Výsledek nejistý, tápou i učitelé. Česko uvažuje, jak podpořit školy v boji proti "fake news"

Markéta Hronová Lukáš Prchal Markéta Hronová, Lukáš Prchal
Aktualizováno 3. 4. 2017 9:31
Školy by měly seznámit žáky s tím, jak fungují média. Jestli to dělají a jakým způsobem, však dnes ministerstvo školství žádným způsobem nezjišťuje. Česká školní inspekce se chce příští rok na mediální výuku ve školách zaměřit a prověřit, jestli se učí dobře. Zakladatelka týmu proti dezinformacím na ministerstvu vnitra Eva Romancovová připomíná, že posílení výuky občanské výchovy a zavedení hodin mediální gramotnosti doporučil i Audit národní bezpečnosti.
Mladí tráví na internetu a sociálních sítích většinu času. Umějí poznat dezinformaci? Česká školní inspekce chce mediální výchovu ve školách prověřit.
Mladí tráví na internetu a sociálních sítích většinu času. Umějí poznat dezinformaci? Česká školní inspekce chce mediální výchovu ve školách prověřit. | Foto: Thinkstock

Praha - Navzdory probíhající hybridní válce a boji s dezinformacemi po celém světě nijak nekontrolujeme, jak se v záplavě zpráv umí orientovat čeští žáci základních a středních škol. Mediální výchově se jako takzvanému průřezovému tématu školy podle vzdělávacích plánů věnovat musejí, ale jestli to dělají a jak, nevíme.

Změnit by se to mohlo příští rok. Česká školní inspekce uvažuje nad tím, že by se na mediální výchovu zaměřila jako na jeden ze specifických úkolů. "Ano, přemýšlíme o tom, zatím je to ve stadiu úvah," řekl náměstek vrchního školního inspektora Ondřej Andrys. Podle dvou na sobě nezávislých zdrojů Aktuálně.cz by mělo proběhnout konkrétní dotazování škol, jak si s mediální výchovou umějí poradit a jakou pomoc by potřebovaly. 

Ministerstvo vnitra by v oblasti mediální výchovy na školách uvítalo větší aktivitu. "V odborné veřejnosti i v neziskovém sektoru panuje shoda nad tím, že vzdělávání v oblasti mediální gramotnosti je nezbytný předpoklad pro zvýšení odolnosti celé společnosti vůči dezinformačním kampaním," uvedla právnička ministerstva Eva Romancovová, která zakládala Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám.

Školní časopis i exkurze v televizi

Připomíná, že úpravu učebních plánů základních a středních škol, konkrétně posílení výuky občanské výchovy a zavedení hodin mediální gramotnosti, obsahuje i vládní Audit národní bezpečnosti z loňského roku.

Přestože v nějaké podobě by mediální výchova měla probíhat na všech školách, každá se s ní může vypořádat jinak. Na Základní škole Zeyerova v Olomouci sice nemají samostatný předmět, ale věnují se jí v češtině, dějepise i v občanské výchově.

"Učíme se odlišit umělecký text od informativního, rozlišovat bulvární a seriózní tisk, pracujeme se zdroji informací, učíme se o cenzuře a trénujeme porozumění textu. Máme také školní časopis, vedu kroužek psaní, byli jsme na exkurzi v České televizi a rozhlase," vysvětlila učitelka Hana Kramářová.

Méně než deset hodin za celé studium

Zorientovat se ve světě médií, v němž se zejména s příchodem sociálních sítí šíří manipulace a propaganda ještě snáze než v minulosti, není jednoduché ani pro učitele. "Pomáhat studentům se v této informační mlze zorientovat je nelehkým úkolem učitelů - rizik je mnoho a výsledek nejistý," řekl si Michael Řezáč, předseda sdružení Občankáři.cz. 

Nedávný průzkum společnosti Median pro Člověka v tísni odhalil, že střední školy mediální výchově mnoho času nevěnují − průměrně méně než 10 hodin výuky za celou dobu studia.

"Mediální výchova v Česku není úplně dobře vyřešená. Záleží na přístupu jednotlivých škol. Mohou si udělat třeba jednorázový projekt na den, nebo se tématu mediální výchovy věnovat průběžně v různých předmětech. Některé školy ji řeší volitelným předmětem. Tak se ale k mnoha žákům vůbec nedostane," upozornila Lucie Šťastná, která se mediální výchovou zabývá na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.

