Jeden pozitivní a do karantény jde celá třída. Po měsíci jsme utahaní, říkají učitelé

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
15. 10. 2021 6:17
Počet lidí nakažených koronavirem znovu roste, nejvíce ve skupině mezi 12 až 15 lety, tedy u žáků druhého stupně základní školy. Své o tom vědí učitelé, kteří ani tento rok nezažívají normální výuku. Nevědí, kdy se některá z jejich tříd ocitne v karanténě kvůli kontaktu s nakaženým. Některé třídy učí ve školách, jiné na dálku a někdy musí učitelé zvládat dokonce oboje najednou.
Při tzv. hybridní výuce učitelka natáčí výklad pro přítomné žáky na mobil a vysílá ho pro děti, které jsou doma v karanténě.
Při tzv. hybridní výuce učitelka natáčí výklad pro přítomné žáky na mobil a vysílá ho pro děti, které jsou doma v karanténě. | Foto: Shutterstock.com

Anežka chodí do šesté třídy základní školy na Pardubicku. Pátý a část čtrvtého ročníku této školy zasáhl další nárůst koronavirové nákazy. V novém školním roce tak Anežka v lavici prožila relativně normální jen září, bez roušek i bez testování. Pak se přísná opatření vrátila. Pandemie tak znovu komplikuje život milionu a půl žáků a studentů v Česku. 

Rodičům Anežky přišla do elektronického systému Bakaláři zpráva, že od zítřka nemá chodit do školy, protože celá její třída a dva další ročníky musí do karantény. Přišly do kontaktu s učitelkou, která měla pozitivní test na covid. Narychlo tak rodiče zprovozňují notebook z předchozí distanční výuky a zařizují si práci z domova. Druhý den jim volá hygiena: „Jestlipak víte, že vaše dcera přišla do kontaktu s covid pozitivní osobou?“ ozve se v telefonu přísný hlas. „Budu si vás muset malinko vyzpovídat,“ dodá dotyčný žoviálně.

Z rozhovoru plyne, že s Anežkou musí jít rodiče pátý až šestý den od rizikového kontaktu na PCR test „na žádanku krajské hygienické stanice“. Na rozdíl od preventivních testů ho dělá méně odběrových míst a často jen v úzce vymezenou dobu. I kdyby výsledek byl negativní, dítě musí zůstat čtrnáct dnů v karanténě a nesmí se vzdálit z nahlášené adresy.

Anežčini vrstevníci, kteří se již týdny ve škole netestují a nikdo tedy neví, zda nejsou také pozitivní, přitom mohou chodit kamkoliv, kde není vyžadován žádný certifikát. Na přímý dotaz, zda může rodina po negativním testu alespoň odjet vlastním autem na chatu, kde se s nikým nesetká, se hlas pracovníka hygieny v telefonu pobaveně zasměje: „Na chatu o víkendu zapomeňte.“

A tak rodiče ruší zaplacený víkendový pobyt s přáteli a omlouvají Anežku na všech kroužcích, z jednoho vystoupení a jednoho zápasu. Někteří traséři, kteří se ozývají rodičům školáků, jim říkají, že když z laboratoře přijde zpráva o negativním PCR testu, mohou desátý den zavolat praktické lékařce a ta může čtrnáctidenní karanténu o tři dny zkrátit. Nicméně proti tomuto tvrzení se ohrazují některé hygienické stanice i někteří praktičtí lékaři. Nejednotnost postupu ze strany hygieny je ostatně jednou z věcí, kterou učitelé i rodiče kritizují.

V Británii musí na test jen děti s příznaky

Striktně nastavená dvoutýdenní karanténa má podle epidemiologa a děkana ostravské lékařské fakulty Rastislava Maďara své opodstatnění. Jak vysvětluje, dotyčný, který přišel do kontaktu s infekčním člověkem, může začít být sám pozitivní až později v průběhu inkubační doby, která je dva až čtrnáct dnů.

„Většina nakažených se stane infekčními v intervalu čtyři až deset dní, proto musí i přes negativní úvodní test zůstat v karanténě. To je základní pravidlo kontroly epidemie tohoto typu,“ vysvětluje.

Profesoru imunologie Václavu Hořejšímu ale přijde české nastavení karantény zbytečně přísné. „Kdyby bylo po mém, udělal bych to mnohem svobodněji třeba jako ve Velké Británii,“ říká a popisuje, že na ostrovech jdou děti na testování jen tehdy, když mají nějaké příznaky.

„Jsou doma v karanténě, dokud se z toho nevyleží, tu a tam se někdo dostane do nemocnice. Ale jejich spolužáci do žádné karantény nejdou. Nic by se nestalo, kdyby to u nás fungovalo stejně,“ dodává.

Učím on-line, učím ve třídě. A někdy i oboje najednou

Podobný osud jako Anežku potkalo jen během září kolem 4500 žáků, v karanténě skončilo přes 150 tříd. V dotčených školách znamená každý takový případ velký zásah do provozu: některé třídy jdou do karantény, jiné zůstávají a z dalších, kde už je nějaká část žáků či studentů očkovaná, někteří do školy chodí a jiní jsou doma.

