Zatímco na jaře rodiče řešili, zda nechají svoje děti ve škole testovat na covid, měsíc před návratem žáků do lavic je názorově rozděluje další téma spjaté s tímto onemocněním - zda nechají svoje děti starší 12 let očkovat. Zatím je přitom většina proti nebo váhá.
"Mám dvě dcery ve věku dvanáct a patnáct let. O očkování jsme několikrát diskutovaly, a starší dcera o něj stojí, protože z informací, které si nastudovala, vakcíně věří. A má obavu, že bez očkování bude vyloučena z řady aktivit, jako jsou návštěvy kina, taneční, hromadné školní akce. Já mám však k očkování dětí proti covidu zdrženlivý postoj, protože nemají závažný průběh nemoci. Vakcína je navíc k dispozici teprve krátkou dobu a nikdo neví, zda v dlouhodobějším horizontu nebude mít na dospívající nějaký negativní dopad," vysvětluje Libuše z Královéhradecka a shrnuje tím názory mnoha váhajících rodičů.
Nejistota či odmítavý postoj mnohých rodičů se projevují i na počtech očkovaných dětí. Alespoň jednu dávku vakcíny dostalo podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky ke 4. srpnu 87 615 dětí ve věku 12-15 let, v Česku jich je celkem zhruba 456 tisíc. Další děti mají rezervaci termínu nebo jsou registrované a čekají na termín.
Celkem se jich očkování účastní zhruba čtvrtina. Děti do patnácti let tak představují skupinu, která je do očkování zapojená vůbec nejméně. "Je to málo, doufám, že rodiče se nechají přesvědčit a nechají děti naočkovat, aby je ochránili," říká imunolog Václav Hořejší.
Platí, že zájem o očkování klesá s věkem, děti do patnácti let však zaostávají celkem výrazně. Druhou nejméně zapojenou skupinou do očkování jsou lidé ve věku 16-29 let, ale podíl zájemců je mezi nimi zhruba dvojnásobný. Přitom právě mladí lidé jsou nyní mezi nejčastěji nakaženými. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) v červenci v rozhlasu řekl, že za novými případy stojí hlavně lidé kolem 16 až 20 lety. "Nejsou naočkovaní a mají nejvíc kontaktů. Po škole si zkrátka užívají prázdniny," sdělil tehdy.
Nákaza se však rozhodně nevyhýbá ani mladším dětem. Například v Plzeňském kraji za uplynulý týden přibylo 120 nových případů na 100 tisíc obyvatel v kategorii 12-15 let, ale jen pět případů u lidí starších 65 let.
"Chybí informační kampaň"
Zatímco lidé kolem dvaceti let se rozhodují sami, zda si injekci nechají dát, u dětí do 15 let je často stěžejní názor rodičů, kteří je k očkování navíc musí doprovodit. A důvodů, proč svoje děti nechtějí očkovat, je podle odborníků několik.
"Procento očkovaných dětí je pravděpodobně nízké proto, že se do obecného povědomí dostala informace, že covid u dětí má lehký průběh. Rodiny proto nepovažují očkování za důležité. Bohužel chybí dostatečná informační kampaň, která by je přesvědčila, že očkování u dětí důležité je," říká primář dětského oddělení Fakultní nemocnice Bulovka Ivan Peychl.
I u dětí totiž podle něj může akutní fáze covidu probíhat závažně, vyžadovat intenzivní péči a ohrozit je na životě. "Je to vzácné, výrazně méně časté než u dospělých, ale to riziko existuje. Závažná rizika očkování jsou výrazně méně častá," vysvětluje Peychl.
Rodičům, podle kterých covid pro jejich děti nepředstavuje žádné riziko a tudíž nevidí důvod nechat je očkovat, přednosta pediatrické kliniky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a motolské nemocnice Jan Lebl připomíná, že už 207 dětí a dospívajících v Česku prodělalo po infekci covidem zánětlivé multisystémové onemocnění zvané PIMS-TS. "A pro řadu z nich představovalo bezprostřední ohrožení života, i když byli předtím zcela zdraví," upozorňuje Lebl.
