"Na první hodinu jsem přišla v šatech. Hned jak jsem si sedla poprvé do auta, mi instruktor položil ruku na stehno a roztáhl mi nohy se slovy, že je musím mít více od sebe," začíná Anna své vyprávění. Od té doby se slovní i fyzické výpady instruktora stále stupňovaly i přesto, že chodila v dlouhých kalhotách a triku ke krku.
"Na každé hodině se mě ptal na nepříjemné intimní otázky typu, zda to mám ráda tvrdě. Nebo často používal sexuální přirovnání. 'Chytni tu řadicí páku, jako kdybys chytala č…a.' Nebo: 'Šlapej na spojku, jako kdyby ses šla s panem instruktorem milovat.' Bála jsem se ozvat, vše jsem chtěla mít hlavně co nejrychleji za sebou," popisuje Anna zážitky z jedné mladoboleslavské autoškoly.
Majitele autoškoly, s nímž se Anna setkala, redakce oslovila. Popřel, že by někdy na žačky sahal nebo měl nevhodné řeči. "Určitě se to z mojí strany neděje. Srandičky, kraviny, to umíme všichni, že jo, ale nejsem si toho vůbec vědom. O vtipech o znásilnění vůbec nevím," reagoval.
Nicméně Aktuálně.cz podobných svědectví začínajících řidiček posbíralo několik - co zkušenost, to jiná autoškola. Namátkou: "Učitel v autoškole se mě každou jízdu vyptával, jestli mám kluka nebo co bych dělala, kdyby mě někdo chtěl v autě znásilnit," svěřila se další z postižených žen Jana. Anebo: "Bylo mi z něj špatně. Stále se vyptával, zda mám přítele a jestli spolu už intimně žijeme. Poznámky na toto téma měl téměř neustále každou hodinu. K těmto řečem mi ještě sahal na stehna," odvyprávěla Aktuálně.cz své zkušenosti Lucie.
Zažila jste sexuální obtěžování v autoškole?
Pokud máte podobnou zkušenost, jako ženy, jež pro nás v tomto textu promluvily, můžete nám o ní napsat na email: [email protected].
Podobných svědectví je bohužel spousta. Na sociálních sítích a recenzních portálech jich lze během chvilky dohledat desítky. Ostatně sexuální narážky jsou ve výpisu, který je na webu Autoškolský ombudsman, jedním z nejčastějších problémů, se kterými se žáci mohou ve vztahu s instruktorem autoškoly setkat.
Portál radí, že je v takovém případě nejlepší změnit autoškolu. "Klientka by měla začít s vedením autoškoly, velké procento autoškol jsou ale takzvané 'jednomužné' školy, to znamená, že majitel autoškoly je současně učitelem. Nejjednodušší cesta k řešení je potom změna autoškoly, drastičtější řešení je oznámení na policii," říká předseda asociace Profesní společenství autoškol (PSA) Jiří Myšák, jenž je zároveň jedním z provozovatelů zmiňovaného webu Autoškolský ombudsman.
Ovšem změna autoškoly pochopitelně neřeší problém jako takový. "Systémové řešení by mělo zcela jistě začínat v nějaké osvětě a kontrole toho, že součástí vzdělávání instruktorů bude prohlubování jejich kompetencí k jednání s lidmi. Součástí toho je, že respektuji druhého, a když respektuji druhého, nemohu se dopouštět sexuálního obtěžování," říká Irena Smetáčková z katedry psychologie na Pedagogické fakultě UK v Praze.
Nemám kvůli obtěžování řidičák
"S instruktorem jsem měla problém od začátku, kdy na mě měl sexistické narážky typu: 'Aha, prcinka si vzala krásný šatičky.' Tyhle poznámky ale vždy měnil z minuty na minutu s neuvěřitelným křikem, každou hodinu jsem doslova brečela a nebyla jsem vůbec schopná pokračovat v jízdě," popisuje redakci své zážitky další studentka jedné pražské autoškoly Bára.