Učitelé tak musí střídat mezi prezenční a distanční výukou. A někdy musí zvládat oboje - několik dětí ve třídě a zbytek přes počítač. Tato tzv. hybridní výuka je pro učitele zdaleka nejnáročnější variantou. Do toho jsou v karanténě i někteří učitelé, takže někdo vysílá z učebny, jiný z domova. A pak je tu ještě varianta, kdy je v karanténě učitel a třída ne. Pedagog tedy vysílá z domova, ale nezletilé žáky musí ve škole někdo při hodině hlídat a také zprovoznit techniku pro on-line výuku.

Kombinaci prezenční, distanční i hybridní výuky zažívá v těchto dnech i učitelka Hana ze základní školy na Kladensku. „Výuka probíhá stále, ale učitelé jsou z ní více unavení. Takže po měsíci výuky se cítí spíše jako v březnu. Jsou vyčerpaní a nikdo neví, kdy zavolá hygiena a výuka se ze dne na den úplně změní,“ líčí. Vadí jí také nejednotný přístup hygieny. „Jednou karanténa ano a hned, jindy ne, ale pak ano. A pak jindy opravdu ne. Takže nejen rodiče jsou z toho zmatení a nechápou,“ popisuje.

Podobnou zkušenost má i učitelka z prvního stupně Květa. „V karanténě máme desítky žáků z několika tříd a tři kantory, další jsou na ošetřovném nebo nemocní. Řešíme suplování, dozory, doučování, zastupování třídních učitelů,“ uvádí. Mnohým učitelům vadí i příliš dlouhá karanténa pro děti s negativním PCR testem a bez příznaků. A také přílišná striktnost pravidel. Jeden z vyučujících upozorňuje, že jeho student měl třináct dní po druhé dávce očkování, a tedy podmínku nesplňoval o jediný den, přesto musel do dvoutýdenní karantény jít také.

Učitelka Tereza zase vypráví o žákyni, na kterou předešlé odloučení od vrstevníků velmi psychicky dolehlo. Takže když nyní měla jít do karantény kvůli pozitivnímu spolužákovi, maminka zkoušela u krajské hygienické stanice vyjednat, že by se každý den testovala a nosila po celou dobu výuky respirátor. „Ale neprošlo to. Toto odlučování neuvěřitelně hýbe s psychikou dětí,“ doplňuje učitelka.

Statistiky nicméně ukazují, že žáci a studenti patří ke skupině, kde se nyní koronavirus šíří nejvíce. K nejrychlejšímu nárůstu nakažených dochází ve věkové skupině 12 až 15 let. Na 100 tisíc dětí v tomto věku je za týden 120 nakažených, pro kategorii 6 až 11 let je to 99 nakažených a u teenagerů 16 až 19 let je 94 nakažených na sto tisíc. Oproti tomu například věková kategorie 30 až 49 let již má jen zhruba 58 nakažených na sto tisíc lidí za týden.

„Růst epidemie se promítá do více věkových kategorií, nadále ale nejvíce zatíženou skupinou zůstávají mladí lidé, kde se zátěž šíří zejména mezi neočkovanou částí populace,“ potvrzuje ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek.

VIDEO: Většinu učitelů covid vyčerpal, flákala to menšina. Hrozí jim vyhoření, říká Kozel (7. 9. 2021)

Kdybychom podstoupili rok s koronavirem znovu, budeme mít vážné problémy s tím, abychom o učitele nepřišli, říká šéf organizace Učitel naživo. | Video: Daniela Písařovicová, Daniela Drtinová
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 58 minutami

Arménský prezident Armen Sarkisjan rezignoval, vadil mu nedostatek pravomocí

Arménský prezident Armen Sarkisjan dnes oznámil, že se vzdává své funkce. Podle agentury AFP vysvětlil, že jako hlava státu nemá možnost ovlivňovat důležité otázky země v "těžkých časech". Osmašedesátiletý Sarkisjan byl prezidentem od dubna 2018.

"Prezident země nemá potřebné nástroje k tomu, aby mohl mít vliv na nejdůležitější otázky státu a národa jak v domácí, tak zahraniční politice," uvedl Sarkisjan. "Je to zcela neemotivní rozhodnutí," ujistil a vyzval k ústavní reformě, která by jeho nástupci umožnila práci za lepších podmínek.

Předloni svedla Arménie boje se sousedním Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach. Příměří dojednané v Moskvě znamenalo pro Arménii významné územní ztráty. V průběhu války prezident opakovaně kritizoval premiéra Nikola Pašinjana a poukazoval na to, že nebyl do jednání zahrnut.

Také v loňském roce se Sarkisjan dostával opakovaně s Pašinjanem do konfliktu. Rozdělovala je například otázka odvolání šéfa arménské armády.

Zdroj: ČTK
Další zprávy