Neméně důležité je podle primáře Peychla i to, že rodiče očkováním svých dětí chrání také jejich psychické zdraví. "V USA byla publikována studie, která zjistila téměř dvojnásobný výskyt sebevražd u dospívajících v období covidu ve srovnání s předcházejícími lety. Pokud tedy rodiče děti očkováním ochrání před infekcí a před nutností zůstávat doma v karanténě, chrání tím jejich psychické zdraví i doslova život," říká Peychl.
Úleva pro pediatry: vakcíny dostanou do ordinací
Roli v nízkém zájmu o očkování dětí může hrát i jeho dostupnost. Děti nelze očkovat všude, ale jen na vybraných očkovacích místech, kde je přítomen pediatr - nebo v případě, že je očkovací místo součástí nemocnice s lůžkovým oddělením pediatrie, nemusí být pediatr přímo na místě, ale musí být dostupný. Celkem je po republice 129 takových míst.
Na očkovací místa tak proto často ve vyhrazený čas docházejí pediatři během své pracovní doby. Například v Jilemnici probíhá očkování dětí ve věku 12-15 let každou středu odpoledne. "Kapacita je bohužel velmi omezená, volné termíny na první dávku jsou až v září. Pro velký zájem zvažujeme otevřít další termíny ještě koncem srpna," říká koordinátorka očkování v Jilemnici Sandra Čížková.
To by se však nyní mělo změnit. Ministerstvo zdravotnictví se dohodlo se zdravotními pojišťovnami na distribuci vakcín do ordinací praktických lékařů pro děti a dorost. "To by mělo mít pozitivní vliv na rychlost na očkování. A to jak celé populace, tak především ve věkové skupině 12-16 let," věří ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
Znalost prostředí a daného lékaře je podle vedoucí očkovacího centra pro děti Fakultní Thomayerovy nemocnice Hany Cabrnochové pro některé rodiče důležitá, ve většině případů podle ní rodiče očkování se svým pediatrem konzultují. "Registrující lékař dokáže aktivně oslovit všechny rodiče dětí od dvanácti let a případně být i nápomocen k rozptýlení obav z reakcí po očkování a vysvětlení důvodů pro očkování této věkové skupiny v souladu s odbornými doporučeními," říká Cabrnochová.
Dětští lékaři mohou vakcíny objednávat od pondělí, dostanou je podle ministerstva zdravotnictví do tří pracovních dnů. Do ordinací budou dodávány vakcíny od Moderny, AstraZenecy a Johnson & Johnson. Právě Modernou lze očkovat i děti starší dvanácti let. Jedno balení obsahuje sto dávek vakcín, podle ministerstva však bude možné rozdělit balení na menší části, minimálně ale musí obsahovat 50 dávek.
To je důležité - distribuce vakcín do ordinací pediatrů totiž dosud vázla právě kvůli stodávkovým balením vakcín. Podle předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost České republiky Ilony Hülleové by totiž někteří lékaři z menších ordinací mohli mít problém sehnat tolik dětí a nedokázali by všechny vakcíny využít.
"Pokud chceme zlepšit dostupnost očkování dětí, tak musíme dát menším ordinacím, které mají méně zájemců, jen část balení, aby mohly vše vyočkovat," vysvětluje Hülleová.
Do očkování dětí se podle ní zapojilo více než 400 dětských lékařů. "Spousta mých kolegů očkuje v očkovacích centrech, ale postupně se budou muset stáhnout a zůstávat v ordinacích, protože se očkuje většinou přes všední dny, během naší ordinační doby, což není možné takto dělat donekonečna. Proto chceme, aby vakcíny pro děti byly v ordinacích," dodává Hülleová.