Pro mladé existuje jen Facebook

Ani materiálů stále není dostatek. Především na gymnáziích učitelé podle průzkumu agentury Median postrádají konkrétní pomůcky. Dvě třetiny by přivítaly audiovizuální materiály. "Většinu podkladů do výuky jsem si připravoval sám. Moc toho k nalezení není," řekl Martin Křížek, novinář a učitel mediální výchovy na Gymnáziu Voděradská v Praze.

Učit studenty o médiích se rozhodl před dvěma lety, když vrcholila uprchlická krize a sociální sítě zaplavily nepravdivé a masově sdílené zprávy. "Mladí nečtou noviny, nekoukají na televizi. Médiem je pro ně Facebook, žijí ve vlastní bublině," varoval Křížek.

Podle něj jeho studenti dezinformaci poznat umí. "Stačí málo. Upozornit je na křiklavý titulek a dezinformační weby, kde se hoaxy a propaganda objevují pravidelně," zmínil. Sám ale upozornil na to, že jsou to studenti gymnázia, kteří si navíc mediální výchovu sami zvolili. 

Na více projektů chybějí peníze

Součástí mezinárodního testování patnáctiletých žáků (PISA) bude od příštího roku i ověřování schopností odhalit takzvané fake news. Testy ze čtenářské, matematické a přírodovědné gramotnosti doplní také takzvaná globální kompetence, která vyzkouší i odhalování dezinformací. BBC to oznámil Andreas Schleicher, ředitel odboru vzdělávání OECD.

Přesto se Česká republika do testů prověřujících schopnost žít v globalizovaném světě − a tedy i odhalování nepravdivých zpráv − nezapojí. Testy jsou podle České školní inspekce moc drahé a ministerstvo školství se soustředí na jiné priority. 

Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) už dříve pro Český rozhlas uvedla, že mediální výchovu nepovažuje za zásadní problém. "Mediální výchova je ve vzdělávacích programech zpracována dostatečně, záleží však na tom, jak ji uchopí učitelé jednotlivých škol," uvedla ministryně.

Dezinformace se nešíří jen po internetu

"Sleduji výraznou snahu Evropské unie do šíření dezinformací zasáhnout, ale myslím, že není správné toto téma oddělovat od mediální gramotnosti jako takové. Problém se šířením dezinformací se určitě netýká jen internetu a dezinformace jako takové nejsou novinkou," řekla Lucie Šťastná, která se mediální výchovou zabývá na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.

Evropská komise minulý týden vydala studii o mediální gramotnosti v zemích EU, kterou po ni zpracovala Evropská audiovizuální observatoř. Studie v letech 2010 až 2016 sledovala, co jednotlivé země podnikly pro to, aby se mediální gramotnost jejich občanů zvýšila. V Česku ve sledované době vznikla řada projektů, jež mají lidem pomoci lépe porozumět médiím. Kromě rozvoje mediální výchovy ve školách se zaměřovaly například i na seniory nebo zdravotně či sociálně znevýhodněné.

V Česku ale nefunguje žádná oficiální síť, která by jednotlivé instituce zabývající se rozvojem mediální gramotnosti propojila. Není ani úplně jasné, která instituce za její rozvoj nese odpovědnost. "Problém je také financování. Kdyby bylo na tuto oblast ze strany státu vyčleněno více peněz, mediální gramotností se jistě bude zabývat více projektů," vysvětlila Šťastná z Fakulty sociálních věd UK, která s Evropskou komisí v této věci spolupracovala.

 

Právě se děje

před 5 hodinami

Ozbrojenci v Kamerunu zaútočili na školu, zabili osm dětí

Nejméně osm dětí ve věku 12 až 14 let zabili a další desítku žáků zranili ozbrojenci, kteří dnes vtrhli do školy ve městě Kumba na západě Kamerunu. Informovala o tom agentura AFP. Masakr, při němž ozbrojenci použili i mačety, se stal v regionu, kde vládní jednotky několik let vedou tvrdý boj se separatistickými skupinami. "Přijeli na motorkách, vtrhli do třídy a začali střílet," popsal scénu místní zastupitel. Zatím není jasné, kdo za útokem na školu stojí. Oblast sužuje konflikt od roku 2017, kdy separatisté vyhlásili po násilném potlačení pokojných protestů vlastní stát Ambazonii. Prezident Paul Biya, který Kamerunu vládne od roku 1982, poté vyhlásil separatistům válku a označil je za teroristy. Podle nevládních organizací se zločinů dopouštějí obě strany.

