vytlačování romských rodin z lukrativních bytů."

Infobox

Kdo jsou sociálně
vyloučení lidé:

  • Lidé, kteří mají výrazně znesnadněný či zcela zamezený přístup ke zdrojům, pozicím a příležitostem, které umožňují zapojení do sociálních, ekonomických a politických aktivit majoritní společnosti.
  • Může se jednat o jednotlivý dům, ve kterém žije několik rodin, nebo o celou městskou čtvrť čítající několik stovek nebo tisícovek obyvatel.

Analýza přináší důležitou zprávu nejenom o tom, kde vyloučené lokality leží, ale také detailní informace například o míře nezaměstnanosti, podmínkách, ve kterých se v dané lokalitě žije, míře vyloučení, nebo i příčinách jeho vzniku.

Vzpomínka na těžký průmysl

Nejvíce vyloučených lokalit se nachází především ve strukturálně zaostalých regionech, kde byl koncentrován těžký průmysl nebo doly a kde je velká nezaměstnanost.

Jde tedy o Severní Čechy a Severní Moravu, v některých městech se nachází hned několik lokalit najednou - například v Ostravě, Ústí nad Labem, Mostě, ale například i ve Šluknově či v Náchodě.

Ve všech vyloučených lokalitách se nezaměstnanost pohybuje mezi 90 až sto procenty. Výzkum také ukazuje, jak se místní samospráva o integraci snaží (z 95% obce tuto problematiku vůbec neřeší).

Výzkum potvrdil, že kromě práce několika nevládních organizací neexistuje v republice žádné systémové řešení ani žádná strategie.

"Chybí také komplexnost a propojenost mezi jednotlivými ministerstvy," upozornil na dnešní konferenci Czeslaw Walek z Rady vlády.

Horvátovi jsou jednou z chudých rodin, na které těžce dolehly dluhy
Horvátovi jsou jednou z chudých rodin, na které těžce dolehly dluhy | Foto: Ludvík Hradilek

Situace se zhoršuje

Právě odsun Romů, ale i dalších chudých lidí do ghett, kde žijí na pokraji chudoby, označila za "nejpalčivější sociální problém české společnosti" i letošní zpráva o stavu romské komunity.

Lidé v ghettech bydlí v nedůstojných podmínkách, často bez dostupných sociálních služeb a dopravy. Jsou tady problémy s drogami, kriminalitou, častěji se vyskytují některé nemoci.

Václav Šaroch
Václav Šaroch | Foto: Ludvík Hradilek

Tento vývoj se ani loni nepodařilo zastavit, situace se zhoršuje. Ještě před půl rokem bylo v povědomí pouze několik málo desítek vyloučených lokalit. Nové, dnes zveřejněné číslo je tedy mnohem vyšší.

Řešení na míru

Ukázalo se, že svůj podíl na vzniku ghett mají samosprávy. Ty se často snaží "nepohodlných" občanů zbavit. Sestěhovávají je na odlehlá místa, nebo obecní dům, kde žijí prodají soukromému majiteli. Ten smlouvy s nájemníky už neprodlouží.

Mezi bažinou a průmyslovou zónou v Krupce
Mezi bažinou a průmyslovou zónou v Krupce | Foto: Ludvík Hradilek

Jednou z dalších příčin je i nepružně nastavený sociální systém. Je velmi snadné propadnout se díky nepříznivé situaci na dno. Neexistují však efektivní nástroje, které by pomohly se od něj odrazit.

Proto se ministerstvo rozhodlo vypracovat výzkum, který by přesně zmapoval místa, kde lidé žijí v chudobě nebo jsou ji ohroženi. Díky této analýze by se pak měla zavádět opatření ušitá na míru dané lokalitě a jejím podmínkám.

Slovenská chudoba

Na Slovensku, kde je podle údajů Světové banky a EU nejvíce lidí ohroženo chudobou, mají už obdobný průzkum za sebou. Stejně tak jako v Česku byl počet vyloučených lokalit mnohem vyšší, než se očekávalo.

CHUDÝM HROZÍ EXEKUCE

V chudobě žijí lidé na více jak 1 500 místech. Bydlí v chatrčích daleko od obcí, bez základní infrastruktury, často trpí hladem. Místní samospráva se pomalu tento problém učí řešit, existují už příklady, kde je patrný i kýžený efekt a kde se situace zlepšuje.

 

Právě se děje

Další zprávy