"Tento instruktor byl zároveň zástupce ředitele a problém byl, že jsem nemohla zažádat o jiného učitele, protože ten člověk, který to vyřizoval, byl on. Musela bych si jít stěžovat na něj za ním," potvrzuje slova Jiřího Myšáka dívka. Skončilo to tak, že onemocněla a po uzdravení se již do autoškoly kvůli předchozím zážitkům nezvládla vrátit. "Jednou jsem ho potkala na přechodu a udělalo se mi z toho hrozně špatně. Autoškolu jsem kvůli němu nikdy nedodělala," dodává Bára.
Kontroly nic nevyřeší
Ženy si taková příkoří většinou nechají pro sebe. Nikam je nehlásí. Navíc mladí lidé při slovním obtěžování často ani nedokážou rozpoznat jeho společenskou závažnost. "Sexuální obtěžování v nenásilné formě má oproti tomu násilnému navíc jeden faktor, který oběti stahuje zase zpátky. Mnohdy totiž oběti samy nevědí, jestli je to něco špatného," upozorňuje psycholožka Smetáčková.
Předseda PSA Jiří Myšák míní, že ani ministerstvo dopravy, do jehož agendy autoškoly spadají, tohle nevyřeší, protože se podobné případy těžko prokazují. "Mohlo by to řešit nějakou kontrolou v rámci svých možností, ale tam to nepozná, pokud s tím instruktorem v autě nesedí, tak to neví a z dokladů, které kontrolují, to nepřečtou," říká.
Autoškoly spadají pod úřad obce s rozšířenou působností, kde působí komisař, který provádí zkoušky. "Ale zase to je pouze o kontrolní činnosti spíše legislativní a takové té papírové, jestli je všechno zapsané tak, jak má být, tohle mohou těžko řešit," zavrhuje i tuto variantu Myšák.
Podle něj je tedy dobrou obranou na "tvrzení proti tvrzení" pořídit záznam závadného jednání. "Dneska jsou ty možnosti různého nahrávání a to je to, čím klientka může něco takového doložit," dodává.
O nahrávání hodin v autoškolách se v loňském roce začalo mluvit třeba ve Spojeném království, kde jen mezi lety 2018 a 2019 vládní agentura Driver and Vehicle Standards Agency (DVSA) obdržela 246 obvinění na nevhodné chování, sexuální obtěžování nebo napadení ze stran instruktorů. Od roku 2015 se počet těchto stížností ztrojnásobil.
Správní řízení bylo v loňském roce ve Spojeném království zahájeno se 42 instruktory a deset z nich přišlo o licenci, uvedl to na svém webu list The Guardian. A veřejnost začala požadovat, aby byly jízdy v autoškole nahrávány. Tématu se posléze chopil konzervativec a člen parlamentu Richard Graham. "Autority zodpovědné za dohled nad instruktory řízení by měly zvážit možnost umístění kamer do aut. Přineslo by to důkazní materiál v případě, že by došlo k něčemu nevhodnému, a zároveň by to chránilo instruktory před křivým obviněním," uvedl.
Česku statistiky chybí
Česko však žádné statistiky či průzkumy k dispozici nemá. Ani ministerstvo dopravy, ani policie sexuální obtěžování studentek autoškol ve zvláštní kolonce nevede. "Takovéto statistiky bohužel nevedeme," potvrzuje mluvčí policejního prezidia Ondřej Moravčík.
"Autoškola je služba jako každá jiná, a pokud by se takové chování objevilo, je možné se bránit cestou platné legislativy, která sexuální obtěžování definuje," odepsal Aktuálně.cz mluvčí ministerstva Tomáš Lukašík. "Asociace autoškol má navíc ombudsmana, který může takové případy řešit, nebo je možné si vybrat jiného instruktora," doplňuje ministr dopravy Karel Havlíček.
"Samozřejmě že každá oběť sexuálního obtěžování se může ohradit legislativně. Když ale ministerstvo řekne 'Každý má právo se bránit legislativou', je to výraz velké arogance vůči obětem a nějakého nedostatku empatie. Zvlášť ve vzdělávacím kontextu je velmi důležité si uvědomit, v jak nerovném postavení ti lidé jsou," podotýká vysokoškolská pedagožka Irena Smetáčková.
"Úsilí, které by člověk musel v 17 nebo 18 letech investovat na to, aby zjistil, jaké možnosti vůbec má a jak by je bylo možné zrealizovat, je opravdu velké. Je kolem toho tolik nejasností, že bych řekla, že většina lidí si na to v takto nízkém věku netroufne," dodává Smetáčková.
Ministr dopravy Karel Havlíček nicméně posléze uvedl, že Česko určitě bude sledovat, jaký návrh v Británii přijmou a jestli by nějaká obdoba takového opatření měla smysl i u nás.
"Dodnes je to důvod, proč neřídím"
Nevhodné řeči a sexuální obtěžování mají přitom mnohdy na žačky autoškol takový dopad, že se zdráhají usednout za volant i po získání řidičáku. "Sexismus střídal instruktor s ponižováním a křičením. Takhle to šlo každou hodinu. Psal mi SMS zprávy, že mě bude muset po večerech chodit doučovat. Autoškolu jsem dělala třináct měsíců, a to především proto, že jsem kvůli němu na jízdy vůbec chodit nechtěla. Chodila jsem na ně s brekem, dodnes je to jeden z důvodů, proč neřídím," popisuje pro Aktuálně.cz Mariana.
"Moje zkušenost pro mě byla velmi traumatická a je jednou z hlavních důvodů, proč nyní neřídím," přitakává Anna, zmíněná v úvodu textu.
Ženám, které mají s řízením problém a psychický blok z jakýchkoliv důvodů, pomáhá projekt "Ženy za volantem", který se snaží řidičkám dodat zpět sebevědomí a pomoci jim se zdokonalením se i po praktické stránce.
"Z vyprávění zkušeností z autoškol našich klientek mohu potvrdit, že se s obtěžováním některé setkaly. Bylo tam osahávání a psychický nátlak. Není to nic čerstvého, dělo se to i v dřívějších dobách. Potom je to nebaví a je vidět, že to dělají pod nátlakem. Náš projekt se snaží těmto ženám pomáhat a vracet jim sebevědomí zpět," vysvětluje koučka projektu Zuzana Bucifalová.
Na čistě ženské osazenstvo se zaměřují i některé autoškoly. "Bohužel i přesto, že žijeme v jednadvacátém století, je automobilismus stále společností vnímán jako mužský prostor, do kterého žena nepatří - nebo pouze vstupuje -, a mnohé naše i jinak úspěšné klientky řízení auta berou jako nezbytné zlo," upozorňuje Barbora Vařáková, majitelka autoškoly pro ženy.
A dodává: "Možná i s tím je pak spojeno špatné oboustranné chápaní situace, které opravdu mnohdy ústí ze stran mužských kolegů až v sexistické chování. Potvrzují to i zkušenosti mnohých našich klientek."
"Naplácat na holou" je legrace na odlehčení, tvrdí majitel autoškoly
O vzájemném nepochopení mluví také majitel jedné autoškoly z Olomoucka. V recenzích mu bylo na portálu Všechnyautoškoly.cz uděleno v průběhu několika let pět recenzí, které popisují sexuální obtěžování. "Před hodinou jsem byl na přestupkové komisi a vše směřuje k tomu, že skutek, jak jej slečna popisovala, se nestal," uvedl v pondělí pro Aktuálně.cz majitel, jehož jméno redakce zná, ale bude chránit jeho identitu.
O ostatních recenzích tvrdí, že jsou to výmysly. "Je to anonym, to může být nekalá konkurence, anonym se běžně hází do koše, je to zbabělost, nemohu vám k tomu říct nic konkrétního a beru to s nadhledem. Nejsem predátor, já mám rád legraci, a když v legraci řeknu, že by někdo zasloužil na holou, není to realita a beru to jako odlehčení v kritických situacích, ale když si to někdo neuvědomí, je to pak těžké," dodal.
Psycholožka Smetáčková nicméně míní, že vzhledem k tomu, jak se k problematice staví celá společnost a téma bagatelizuje, logicky vyplývá, že je celá řada mužů, kteří takové chování pokládají za akceptovatelné a opravdu si nemusí uvědomovat, že je to přes čáru.
Řešení může začínat ve školení i důrazu na kontrolu
Instruktoři musí na začátku své kariéry podstoupit - krom výcviku zaměřeného na znalosti provozu a praktické ovládání cvičebního vozu - psychotesty. Ty však dle expertů případné nevhodné chování vůči řidičkám nemají šanci odhalit.
"Na tohle se určitě testy nezaměřují, na agresi ano, ale nevhodné chování se zjistit nedá. V autě mají chlapi velkou příležitost, tak to zkouší," tvrdí psycholožka provádějící psychotesty pro instruktory autoškol Jana Ambrožová.
Odborníci se shodují, že prvním krokem by měla být osvěta při školení instruktorů spojená s vytvořením etického kodexu. Například zmiňované Spojené království etický kodex pro autoškoly minulý rok na podzim aktualizovalo. Nevhodné sexuální narážky, doteky, či dokonce diskusi o soukromých tématech v něm jasně zapovídá.
"Myslím, že by určitě školení mohlo pomoci i zde, ale chce to nějaké trochu více otevřenější vedení autoškoly. Zatím se nás z tohohle oboru na školení nikdo nezeptal a ani jsme jej nezkoušeli nabízet. Otázka, kde najdu autoškolu, kde se ke mně nebudou chovat sexisticky, je ale poměrně častá," uvádí Johanna Nejedlová z organizace Konsent, jež se podobným školením v různých sektorech zabývá.
"Autoškoly by určitě měly mít etický kodex a oběti by měly mít nějaké místo, kam lze tyto případy ohlašovat, což je pro ně mnohem snazší než hlásit to na policii. Byly by předem informovány o tom, jak by řízení probíhalo, kdyby stížnost podaly. Podobně jako je tomu u normálních škol," doplňuje lektorka na Pedagogické fakultě Irena Smetáčková.
Etický kodex v Česku neexistuje, někdy ani smlouvy
Tuzemské autoškoly etický kodex nemají. Součástí práva na reklamaci je alespoň u některých smluv také možnost jejího uplatnění v případě, že dojde k porušení etiky. To v takovém případě posuzuje dopravně-správní útvar místně příslušné obce s rozšířenou působností, ale: "Když není etický kodex, tak se těžko dokládá, co se porušilo," upozorňuje předseda PSA Jiří Myšák.
Tato pasáž však není součástí každé smlouvy. Autoškoly nemají smlouvy jednotné. "Smlouvu má každá škola takovou, jakým způsobem si ji vytvoří, pokud vůbec nějakou smlouvu mají. Dnes už to většinou funguje tak, že uchazeč přijde a pouze vyplní žádost a doloží lékařskou prohlídku," vysvětluje Myšák. Pokud autoškoly žádnou smlouvu neuzavřou, možná reklamace je téměř neřešitelná.
Řidičský průkaz je žádanou položkou životopisu
Přitom traumata, jež zasáhla několik žen, s nimiž redakce mluvila, je znevýhodnila v dalším životě. Neřídí. A to je řidičák jednou z nejdůležitějších položek životopisu, která výrazně zvyšuje možnosti uplatnění se na pracovním trhu.
"Požadavek na řidičský průkaz je podle našich předpokladů jeden z těch nejčastějších požadavků. Spolu s jazyky je to požadavek velmi obvyklý a počítá se s ním i u pozic, které řízení nevyžadují z titulu své profese," potvrzuje provozovatel webu Dobrápráce.cz Jaroslav Fišer.
Tisková mluvčí Úřadu práce Kateřina Beránková pak dodává, že nejčastěji realizovanou rekvalifikací, na kterou se úřad ke zvýšení šancí na získání práce zaměřuje, jsou kurzy zaměřené právě na získání řidičských a profesních průkazů.