před 7 hodinami

Ajax překonal rekord nizozemské ligy, Venlu nastřílel 13 gólů

Fotbalisté Ajaxu deklasovali 13:0 Venlo a zaznamenali nejvyšší výhru v historii nizozemské ligy. Útočník Lassina Traoré přispěl k debaklu pěti góly a třemi asistencemi. Pět gólů v jednom utkání dal v dresu slavného amsterodamského celku naposledy před 35 lety legendární Marco van Basten.

Ajax překonal svou nejvyšší výhru ze sezony 1971/72, kdy porazil 12:1 Arnhem. Také střelecký rekord v utkání na soupeřově hřišti byl dosud v držení úřadujícího nizozemského šampiona, který před třemi lety vyhrál na půdě Bredy 8:0.

Favorit ovládl první poločas ve Venlu 4:0, po změně stran navíc dostal červenou kartu domácí Christiaan Kum a Ajax spustil ve zbytku utkání kanonádu. Míč držel 76 procent hracího času a prostor mezi tyčemi trefil třiadvacetkrát. Soupeř naproti tomu ani jednou.

Výjimečný výkon devatenáctiletého útočníka Traorého z Burkiny Faso doplnili i další spoluhráči. Dva góly a asistenci zaznamenal Jurgen Ekkelenkamp, dvakrát se trefil i střídající veterán Klaas-Jan Huntelaar.

Ajax se tak posunul do čela soutěže, na první místo se ale v případě nedělní výhry v Arnhemu může vrátit PSV Eindhoven. Venlo je s pěti body z šesti zápasů ve středu tabulky.

Zdroj: ČTK
před 8 hodinami

Ženy opět vyšly do boje proti Lukašenkovi

Několik stovek běloruských žen dnes opět demonstrovalo v Minsku za odstoupení autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka. Nejméně deset aktivistek policie zadržela. Menší protivládní demonstrace se konaly i v dalších městech země. Ženy pochodovaly centrem města a měly v deštivém dni červenobílé deštníky v barvách historické běloruské vlajky. Nesly také transparenty, na nichž měly napsány své profese, aby zdůraznily šíři opozice vůči Lukašenkovi. Ten vládne v Bělorusku už 26 let a letos v srpnu ho ústřední volební komise opět vyhlásila vítězem prezidentských voleb. Opozice, EU, USA i další země považují výsledky za zmanipulované. Demonstrace v Bělorusku pokračují už dva a půl měsíce i přes četné zatýkání i mnohdy brutální zákroky vůči jejich účastníkům. 

před 9 hodinami

Wellens vybojoval na Vueltě první etapový triumf, dál vede Roglič

Pátou etapu cyklistické Vuelty vyhrál Belgičan Tim Wellens ze stáje Lotto-Soudal. Čtvrtý dojel obhájce prvenství Primož Roglič (Jumbo-Visma) ze Slovinska a nadále vévodí celkovému pořadí. Jan Hirt (CCC) byl se ztrátou více než čtyř minut jednasedmdesátý, Zdeněk Štybar (Deceuninck-Quick Step) obsadil 107. místo s mankem téměř 13 minut.

Po páteční rovině přišla na řadu již čtvrtá kopcovitá etapa v programu náročného úvodního týdne. Po takřka 185 kilometrech na trase Huesca - Sabiňánigo se rozhodovalo mezi trojicí závodníků, která se zformovala přibližně 70 kilometrů před cílem a dotáhla svůj únik až k obsazení pódia.

V závěru měl při dojezdu v těžkém stoupání do cíle nejvíc sil devětadvacetiletý Wellens. Udolal Francouze Guillaumea Martina (Cofidis) a dočkal se etapového vavřínu při prvním startu na Vueltě. Na Grand Tours slavil dvakrát také na Giru d'Italia. Třetí byl Nizozemec Thyman Arensman (Sunweb), který ale z boje o etapový primát odpadl již několik desítek metrů před cílem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy